Osobně bych tento způsob filtrace nepoužíval. Takové "proplachování dna" odspodu nahoru mi připadá naprosto nepřirozené a u zakořeněných rostlin mohou nastat podobné problémy jako u klasických půdních filtrů, tj. hlavně narušený příjem živin pomocí kořenů. Jaká by byla pak případná účinnost takového filtru či jeho údržba v nádrži bez rostlin, to nedokážu posoudit.

Jedná se mi o filtraci (viz.např. www.discus.cz), kdy je voda z akvária odsávána čerpadlem a dále hnána pod štěrkové dno. Samozřejmě s rošty jako u běžné půdní filtrace, ale v opačném směru. Uvažuji, že při velmi malém průtoku vody a dostatečné vrstvě štěrku by negativní dopad na kořenící rostliny nemusel být tak drastický.

Zpětná ve smyslu proplachování dna odspodu nahoru nebo naopak?
S půdním filtrem mám zkušenost negativní - zejména co se týká velmi špatného růstu rostlin. Jednalo se o filtraci shora dolů. Opačně si to vlastně ani nedovedu představit - vyplavování detritu do volné vody apod.

Ahoj. Máte někdo zkušenosti se zpětnou půdní filtrací??

Ono je také možné, že rostliny ničí spíše krunýřovci Ancistrus, případně rostlinám nevyhovují podmínky pro jejich růst. Pokud je přesto poškozují drobní plži, nalákal bych je na spařený list salátu, kopřiv apod. Plži se na něj slezou a jdou tak snáze vysbírat. Další možností je vložení tzv. "pasti na šneky", dovnitř se dá tableta krmiva a plži, kteří nalezou dovnitř, se zpět ven již nedostanou.

Akvárium je na 75l.Bydlí v něm 9 parmiček čtyřpruhýh + 1 plata červená + 2 neonky + 2 ancitrusy.Ryby zdecimovala nemoc,ale to už je poměrně dlouho. Chci nakoupit nové ryby tak jsem si říkala, že by mohly zatočit se šneky. Ryby nepřekrmuju, ale šneci mi ničí rostlinky.Snažila jsem se je vychytat,ale moc to nepomohlo.Díky

Lucka - Jak je akvárium velké? A jaké jsou v něm doposud ryby? Většina tzv. likvidátorů plžů jsou ryby do společenského akvária nevhodné (čtverzubci, mřenky). Takže, co potom s nimi, až plže zlikvidují? Jinak mezi základní předpoklady toho, aby se plži nepřemnožovali, patří nepřekrmování ryb - viz zde plži.

Dobrý den,mám dotaz.Nevíte které ryby by dokázaly zatočit s početnou populací nechtěných návštěvníků (šneků) mého akvária? díky

Zuzu - U rybičky "s velkým břichem" to takto nejde vůbec posoudit. Vždyť ani nevím, co to je vlastně za rybu? Podobné je to s gupkou a popisem onoho "váčku". Pokud jsou rybky čilé, živé, normálně plavou, přijímají potravu a o akvárium se jeho majitel/ka náležitě stará, je nejspíše vše v pořádku.

A ještě něco, moje gupka má okolo břicha bílý, malý váček, co to prosím je, nevíte? Děkuju moc a mějte se

Dobrý den, mám rybičku, která má velké břicho, ale už ho má dlouho velké a přitom jí krmím normálně, myslím, že těhotná neni, když to má tak dlouho, nevíte prosím, čím to je?

super stránky

Pokud puchýřky vypadají jakoby vyplněné čirou, bezbarvou tekutinou je několik možností:
- nejhorší, že se jedná o infekční vodnatelnost, příp. tuberkulózu, po čase se k tomu mohou přidat další příznaky, obojí bohužel neléčitelné - více zde http://www.akvarijni.cz/nemoci.htm#tuberkuloza
- může se jednat také o projev nějaké jiné nespecifikovatelné bakteriózy, projevující se na oslabených rybách vlivem chovu ve zhoršených životních podmínkách - to je ta "lepší" možnost, zaměřit se na prevenci a zlepšení podmínek chovu, což by mohlo pomoci u doposud zdravých ryb, u již postižených to bohužel už tak jisté není
- něco jiného, projev infekce či reakce na napadení parazity apod., definitivní jistotu by zde pak mohla určit jedině pitva a vyšetření u veterináře specializujícího se na choroby ryb = velmi drahé.

Dobrý den, prosím o radu ohledně nemoci tetry neonové. Na těle se jim tvoří drobné průhledné puchýřky, jinak nemají žádné jiné příznaky, chovají se zcela normálně. Dle internetových stránek se mi nedaří určit diagnózu. Z deseti rybek se toto zatím vyskytlo u třech kusů. Děkuji.

Děkuji velmi za doporučení, myslím, že mé rostliny změnu určitě přivítají . Jinak velmi oceňuji Vaše stránky, kde lze najít řadu užitečných a hlavně fundovaných rad. Přeji mnoho zdaru!

Doporučil bych zářivkové trubice OSRAM, PHILIPS nebo NARVA. Jedná se o klasické zářivky T8, příkon 15W, patice G13, rozměry: délka 438 mm, průměr 26 mm. Typ doporučuji některý z následujících:
- OSRAM LUMILUX L 15W/827 až 865
- PHILIPS MASTER TL-D Super 80 15W/830 příp.840
- NARVA LT 15W/827 až 860
Čísla za lomítkem znamenají odstín bílé barvy: 827-extra teple bílá, 830-teple bílá, 840-studená bílá, 865-denní bílá.
Světelný tok /svítivost/ v lumenech mají všechny zářivky zhruba stejnou 920-1000 lm. Pokud je nebudou mít v lepších elektroobchodech, pak lze např. zářivky Narva objednat i přes web - http://narva.netdirect.cz/detailPage.asp?DPG=38180.

Dobrý den, jsem akva začátečník prosím poraďte mi, jakou vybrat zářivku pro 60l akvárium (potřebuji 45cm délku). Nechci kupovat "profi" zářivky pro akvaristy, mám s nimi špatnou zkušenost (nedostatečné osvětlení) , bohužel mám kryt pouze na 1 zářivku. Děkuji.

Ano, jedná se opravdu o biogenní odvápnění. Je to naprosto přirozená reakce některých druhů rostlin na podmínky v prostředí, tj. dostatečně silné světlo a vyčerpání volného CO2 spolu s přítomností hydrogenuhličitanů ve vodě. Tento proces v akváriu za běžných podmínek ničemu neškodí, jeho vlivem dochází ke snížení uhličitanové tvrdosti (alkality) a vzestupu hodnoty pH (přes noc se pH snižuje, přes den vzrůstá). K velmi výraznému kolísání a zvýšení pH by mohlo dojít pouze u nádrže velmi hustě osázené rostlinami a při velmi intenzivním osvětlení.
Zabránit projevům biogenního odvápnění lze buď snížením intenzity osvětlení anebo dodatečným umělým sycením CO2. Třetí cesta je nechat situaci tak jak je, za předpokladu že nádrž funguje, rostliny rostou a parametry vody jsou v normě.

Ahoj, jsem poprve na techto strankach a jsem mile prekvapen, co vsechno je mozne se zde dozvedet. Ale i ja mam dotaz, na rostlinach Egeria densa se mi vytvari povlak bile barvy. Myslim si, ze jsi o tomto jevu psal, ze se jedna o biogenni odvapneni. Ma otazka spociva v tom, co stim. Jak tomu predchazet, pripadne to uplne odstranit. Dekuji moc predem.

Přípravky proti řasám doporučuji raději nepoužívat, omezují totiž nejen růst řas, ale i rostlin. Místo toho bych spíše zdvojnásobil výměnu vody a odstraňoval napadané části rostlin (pokud to jde - staré listy, spodní části stonků apod.).

Jeste jeden poddotaz k predchozimu dotazu na pomaly rust rostlinek a expanzi ruduchy. Bylo by podle vas vhodne k vymene zarivek a zmene zpusobu hnojeni instalovat jeste tablety proti rasam? Ta ruducha se rozrusta fakt rychle a zachvacuje i rostlinky, potvora! Dekuji. M.

Zhruba 4 týdny.

Jak je dlouho březí samička pavího očka?

Tak to přílišné "honění" vody pomocí dvou filtrů také nemusí rostlinám příliš "vonět".
Prémie bych nechal na další akvárium...

Filtry mam dva, jeden pohaneny vzduchem (pro biolog. filtr.) a jeden s kompresorem pro mechanicke cisteni. čistím je často.
O obsahu vápníku ve dně nemám představu, bílá drť to však není - jedná se o obyčejný "barevný" štěrk.
Každopádně děkuji za radu, po prémiích v práci se vrhnu na ty zářivky... :-)

Mějte se!
M.

Dle uvedených podrobností se mi jeví jako nejpodstatnější 2 věci:
- Jedná se o poměrně malou nádrž a dosti přerybněnou! A i přestože se jedná o "mladé" ryby, je jich tam opravdu moc a do budoucna, jak dále porostou, se může situace ještě zhoršovat. Svědčí o tom i to, že i při poměrně časté a pravidelné výměně vody je evidentní nárůst obsahu dusičnanů. Lze dále předpokládat, že ve vodě bude i nadbytek fosforu. Dodatečné jednorázové hnojení bioflorem (mikroprvky) situaci nezachrání, ba právě naopak.
- Nepříliš vhodné osvětlení - první zářivka je "barevná speciálka", druhá starý typ halofosfátové trubice. Doporučuji obě trubice nahradit modernějšími třípásmovými typy zářivek (OSRAM, PHILIPS, NARVA) označované číselnou řadou 8xx, konkrétně např. kombinaci 830 (teple bílý odstín) a 840 (bílá).
Ještě se zeptám na typ a způsob filtrace, a také zda-li dno neobsahuje vápník (bílá drť apod.)?
Závěr:
- omezit počet ryb (darovat, prodat, další nebo větší nádrž)
- zlepšit osvětlení
- omezit hnojení kapalným hnojivem, dávkovat odpovídající minimální množství každý den či obden, po spotřebování biofloru jej nahradit PMDD, a to pouze směsí mikroprvků Tenso Coctail
Přeji hodně zdaru!

Dobrý den,
zářivky máme (obě kupovány v září):
1x GLO AQUQ-GLO, 20 W, T8 (fialová)
1x PHILIPS TLD, 18 W/29-530
ryby- celkem 37x: 2xbojovnice, 6xdanio pruh.,3xkrunýřovec,10xneonka,6xpancérníček,1xčtyřpruhá
parmička,8xplata,1xtetra paraguay.(cca 2/3 z nich jsou mladé)
dno-štěrk, generální proprání v červenci 07
vstupní voda
NO3 - naměřeno 30, ale spíš ke 40; podle vodárny v únoru průměr 30
tvrdost - podle vodárny 2,68 (Brno, Palackého vrch)
stagnující rostliny: šípatkovec Bleh., zákruticha a další, které neznám jménem, obě zmiňované po zakoupení rostly rychle,
ale odetlely (tenkrát jsem nehnojil)
rychle rostou doušky, ty se ale v posl době ohýbají a hnědnou a bělají jim listy (to bělavění bude patrně souviset se svitem, to máte pravdu, poněvadž se objevuje pouze na těch listech, které jsou na nasvícené straně.

Děkuji za pomoc a zdravím
M.M.

Pro posouzení zda-li je světlo slabé či ne, je nutné znát i typ použitých zářivkových trubic. O jaký druh mladých ryb se jedná, včetně jejich velikosti? Jaký je substrát dna? Hodnota obsahu železa se mi zdá vysoká dostatečně. Přikláněl bych se však spíše k pravidelnému dennímu hnojení, příp. obden. Pak stačí udržovat i menší obsah cca 0,1 mg/l. Osobně mám totiž odpozorováno, že i při mírném nadbytku železa nastává expanze některých druhů řas, hlavně ruduchy, tzv. štětičkové řasy. Také se mi zdá vysoká hodnota dusičnanů NO3. Bylo by vhodné uvést i obsah dusičnanů ve vstupní vodě. Pak lze posoudit, zda-li je výměna vody dostatečná. Biogenní odvápnění (bělavé povlaky uhličitanu vápenatého) skutečně může nastat u některých druhů rostlin (Egeria, Vallisneria ad.) i při středně silné intenzitě osvětlení, hlavně na osvětlených částech rostlin v blízkosti vodní hladiny. Ještě se zeptám na stagnující ostliny, které to vlastně jsou a jaká je tvrdost vody?

Dobrý den, mám jeden dotaz k rostilnám - přihnojuji jednu týdně Bioflorem, ale obsah železa se nijak nezvyšuje (konstantně lehce pod 0,3, spíš tak 0,2). NO3 konstantně kolem 60, AM a NO2 bez problému, PH 7,5;
1x měsíčně odkaluji a vyměňuji 30-40% vody, jednou týdně výměna 1/3 vody.
Některé rostliny začaly růst rychleji - zejm. douška, ta se ale po čase začala ohýbat a listy dostávají místy hnědavou a místy bělavou barvu (vápenaté soli? při takovémto osvětlení?), navíc se na nich přichycují drobné řasy.
Ostatní rostliny víceméně stagnují.
Může být problém v drobných částečkách, které občas ryby svým rejděním po dně zvíří a ty pak ulpí na listech? Snažil jsem se je opatrně "oklepávat". Nebo snad slabé světlo? Na 100 l máme dvě zářivky, celkem 38 W? Akvárium máme trochu přerybněno, 37 malých ryb vč. 6 pancéřníčků a 3 ancistrusů. Rostlin celkem dost, všechny ale jen ve spodní třetině akvária.
Děkuji, M.

Dle fotky se nejedná o nic vážného a není žádný důvod k obavám o zdraví ryb. Jedná se s největší pravděpodobností o tzv. "stresové zbarvení" - něco málo k tomuto si lze přečíst včetně fotek také zde: http://www.catfish.cz/ruzne/faq/q20-ancis_barva.htm