Bohužel, k parmičkám čtyřpruhým asi nebudou drobné krevetky zrovna nejvhodnější spolubydlící. Buď jim mohou posloužit jako potrava, a nebo budou neustále někde poschovávané v úkrytech. Malé krevetky (Neocaridina) se hodí spíše ke klidným rybkám, což parmičky zrovna příliš nejsou. Výjimku by mohly tvořit větší velikosti dorůstající Caridina japonica, s těmi ale zkušenosti bohužel nemám a tyto prý také zase až tak řasy nepožírají. Z rybích \"požíračů\" řas pak přichází v úvahu např. drobní krunýřovci rodu Otocinclus. Avšak pozor, jsou to docela choulostivé rybky, většinou importy a nároční na kvalitu vody.

Dobrý den. Chtel bych se zeptat, jakym zpusobem nahradit požírace řas. Mam jednoho Ancistruse.(druhy nemocny) mi uz chcipl.Ten co prezil je ale s prominutim pekny previt. Hloda kytky a nestaci mu uz ani salat, ktery mu davam.Chtel bych se ho zbavit. Docetl jsem se o krevetkach, ale chtel bych poradit jake do sveho akvaria poridit. Mam 80l, 11 Parmicek čtyřpruhych, 9 neonek. Cetl jsem , ze v nepriznivych podmínkach maji tendenci utikat z akva. Nebudou jim mé ryby vadit??Doporucoval by jste je??
Dekuji

Dávat jemný písek pod hrubší je dle mě zbytečné. Zrnitost 2-5 mm naprosto vyhovuje.
U krupičky je vhodné dodržovat dobu léčbu min 10 dnů (zvýšenou teplotu, spolu s dávkováním léčiva či soli), příp. i déle do vymizení příznaků.

Dobrý den, prosím pěkně o radu.
V prodejně akvaristiky jsem vyslechla radu, že pod štěrkovým pískem na dně akvária má být ještě jemný písek. Na Vašich stránkách v sekci \"Začínáme\" je uveden jen štěrkový písek. Prosím tedy o Vaše doporučení. Je vhodné pod štěrkový písek jemný písek dát?
Druhý dotaz se týká tzv. krupičky. U rybek jsem ji zachytila v počátku a dle rad v sekci \"Nemoci\" (sůl + zvýšení teploty) jsem ji snad vyléčila. Je třeba v přidání solil do akvária a zvýšení teploty (cca 30 stupňů) ještě pokračovat, případně jak dlouho.
Děkuji za odpovědi i za Vaše výborné stránky, z nichž jako začínající akvarista čerpám spoustu informací.

JO jo také si myslím. Asi z toho zase nebudu dělat takovou vědu. I když jsem akvarista celým srdcem, kvůli jedné rybce nebudu utrácet tolik peněz. To raději za ty peníze zlepším podmínky celého chovu:-)

Asi nezbude nic jiného než to nějak vyzkoušet. Co jsem v rychlosti teď hledal, tak jiné léčivo může stát až několik set Kč za velké balení, které se používají např. ve velkochovech pro dobytek, drůbež apod. Menší dávky se pak buď nedělají, a nebo je prodejce (lékarník, veterinář) odmítá vydávat neboť takto rozbaleného velkého balení by se pak už nezbavil.

Děkuji. Prášek má název: CANIVERM
Složení: Fenbendazolum 150 mg
Pyranteli embonas 144mg
Praziquantelum 50 mg
Tableta se ale velmi špatně rozpouští. Měl jsem ho nechat v této lázni 2 dny, pak 14dní počkat (inkubační doba hlístic) a znovu aplikovat prášek na 2 dny. Po této kůře by se měl vyléčit nebo chcípnout (říkal veterinář)

Tak bohužel, ohledně dávkování manganistanu draselného poradit nedokážu. Ten prášek od veterináře má jaký název? Příp. jestli na balení není napsána účinná látka, složení apod. Další způsob léčby ohledně hlístic jsem našel zde: http://www.catfish.cz/ruzne/nemoci/nemoci.htm. Autorka toho webu tam má uvedeny i nějaké informace ohledně manganistanu draselného a na dotaz určitě odpoví.

Dobrý den, děkuji za radu. Pokusil jsem se sehnat léky.
VÝSLEDKY:
Akvaristika = 0
Lékárna = 0
Veterina = 0 ,dostal jsem prášek na odčervení pro psa, prý to může být také. A radu, že bych mohl akvárium vydesinfikovat \"Manganistanem draselným\". Máte s touto látkou nějaké zklušenosti? Kolika % roztok bych měl použít. Myslím, si, že je to pěkné svinstvo, tak abych si neotrávil rybky:-(. A PREVENTIN je asi v tomto případě neúčinný že?

Děkuji za radu.

Hlístice mohl mít ancistrus již v sobě od původního chovatele. Dají se do nádrže zavléci také s živým krmením loveným v zarybněných vodách. Problémy se pak nejvíce objevují u oslabených ryb. Obecně se proti hlísticím dávkuje léčivo buď do vody (ničí vajíčka hlístic v nádrži) a nebo se podává přímo léčivem nasáklá potrava (např. tablety, živé patentky). Více o hlísticích je např. na tomto odkazu: http://www.aquar.cz/Hlistice-nematoda.html

Dobrý večer.
Měl bych na Vás další dotaz. Tentokrát se jedná o ancistruse. Dnes jsem zpozoroval, že má velmi nafouklé břicho a jeho výkaly jsou dlouhé (i několik cm, jako niť) a bílé. Myslím, že jde o hlístě. Léky jsou nedostupné nebo příliš drahé. Byl jsem u veterináře a ten mi dal tabletu pro odčervení , ale pro psa:-). Prý to mám rozdrtit a rozmíchat ve vodě. Tak jsem také učinil a teď mám ancistruse v karanténě. Jde mi o to, jak mám vydesinfikovat celé akvo, aby se mi problém s hlístí neopakoval? Případně znáte ještě jiný způsob \"odčervení\" ancistruse?? A kde se vůbec hlísti vzaly? Jaká je proti nim prevence?

Doporučuji použít vzduchovací hadičku. Bude to s tím sice piplačka, ale při troše trpělivosti se to dá zvládnout.

Dobrý den, opět bych Vás chtěl poprosit o radu. Tentokrát se jedná spíše o technickou záležitost. Rád bych odsál dendrit ze dna akvária, kde mám malý potěr. Problém spočívá v tom že mám odkolovací zvon, který při čištění vyvine příliš velikou sací sílu a vysává i malé rybky. Rybky ještě nejsou dostatečně velké, aby před tímto proudem unikly. Měřil jsem NO2 a pomalu, ale jistě se kvalita vody zhoršuje a já bych nerad něco podcenil. Existuje nějaká málá pumpička, či zvon na odkalení, aniž bych vysával rybky? Je nějaký jiný způsob zbavení se dendritu ze dna? Mám také dva šneky, kteří požírají zbytky ale odkalení je nutné.
Děkuji za radu

Hmm, tak to je zajímavé. Ale přiznám se, zda-li se jedná opravdu o slepé jedince poškozené nízkou teplotou při vývoji či o něco jiného (albinotičtí jedinci?), to opravdu netuším. Nezbývá než vyčkat, co se z toho vlastně vyvine.

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat na pár maličkostí. Dnes jsem pozoroval při krmení potěr a všiml jsem si, že několik jedinců je naprosto bílích , jako mléko. Mají bílé i oči a oproti ostatním rybkám jsou neprůhledné. Při krmení žábronožkou jim musí padnout jídlo přímo před tlamičku, aby ho vůbec pozřeli, neumí si je vůbec najít a chytit jako ostatní (zdravě vybarvení) jedinci. Myslím si, že jsou slepí a poněkud u nich zakrněl vývoj vlivem nižší teploty, když jsem je měl v malém akvu. Velikostně se ale vyrovnají jiným jedincům. Nevím tedy, jestli jsou v pořádku a je to jen nějaká forma mutace nebo se nedožijou dospělosti.
Velmi děkuji za radu.
Martin

Dotazy jsou v pořádku. Od toho zde tahle stránka je.
Úplně zabránit nasátí skořápek zřejmě nejde, jde to alespoň minimalizovat tím, že po vypnutí vzduchování a uklidnění vody, se nechá svítit na nádobku např. malou lampičkou ze strany do jednoho místa uprostřed vodního sloupce, kde se vylíhlé nauplie pak shlukují a dají se tak snadněji odsát. Tak ať daří i nadále tak dobře jako doposud!

Dobrý den. Měl bych další otázečku. Snad mě už neproklínáte, protože si z Vás dělám svojí osobní poradnuMám menší potíže s odstraněním skořápek z vajíčka žábronožky. Vždy se mi podaří nějaké do akvária hodit a ty mí pitomečci je samozřejmě řežou. Nevím jestli jim to škodí?Je nějaký zaručený způsob, jak je odstranit? Dneska jsem viděl jednu malou rybku polomrtvou:-( a obávám se, že pravě sežrala skořápky z vajíčka. Ale ostatní (asi okolo200) plavou a žerou jako divý. Plní si bříška žábronožkou a nesmírně jim chutná. Po obědě jsou v akvárku vidět jen naplněná oranžová bříška potěru

Děkuji za odpověď.

Jasně, že vzduchovat dále. Vždyť bez kyslíku nevydrží nic živého.

Dobrý den. Chtěl bych Vás poprosit o menší radu. Jakým způsobem mohu uchovat žábronožku živou alespoň 2 dny?? Měl jsem jí ve slaném nálevu, ve stínu a bez provzdušnění a do dnesního rána mi 90% populace uhynulo. Neměl bych jim stale vzduchovat??
Děkuji za radu
Martin

Jen v rychlosti... Pro vývoj plůdku je 20°C hodně málo, to bych dále neriskoval!
Samečka nechat v klidu a jen pozorovat, snad se zmátoří. Nic jiného bohužel dělat nejde.
Teplotu 30°C bych u artemií raději příliš nepřekračoval, světlo nutné není.

Snad poslední dotaz: Nemůžu rybkam (plůdku) zajistit teplotu vody na 26 °C a v současnosti tam mají jen 20°C. To je asi málop pro jejich zdárný vývoj že? Mohu je tedy přesunout do větší nádrže s topiítkem dříve? Budu jim moci poskytnout pozadovanou teplotu. Pokud ale 20 °C stačí, nechám je ještě v malém akváriu (12 l).

Děkuji

Dobrý den. Opět bych měl dotaz. Po vytření se samec chová dost divně. Straní se hejna a ani nepřijímá potravu, tak nevím, co stím mám dělat:-(. Ještě jsem se chtěl zeptat, jestli vadí artémiím teplota i nad 30 °C. Mám totiž trochu problém udržet stálou teplotu v tak male nádobce (0,5 l). Teplota mi kolísá. Bude to mít nějaký neblahý vliv na líhnivost vajíček? Potřebují vajíčka artémie k vylíhnutí světlo?

Děkuji.

Kořen je pro parmičky opravdu zbytečnost, nehledě k tomu, že mnohý \"neprověřený\" kořen může hnít, plesnivět či cokoliv \"neznámého\" vylučovat.
Ohledně očí bohužel nevím, pokud je to však jen u minima rybek, neznepokojoval bych se kvůli tomu. Plůdek nyní určitě nechat tak jak je, případně přelití do většího nádrže až po rozplavání, stejně tak krmení. Kvůli možnému nerovnoměrnému vývoji klidně začít krmit první rozplavané rybky i o něco dříve. Nezapomenout nechat včas líhnout žábronožku - 1-2 dny předem! Rychlost líhnutí zvyšuje vyšší teplota vody.

Děkuji. Já jsem ten kořen nemyslel jako dekoraci, ale jako zdroj rašelinového výtažku. Asi je to kravine, ale někde jsem to četl, že i ten kořen ve vodě rybám prospívá. Určitě je dobrý pro ancistruse, protože mu pomáhá v trávení, když ho \"olizuje\".

Plůdek se mi vylíhl v pátek a už je i vidět, ale zjistil jsem, že nekteré rybky mají cerné oči a jiné asi nedostatečně vyvinuté, protože mají oči naprosto bílé. Nejsou slepé?? Je to asi jen 1% z celkového počtu. Chtěl bych plůdek asi zítra opatrně přelít do větší nádrže, ale stále se jestě chytá stěny nádrže a neplave ve vodě v prostoru, sem tam se odváží na plavecký výkon, ale není to plynulý vodorovný pohyb. Neměl bych tedy s přelitím ještě počkat a začít ho krmit až potom, co bude plynule plavat?

Děkuji za odpověď

Sůl bych do akvária s rozplavaným potěrem raději nepřidával - zvyšuje vodivost vody. Z hlediska dezinfekce je vhodnější např. acriflavin, ale jen velmi mírně a spíše pro ošetření jiker, pro již rozplavaný potěr je dle mě zbytečné snažit se chemicky násilně upravovat/\"dezinfikovat\" vodu.
I v nádrži bez písku je možné mít rostliny, např. plovoucí trsy růžkatce (Ceratophyllum), řečanky (Najas), jávského mechu (Vesicularia) příp. mít zasazené kořenící rostliny v květináčích či miskách. Vkládat kořen a podobnou dekoraci je zbytečnost. Jinak světlo by mělo být v rozumné míře, tzn. žádná temná komora či sklep a naopak, \"nevypalovat\" rybkám oči zbytečně silným osvětlením kvůli pár kouskům vložených rostlin.

Dobrá dobrá pokusím se koupit Žábronožku solnou. Chtěl jsem se ještě zeptat, můžu dát plůdku do akvária tabletu soli? Jako desinfekci? Neuškodí to? A pokud nebudu mít v akváriu pro odchov plůdku rostliny, jakým způsobem vyžaduje plůdek světlo? Mám v úmyslu nadávat na dno žádny podklad (písek) aby se mi lépe odsával dendrit, proto nebudu mít ve vodě rostliny. Nicméně na druhou stranu rostliny velmi napomáhají v čistotě vody (NO2 a NO3). Je vhodné dát jim do akvária přírodní kořen?

Děkuji
Martin.Sl

S umělým prachovým krmivem zcela jistě nebudou výsledky takové jako s žábronožkou. Malé balení vajíček artemií nabízí např. Dajana (zašlou i na dobírku) příp. i Sera (zkusit nějaký internetový obchod).
Pro jemné odstranění bohužel 100% tip nemám, takže snad zkusit pinzetu, pipetu - fantaziím se meze nekladou.

Jěště jedna prosba. Kde a jak nejlépe bych mohl sehnat nauplie žábronožky? Ve svém okolí nemám žádnou kvalitnější akvaristiku, která by je nabízela. Stačí jen prachové krmivo??Vím, že po živé potravě ale více rostou:-(. Dále bych se chtěl zeptat, jak co nejšetrněji odstranit bílé jikry??Je velmi blízko zdravé a tak malou věc nevím, jak jemně z akvaria vyndat.
Děkuji

Jo jo děkuji.
Máte na mém úspěchu take svůj podíl, protože mi velmi dobře radíte

Ano, bělavé neoplodněné jikry určitě ihned odstranit, teplotu udržovat, uměle nesvítit. Plůdek se líhne za 24-36 hodin (dle teploty, při vyšší dříve) a následujících 5 dnů trvá než stráví žloutkový váček a než se rozplave. Mezitím co nerozplavaný plůdek visí na dně, dekoraci, rostlinách apod. si připravit drobnou živou potravu, např. čerstvě vylíhlé nauplie žábronožky solné (Artemia salina), které by mohly stačit a začít jimi krmit ihned po rozplavání rybek min. 3x denně. Také pravidelně odstraňovat nespotřebovanou potravu, vhodní jsou drobní plži jako požírači zbytků. Přidat klidně i nějaké rostliny - těm samozřejmě už svítit. Nezapomenout jemně vzduchovat či filtrovat vodu a pravidelně měnit část vody za odstátou stejné teploty.
Tak ať se daří!