Jestli je v akvaristice budou chtít, nevím. Takže zkusit se zeptat raději předem. Výkupní cena rybek může být přibližně poloviční (ve velkoobchodu i nižší) než konečná cena v akvaristice. Ti bílí jedinci mohou být albinotická forma parmiček - viz http://www.jjphoto.dk/fish_archive/aquarium/puntius_tetrazona.htm. V jemnějším písku koření rostliny většinou lépe než ve velmi hrubém štěrku.
S čerpadly Atman zkušenosti bohužel nemám. Připadá mi to však jako dosti pochybná značka, neboť někde uvádí příkon u tohoto typu až 15W (800 l/hod), jinde pak jen 8W při výkonu 500l/hod. Jestli je to skutečná inovace výrobku nebo jen údajů na obalu , netuším. Přesto i ten nižší maximální výkon až 500 litrů je přece jen na takto malé akvárium přespříliš, navíc někde jsem četl, že v balení ani není škrtící/regulační ventil.

Co ríkáte na čerpadlo ATMAN AT-201? Někde jsem četl, že má problémy s prokysličením, protože při malém průtoku nestačí strhnout bublinky vzduchu??
Děkuji

Supr, děkuji za radu. Pořídím si čerpadýlko s regulací výkonu. Včera jsem si pořídil polyuretanovou pěnu (o objemu cca 2% objemu nádrže). Dále mám v úmyslu vyměnit část dna (přidat). Mám v úmyslu křemičitý písek. Rostliny by měli mít lepší podmínky ke kořenění je to tak? Malý parmičky rostou nádherně. Když jsem Vám před časem psal o mléčně býlích jedincích, tak stale rostou. Barvu mají stále bílou a začínají jim oranžovět ploutvičky. Chtěl bych je pak prodat do nějaké akvaristiky. Myslíte si , že je bude ode mne akvaristika odebírat?Za kolik bývá výkupní cena rybky od chovatele?
Ještě bych Vám chtěl velmi poděkovat za Vaše stálé rady. Opravdu jste mi jako začátečníkovi velmi pomohl.

Ano, je to zhruba to stejné. Výhoda čerpadel je ve větším výkonu, tichém chodu i v tom, že mohou mít volitelné přivzdušňování (hadička nad hladinou nasazená na výstupu). Okysličení vody je však možné i bez vzduchu samotným čeřením volné hladiny. Vzduchovací motorek je naopak vždy hlučnější, jak samotný, tak ono \"bublání\" vody. U čerpadel pozor - mnohá nemají regulovatelný výkon a pak dokáží v malé nádrži (což cca 100 litrů stále je) vytvářet efekt \"horského potoku\" se zbytečně silně proudící vodou.

Aha, dobrá děkuji. Jěšte bych měl malý dotaz. Někde uvádí, že cerpadal slouží k čeření a proudu vody, a vzduchovací motůrek jen jako prokysličení. Jinde je nerozlišuji. Abych tedy mohl využít polyuretanovou náplň, tak si mám pořídit čerpadlo nebo ten vzduchovaci motůrek?? Možná hloupý dotaz, ale zase si říkám: \" Líná huba, holé neštěstí\"

Ale proudí tím voda. Kdyby takto filtr.náplní voda neproudila, žádné bakterie tam nebudou. U pohonu filtru vzduch. motorkem je využíváno stoupání vzduchu, který před sebou tlačí vodu a současně ji za sebou nasává.

To znamena, že by bohatě stacila jen polyuretanova pena, ktera je nasazena na vzduchovací trubičku a vzduchovací čerpadýlko?? Nejsem v tomto odborník, ale tento systém jen provzdušnuje vodu a polyuretan slouží jen jako hnízdiště bakterií?Tím filtrem voda neproudí ne?

K osvětlení - Údaje uváděné na mnoha \"úsporných\" žárovkách (svítivost, spektrum), zejména u těch levných, nemusejí odpovídat reálné skutečnosti a pak by tedy platilo, že osvětlení může být nedostačují, hlavně pro rostliny náročnější na světlo. Doporučil bych však vždy, pokud to jde, raději lineární zářivkové trubice, buď min 1x-2x 18W(60cm), příp. 2x 15W (45cm), dle délky, výšky nádrže a vzhledem k pěstovaným rostlinám.

K filtrům - důležitější než průtok je určitě objem filtr. hmoty, ale ještě důležitější je zatížení nádrže rybami, jejich počtem a množstvím dodaného krmiva spolu s frekvencí výměny vody. Zjednodušeně lze také napsat, narůstá-li v nádrži obsah dusitanů (NO2) nebo dokonce amoniaku (NH3) na hodnoty větší než nula, filtrace nestačí nebo-li také, je tam mnoho ryb, mnoho krmiva. Zatímco narůstá-li už jen obsah dusičnanů (NO3), kdy výše uvedené škodliviny jsou na nule, filtrace to \"stíhá\" a zbytek zajistí už jen výměna vody.
Jinak na takto malé akvárium (128l) je dle mě vnější filtr docela luxusem. Blok biomolitanu + čerpadlo či vzduch z motorku z hlediska funkčnosti bohatě stačí, pokud je však prioritou vzhled a finance nehrají roli, externí filtr vymlouvat nebudu. Ještě k tomu použitému filtru - je to nejspíše typ \"honiče\" vody s nicotným objemem a zbytečně silným průtokem.

Je pravda, že by neměl být hodinový průtok fitrem větší, než je objem akvária? Pravděpodobně budu zvětšovat akvárium a rád bych věděl, který filtr by byl nejlepší (na 128 l) akva. Asi vnější, protože mívají větší filtrační hmotu že? Doporučil by jste mi podle Vašich zkušeností? A jaký by se hodil na 80 l akvárium? (mám od značky FANFILTER FAN-1 PLUS) je tento filtr dostačující pro 80 l akvarium??

Děkuji za odpověď

Dobrý den. am menší problém s růstem rostlin. Mám malé tušení, že by to mohlo být slabým osvětlením. Bohužel nemám originální kryt s zařivkamiA světlo dodávám pomocí dvou úsporných zářivek. Výkonkaždé z nich je 13 W (prý = 65W) obyčejné žárovky. Objem akva je cca 80 l. Není to málo??
Děkuji za radu

Bohužel, k parmičkám čtyřpruhým asi nebudou drobné krevetky zrovna nejvhodnější spolubydlící. Buď jim mohou posloužit jako potrava, a nebo budou neustále někde poschovávané v úkrytech. Malé krevetky (Neocaridina) se hodí spíše ke klidným rybkám, což parmičky zrovna příliš nejsou. Výjimku by mohly tvořit větší velikosti dorůstající Caridina japonica, s těmi ale zkušenosti bohužel nemám a tyto prý také zase až tak řasy nepožírají. Z rybích \"požíračů\" řas pak přichází v úvahu např. drobní krunýřovci rodu Otocinclus. Avšak pozor, jsou to docela choulostivé rybky, většinou importy a nároční na kvalitu vody.

Dobrý den. Chtel bych se zeptat, jakym zpusobem nahradit požírace řas. Mam jednoho Ancistruse.(druhy nemocny) mi uz chcipl.Ten co prezil je ale s prominutim pekny previt. Hloda kytky a nestaci mu uz ani salat, ktery mu davam.Chtel bych se ho zbavit. Docetl jsem se o krevetkach, ale chtel bych poradit jake do sveho akvaria poridit. Mam 80l, 11 Parmicek čtyřpruhych, 9 neonek. Cetl jsem , ze v nepriznivych podmínkach maji tendenci utikat z akva. Nebudou jim mé ryby vadit??Doporucoval by jste je??
Dekuji

Dávat jemný písek pod hrubší je dle mě zbytečné. Zrnitost 2-5 mm naprosto vyhovuje.
U krupičky je vhodné dodržovat dobu léčbu min 10 dnů (zvýšenou teplotu, spolu s dávkováním léčiva či soli), příp. i déle do vymizení příznaků.

Dobrý den, prosím pěkně o radu.
V prodejně akvaristiky jsem vyslechla radu, že pod štěrkovým pískem na dně akvária má být ještě jemný písek. Na Vašich stránkách v sekci \"Začínáme\" je uveden jen štěrkový písek. Prosím tedy o Vaše doporučení. Je vhodné pod štěrkový písek jemný písek dát?
Druhý dotaz se týká tzv. krupičky. U rybek jsem ji zachytila v počátku a dle rad v sekci \"Nemoci\" (sůl + zvýšení teploty) jsem ji snad vyléčila. Je třeba v přidání solil do akvária a zvýšení teploty (cca 30 stupňů) ještě pokračovat, případně jak dlouho.
Děkuji za odpovědi i za Vaše výborné stránky, z nichž jako začínající akvarista čerpám spoustu informací.

JO jo také si myslím. Asi z toho zase nebudu dělat takovou vědu. I když jsem akvarista celým srdcem, kvůli jedné rybce nebudu utrácet tolik peněz. To raději za ty peníze zlepším podmínky celého chovu:-)

Asi nezbude nic jiného než to nějak vyzkoušet. Co jsem v rychlosti teď hledal, tak jiné léčivo může stát až několik set Kč za velké balení, které se používají např. ve velkochovech pro dobytek, drůbež apod. Menší dávky se pak buď nedělají, a nebo je prodejce (lékarník, veterinář) odmítá vydávat neboť takto rozbaleného velkého balení by se pak už nezbavil.

Děkuji. Prášek má název: CANIVERM
Složení: Fenbendazolum 150 mg
Pyranteli embonas 144mg
Praziquantelum 50 mg
Tableta se ale velmi špatně rozpouští. Měl jsem ho nechat v této lázni 2 dny, pak 14dní počkat (inkubační doba hlístic) a znovu aplikovat prášek na 2 dny. Po této kůře by se měl vyléčit nebo chcípnout (říkal veterinář)

Tak bohužel, ohledně dávkování manganistanu draselného poradit nedokážu. Ten prášek od veterináře má jaký název? Příp. jestli na balení není napsána účinná látka, složení apod. Další způsob léčby ohledně hlístic jsem našel zde: http://www.catfish.cz/ruzne/nemoci/nemoci.htm. Autorka toho webu tam má uvedeny i nějaké informace ohledně manganistanu draselného a na dotaz určitě odpoví.

Dobrý den, děkuji za radu. Pokusil jsem se sehnat léky.
VÝSLEDKY:
Akvaristika = 0
Lékárna = 0
Veterina = 0 ,dostal jsem prášek na odčervení pro psa, prý to může být také. A radu, že bych mohl akvárium vydesinfikovat \"Manganistanem draselným\". Máte s touto látkou nějaké zklušenosti? Kolika % roztok bych měl použít. Myslím, si, že je to pěkné svinstvo, tak abych si neotrávil rybky:-(. A PREVENTIN je asi v tomto případě neúčinný že?

Děkuji za radu.

Hlístice mohl mít ancistrus již v sobě od původního chovatele. Dají se do nádrže zavléci také s živým krmením loveným v zarybněných vodách. Problémy se pak nejvíce objevují u oslabených ryb. Obecně se proti hlísticím dávkuje léčivo buď do vody (ničí vajíčka hlístic v nádrži) a nebo se podává přímo léčivem nasáklá potrava (např. tablety, živé patentky). Více o hlísticích je např. na tomto odkazu: http://www.aquar.cz/Hlistice-nematoda.html

Dobrý večer.
Měl bych na Vás další dotaz. Tentokrát se jedná o ancistruse. Dnes jsem zpozoroval, že má velmi nafouklé břicho a jeho výkaly jsou dlouhé (i několik cm, jako niť) a bílé. Myslím, že jde o hlístě. Léky jsou nedostupné nebo příliš drahé. Byl jsem u veterináře a ten mi dal tabletu pro odčervení , ale pro psa:-). Prý to mám rozdrtit a rozmíchat ve vodě. Tak jsem také učinil a teď mám ancistruse v karanténě. Jde mi o to, jak mám vydesinfikovat celé akvo, aby se mi problém s hlístí neopakoval? Případně znáte ještě jiný způsob \"odčervení\" ancistruse?? A kde se vůbec hlísti vzaly? Jaká je proti nim prevence?

Doporučuji použít vzduchovací hadičku. Bude to s tím sice piplačka, ale při troše trpělivosti se to dá zvládnout.

Dobrý den, opět bych Vás chtěl poprosit o radu. Tentokrát se jedná spíše o technickou záležitost. Rád bych odsál dendrit ze dna akvária, kde mám malý potěr. Problém spočívá v tom že mám odkolovací zvon, který při čištění vyvine příliš velikou sací sílu a vysává i malé rybky. Rybky ještě nejsou dostatečně velké, aby před tímto proudem unikly. Měřil jsem NO2 a pomalu, ale jistě se kvalita vody zhoršuje a já bych nerad něco podcenil. Existuje nějaká málá pumpička, či zvon na odkalení, aniž bych vysával rybky? Je nějaký jiný způsob zbavení se dendritu ze dna? Mám také dva šneky, kteří požírají zbytky ale odkalení je nutné.
Děkuji za radu

Hmm, tak to je zajímavé. Ale přiznám se, zda-li se jedná opravdu o slepé jedince poškozené nízkou teplotou při vývoji či o něco jiného (albinotičtí jedinci?), to opravdu netuším. Nezbývá než vyčkat, co se z toho vlastně vyvine.

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat na pár maličkostí. Dnes jsem pozoroval při krmení potěr a všiml jsem si, že několik jedinců je naprosto bílích , jako mléko. Mají bílé i oči a oproti ostatním rybkám jsou neprůhledné. Při krmení žábronožkou jim musí padnout jídlo přímo před tlamičku, aby ho vůbec pozřeli, neumí si je vůbec najít a chytit jako ostatní (zdravě vybarvení) jedinci. Myslím si, že jsou slepí a poněkud u nich zakrněl vývoj vlivem nižší teploty, když jsem je měl v malém akvu. Velikostně se ale vyrovnají jiným jedincům. Nevím tedy, jestli jsou v pořádku a je to jen nějaká forma mutace nebo se nedožijou dospělosti.
Velmi děkuji za radu.
Martin

Dotazy jsou v pořádku. Od toho zde tahle stránka je.
Úplně zabránit nasátí skořápek zřejmě nejde, jde to alespoň minimalizovat tím, že po vypnutí vzduchování a uklidnění vody, se nechá svítit na nádobku např. malou lampičkou ze strany do jednoho místa uprostřed vodního sloupce, kde se vylíhlé nauplie pak shlukují a dají se tak snadněji odsát. Tak ať daří i nadále tak dobře jako doposud!

Dobrý den. Měl bych další otázečku. Snad mě už neproklínáte, protože si z Vás dělám svojí osobní poradnuMám menší potíže s odstraněním skořápek z vajíčka žábronožky. Vždy se mi podaří nějaké do akvária hodit a ty mí pitomečci je samozřejmě řežou. Nevím jestli jim to škodí?Je nějaký zaručený způsob, jak je odstranit? Dneska jsem viděl jednu malou rybku polomrtvou:-( a obávám se, že pravě sežrala skořápky z vajíčka. Ale ostatní (asi okolo200) plavou a žerou jako divý. Plní si bříška žábronožkou a nesmírně jim chutná. Po obědě jsou v akvárku vidět jen naplněná oranžová bříška potěru

Děkuji za odpověď.

Jasně, že vzduchovat dále. Vždyť bez kyslíku nevydrží nic živého.

Dobrý den. Chtěl bych Vás poprosit o menší radu. Jakým způsobem mohu uchovat žábronožku živou alespoň 2 dny?? Měl jsem jí ve slaném nálevu, ve stínu a bez provzdušnění a do dnesního rána mi 90% populace uhynulo. Neměl bych jim stale vzduchovat??
Děkuji za radu
Martin

Jen v rychlosti... Pro vývoj plůdku je 20°C hodně málo, to bych dále neriskoval!
Samečka nechat v klidu a jen pozorovat, snad se zmátoří. Nic jiného bohužel dělat nejde.
Teplotu 30°C bych u artemií raději příliš nepřekračoval, světlo nutné není.