RadekS | 31. července 2006, 19:39:10
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestliže mi stonková rostlina - Ludwigia popř. Limnphila doroste až k hladině, je lepší ji zkracovat od spodu a poté znovu zasadit nebo mám ustřihnout vršek rostliny a zasadit pak ten ? A ještě jeden dotaz; na následují fotografii je detail listu Ludwigie, nevíte co to je, nějaká řasa nebo co ? Jsou to tmavě zelené skvrnky, které jsou na listu velice hustě jedna vedle druhé, především u špičky a po okrajích. Problém je, že ten list se za pár dnů takto zkroutí. Defacto pouze den či dva staré listy vypadají opravdu pěkně, ale potom tento problém. Nemůže to být i přesvícením akvária, myslím tím teď dobu svitu, osvětlení mám jinak 72W/140 litrů, takže v síle světla bych to asi neviděl.
Děkuji
Radek

Děkuji
Radek

Vai | 29. července 2006, 11:27:18
Skaláry žádný \"solný roztok\" nepotřebují.

lenka | 29. července 2006, 10:17:34
dobry den prosim poradte kolik solneho roztoku pro skalary mame je v 300l akvarium dekuji za odpoved
Vai | 26. července 2006, 18:58:16
Ještě bych podotknul, druhy rostlin, kterým se opakovaně nedaří a nerostou, tak se snažit nahradit jinými druhy, v úvahu přichází: Cabomba, Limnophila, Hygrophyla, Microsorium, Ceratopteris, Sagittaria, další druhy kryptokoryn i jiné.
Pro kondici ryb udělá častější výměna vody hodně, měkká voda totiž na rozdíl od tvrdé snese menší zatížení odpadními látkami než voda s vyšší tvrdostí.
Pro kondici ryb udělá častější výměna vody hodně, měkká voda totiž na rozdíl od tvrdé snese menší zatížení odpadními látkami než voda s vyšší tvrdostí.

Lada | 26. července 2006, 07:44:41
To osvětlení prodloužím, ale nevedlo se jim už před tím (to poslední stěhování bylo v rámci Budějovic). Zároveň zavedu hnojení PMDD.
Měnil jsem 20-25% vody měsíčně, zkusím to tedy častěji.
Rybky byly ve velké nádrži z jedné akvaristiky, která je tu poměrně nová. Ty paví očka ale byly z jiné. S akvaristikama je to v Budějovicích potíž, jsou tu 4 různé i s tou novou a ta podle kondice ryb a stavu prodejních nádrží z toho vychází nejlíp. Teď jsem byl ve Sklorexu v Brně a nedá se to srovnat... Tam mi ale zase nevěřili, že tady máme takovou vodu, prý to nejde
Díky za rady a postřehy, zkusím s tím něco udělat. Není nad jiný pohled podpořený zkušenostmi.
Měnil jsem 20-25% vody měsíčně, zkusím to tedy častěji.
Rybky byly ve velké nádrži z jedné akvaristiky, která je tu poměrně nová. Ty paví očka ale byly z jiné. S akvaristikama je to v Budějovicích potíž, jsou tu 4 různé i s tou novou a ta podle kondice ryb a stavu prodejních nádrží z toho vychází nejlíp. Teď jsem byl ve Sklorexu v Brně a nedá se to srovnat... Tam mi ale zase nevěřili, že tady máme takovou vodu, prý to nejde

Díky za rady a postřehy, zkusím s tím něco udělat. Není nad jiný pohled podpořený zkušenostmi.
Vai | 25. července 2006, 22:02:22
Osvětlení bych určitě prodloužil, tam bych viděl hlavní problém, proč se některým rostlinám nedařilo. Než se rostliny uchytí, je možné, že zpočátku se zelená řasa opět objeví, postupem času, jak se budou rostliny rozrůstat, řasa samovolně ustoupí.
Rybek tam byl původně maximálně možný počet, spíše mírně přerybněné a potom je výměna vody jednou za měsíc nedostatečná. Ničemu neuškodí a osazenstvu určitě jen prospěje pravidelná výměna 20-25% vody týdně.
Ještě je možné vzít v úvahu také původ rybek - chovatele, akvaristiku, odkud rybky pocházely. Mladé ryby z některých zdrojů ani v ideálních podmínkách nevydrží často více než pár týdnů max. měsíců (např. chovatel je drží pod \"preventivní\" clonou UV lampy, příp. se v akvaristice původně zdravé rybky dlouhodobě trápí v přerybněných, neudržovaných nádržích apod.). Tomuto by odpovídalo to, že nově narozená paví očka se drží (adaptují se na nové podmínky), stejně jako starší krunýřovci.
Rybek tam byl původně maximálně možný počet, spíše mírně přerybněné a potom je výměna vody jednou za měsíc nedostatečná. Ničemu neuškodí a osazenstvu určitě jen prospěje pravidelná výměna 20-25% vody týdně.
Ještě je možné vzít v úvahu také původ rybek - chovatele, akvaristiku, odkud rybky pocházely. Mladé ryby z některých zdrojů ani v ideálních podmínkách nevydrží často více než pár týdnů max. měsíců (např. chovatel je drží pod \"preventivní\" clonou UV lampy, příp. se v akvaristice původně zdravé rybky dlouhodobě trápí v přerybněných, neudržovaných nádržích apod.). Tomuto by odpovídalo to, že nově narozená paví očka se drží (adaptují se na nové podmínky), stejně jako starší krunýřovci.

Lada | 25. července 2006, 20:03:49
Akvárium má čistý obsah vody 60l. Je osvětlováno úspornou žárovkou 9W ve středně světlé místnosti. Dříve jsem svítil 12 hodin, trochu moc bujely zelené řasy tak teď pár týdnů jen 3,5 hodiny večer, ale už se chystám dobu zase prodloužit, řasy už pominuly. Filtr je vnitřní Shark PF I. Nádrž byla po stěhování znovuzaložena (před Vánoci) a postupně osazena vždy po 6 kusech kardinálek, danií a parmiček, plus dvě black molly a dva postarší krunýřovci. V současné době zůstaly dvě dánia, pět parmiček, jedna black molla a oba krunýřovci. Ryby uhynuly postupně, asi po dvou měsících od vysazení, vždy jedna v rozmezí 2 dnů až týdne. Den až dva před úhynem vždy rybka byla v ústraní, měla splihlé ploutve a byla celkově tmavší.
Pak mám ještě 30l nádrž s pavími očky, tam jsou podmínky obdobné i s obdobnými problémy. Jen úhyn je výjimečně, odešly hlavně nově koupené, ty co se tu rozmnožily si vedou jakš takž.
Hnojit PMDD se chystám, byl jsem na Moravě a chtěl se stavit ve Střelicích osobně, ale měl zrovna dovolenou, takže budu muset objednat. CO2 asi zatím ne, má to být běžná společenská nádrž.
Pak mám ještě 30l nádrž s pavími očky, tam jsou podmínky obdobné i s obdobnými problémy. Jen úhyn je výjimečně, odešly hlavně nově koupené, ty co se tu rozmnožily si vedou jakš takž.
Hnojit PMDD se chystám, byl jsem na Moravě a chtěl se stavit ve Střelicích osobně, ale měl zrovna dovolenou, takže budu muset objednat. CO2 asi zatím ne, má to být běžná společenská nádrž.
Vai | 25. července 2006, 16:47:30
Jak je akvárium velké, čím a jak dlouho je osvětlováno, typ filtrace, celkový počet ryb, kolik % vody je 1x měsíčně měněno?
Žádnému z uvedených druhů ryb by parametry vody v ničem vadit neměly. V jakém slova smyslu spočívá tvrzení, že se rybkám nedaří? Úhyn, nemoci ve velmi krátké době nebo se nevytírají apod.?
Z rostlin právě Egeria dlouhodobě v měkké vodě prospívat zřejmě nebude, kryptokorynám (které vidím na fotkách) by se mělo dařit i v měkké vodě dobře. U rostlin rodu Echinodorus, Vallisneria se může jednat o nedostatek živin, a to jak stopových prvků (železo ad.), tak také CO2 (v tvrdší vodě dokáží získávat CO2 z hydrogenuhličitanů). Řečanka Najas má podobné nároky jako růžkatec Ceratophyllum. Zde by mohlo pomoci každodenní mírné přihnojování všemi složkami PMDD spolu s častější výměnou vody - látky obsažené ve vodě se pak rostlinami úplně \"nevyčerpají\" (viz docela dobře rostoucí růžkatec) a zároveň také nebude některých dalších sloučenin nadbytek. Ohledně možného sycení vody CO2 - také by mohlo růst rostlin podpořit, avšak dle mého názoru je nezbytné pouze v případě, že výsledná nádrž by měla být typem holandského akvária s minimem ryb, náročnými rostlinami a silným osvětlením.
Žádnému z uvedených druhů ryb by parametry vody v ničem vadit neměly. V jakém slova smyslu spočívá tvrzení, že se rybkám nedaří? Úhyn, nemoci ve velmi krátké době nebo se nevytírají apod.?
Z rostlin právě Egeria dlouhodobě v měkké vodě prospívat zřejmě nebude, kryptokorynám (které vidím na fotkách) by se mělo dařit i v měkké vodě dobře. U rostlin rodu Echinodorus, Vallisneria se může jednat o nedostatek živin, a to jak stopových prvků (železo ad.), tak také CO2 (v tvrdší vodě dokáží získávat CO2 z hydrogenuhličitanů). Řečanka Najas má podobné nároky jako růžkatec Ceratophyllum. Zde by mohlo pomoci každodenní mírné přihnojování všemi složkami PMDD spolu s častější výměnou vody - látky obsažené ve vodě se pak rostlinami úplně \"nevyčerpají\" (viz docela dobře rostoucí růžkatec) a zároveň také nebude některých dalších sloučenin nadbytek. Ohledně možného sycení vody CO2 - také by mohlo růst rostlin podpořit, avšak dle mého názoru je nezbytné pouze v případě, že výsledná nádrž by měla být typem holandského akvária s minimem ryb, náročnými rostlinami a silným osvětlením.

Lada | 25. července 2006, 08:21:36
Díky za odpověď. Konečně se mi podařilo přidat odkaz na web, tam něco o mých chovancích je. V tomto akváriu se mi nedaří z vyzkoušených ryb kardinálkám, neonkám, dániím. Paví očka a black molly si vedou jakš takž. Dobře prospívají parmičky z oděsy (ty se i vytřely ve společném akvárku) a krunýřovci.
Většinu z uvedených rad jsem znal, problém je v tom, že věci co snižují pH snižují i tvrdost a ty co zvyšují tvrdost zvyšují i pH. Rozhodně nejsem chemik, takže do nějakých experimentů si netroufám.
Připouštím, že problém může být i jinde než ve vodě. Musím přiznat, že v pěstování rostlin se mi taky moc nevede. Např. v poslední době mi odešly všechny Egerie. Po delší době se mi podařilo sehnat kousek Najas guadelupensis, kterého jsme měli kdysi vždy plná akvária (to jsme ale měli studniční vodu velmi tvrdou a zásaditou). Příliš se ani nedaří obyčejným Echinodorusům nebo Vallisnerii. Ovšem zdatně bují Ceratophyllum.
Chemii téměř nepoužívám, jen občas přidám s čerstvou vodou rašelinový výluh. Část vody obnovuji jen asi 1x za měsíc, při častější frekvenci se mi nezdálo, že by to rybám a rostlinám více prospívalo.
Většinu z uvedených rad jsem znal, problém je v tom, že věci co snižují pH snižují i tvrdost a ty co zvyšují tvrdost zvyšují i pH. Rozhodně nejsem chemik, takže do nějakých experimentů si netroufám.
Připouštím, že problém může být i jinde než ve vodě. Musím přiznat, že v pěstování rostlin se mi taky moc nevede. Např. v poslední době mi odešly všechny Egerie. Po delší době se mi podařilo sehnat kousek Najas guadelupensis, kterého jsme měli kdysi vždy plná akvária (to jsme ale měli studniční vodu velmi tvrdou a zásaditou). Příliš se ani nedaří obyčejným Echinodorusům nebo Vallisnerii. Ovšem zdatně bují Ceratophyllum.
Chemii téměř nepoužívám, jen občas přidám s čerstvou vodou rašelinový výluh. Část vody obnovuji jen asi 1x za měsíc, při častější frekvenci se mi nezdálo, že by to rybám a rostlinám více prospívalo.
Vai | 24. července 2006, 18:07:33
{1861} Co by za takovou vodu někteří akvaristé dali!
Záleží na tom, jaké druhy ryb chováte. Některým druhům ryb, bude takováto měkká voda vyloženě vyhovovat, a to jak pro chov, tak i pro odchov (terčovci, tetry atd.), velké většině dalších nijak vadit nebude a pouze pro některé skupiny ryb může představovat problém (např. středoamerické živorodky a cichlidy, tlamovci a cichlidy afrických jezer ad.).
Mírně vyšší pH vody problémem není. Vodovodní voda je vždy zásaditá, v zaběhlém akváriu se bude pH pohybovat kolem neutrálu či v mírně kyselých hodnotách. Docílit okamžitě snížení pH do kyselých hodnot díky velmi nízké uhličitanové tvrdosti (+ nízké pufrační schopnosti této vody) nebude problémem - pomocí přípravků na snížení pH, sycení vody CO2, filtrací přes vhodnou rašelinu. U této měkké vody však také hrozí při zanedbání údržby akvária samovolný postupný pokles pH do velmi kyselých hodnot!
Pokud by bylo přesto nutné díky chovaným rybám zvyšovat tvrdost vody, lze toho dosáhnout opět různými prodávanými přípravky, při určitých zkušenostech lze použít chemikálie (uhličitan vápenatý, chlorid vápenatý, síran hořečnatý), nejjednodušší metodou je vložení vápence, korálové drti do nádrže či vnějšího filtru. Pozor! - tyto metody ovlivňují i pH vody a alkalitu - pH narůstá a je stabilnější.

Záleží na tom, jaké druhy ryb chováte. Některým druhům ryb, bude takováto měkká voda vyloženě vyhovovat, a to jak pro chov, tak i pro odchov (terčovci, tetry atd.), velké většině dalších nijak vadit nebude a pouze pro některé skupiny ryb může představovat problém (např. středoamerické živorodky a cichlidy, tlamovci a cichlidy afrických jezer ad.).
Mírně vyšší pH vody problémem není. Vodovodní voda je vždy zásaditá, v zaběhlém akváriu se bude pH pohybovat kolem neutrálu či v mírně kyselých hodnotách. Docílit okamžitě snížení pH do kyselých hodnot díky velmi nízké uhličitanové tvrdosti (+ nízké pufrační schopnosti této vody) nebude problémem - pomocí přípravků na snížení pH, sycení vody CO2, filtrací přes vhodnou rašelinu. U této měkké vody však také hrozí při zanedbání údržby akvária samovolný postupný pokles pH do velmi kyselých hodnot!
Pokud by bylo přesto nutné díky chovaným rybám zvyšovat tvrdost vody, lze toho dosáhnout opět různými prodávanými přípravky, při určitých zkušenostech lze použít chemikálie (uhličitan vápenatý, chlorid vápenatý, síran hořečnatý), nejjednodušší metodou je vložení vápence, korálové drti do nádrže či vnějšího filtru. Pozor! - tyto metody ovlivňují i pH vody a alkalitu - pH narůstá a je stabilnější.

Lada | 24. července 2006, 14:27:18
Zdravím všechny!
Rád bych slyšel Váš názor na kvalitu vody v Českých Budějovicích. Dle stránek vodárny (a podle mého nepřesného měření to i odpovídá) je tady pH 7,9 a tvrdost 1,1 mmol/l. Mám pocit, že se rybičkám tyto hodnoty až tak moc nelíbí. Co udělat, aby voda byla o trošku tvrdší a zároveň kyselejší?
Předem díky za jakoukoliv radu. Laďa
Rád bych slyšel Váš názor na kvalitu vody v Českých Budějovicích. Dle stránek vodárny (a podle mého nepřesného měření to i odpovídá) je tady pH 7,9 a tvrdost 1,1 mmol/l. Mám pocit, že se rybičkám tyto hodnoty až tak moc nelíbí. Co udělat, aby voda byla o trošku tvrdší a zároveň kyselejší?
Předem díky za jakoukoliv radu. Laďa
Vai | 18. července 2006, 15:24:23
langosh - Díky za pochvalu i upozornění. Zde v knize návštěv se jedná pouze o odkazy na fotky, fotka se načte z vložené adresy, nicméně to lze snadno opravit a odkaz na zdroj klidně zpětně doplním
(lze to však také zjistit zobrazením vlastnosti u vloženého obrázku). Podobně také registrovaní a přihlášení uživatelé mohou své příspěvky zpětně editovat.


langosh | 18. července 2006, 14:01:23
Dobrý den, Vaše stránky pro mne jsou stále zdrojem zajímavých informací - snad bych měl jen připomínku k této sekci - pokud jsou fotky přebírány z jiných webů, neměl by být patrný zdroj? Třeba níže uveřejněná fotka Vallisnerie rubra je zřejmě ze stránek Aqua-daho.
Roman
Roman

RadekS | 16. července 2006, 21:34:19
Dobrý večer, děkuji za odpověď. Je pravda že Egerie i Valisnerie mi rostou jinak bez problémů, obě odnožují, takže asi stálé ještě přetrvává záběh nového akvária a některé rostliny se možná neuchytí vůbec. Jinak jsem tedy smíchal všechny složky PMDD dohromady a budu pokračovat v hnojení.
Vai | 16. července 2006, 13:10:53
Hnojil bych určitě, alespoň nyní ze začátku, všemi složkami PMDD, smíchat je klidně všechny dohromady.
Usazenina na Egerii je projevem biogenního odvápnění, tedy může se jednat o nedostatek CO2.
Zjišťovat obsah vápníku ve vodě nějakými testy je ve sladkovodní akvaristice zbytečné. Nabízené testy (např. fa. AQUAR) se uplatní pouze v mořské akvaristice. Pro sladkou vodu stačí zjistit celkovou tvrdost vody. Pouze ve velmi měkké vodě by mohl být nízký obsah vápníku určitým problémem. To však nebude tento případ, neboť to by vůbec nerostly uvedené Vallisnerie a Egerie.
Odumírání konečků zákrutich pozoruji např. v mých akvariích u starších listů také. Pokud rostliny rostou celkově dobře a odnožují, neznepokojoval bych se tím, neboť nikdy nezůstane celá rostlina navždy v dokonalém stavu, nýbrž nejstarší listy vždy postupně blednou, žloutnou či rozpadají se.
I v ideálních podmínkách je možné, že uvedená Ludwigia repens vůbec neporoste. Často se stává, že některý druh rostliny, ať děláme všechno možné, se prostě ani opakovaně nechytne. Podobná Ludwigia repens mi také nikdy nerostla, navíc mám podezření, že pěstírna pod tímto názvem prodala jiný druh Ludwigie (L.palustris?), který pod vodou trvale neroste.
Usazenina na Egerii je projevem biogenního odvápnění, tedy může se jednat o nedostatek CO2.
Zjišťovat obsah vápníku ve vodě nějakými testy je ve sladkovodní akvaristice zbytečné. Nabízené testy (např. fa. AQUAR) se uplatní pouze v mořské akvaristice. Pro sladkou vodu stačí zjistit celkovou tvrdost vody. Pouze ve velmi měkké vodě by mohl být nízký obsah vápníku určitým problémem. To však nebude tento případ, neboť to by vůbec nerostly uvedené Vallisnerie a Egerie.
Odumírání konečků zákrutich pozoruji např. v mých akvariích u starších listů také. Pokud rostliny rostou celkově dobře a odnožují, neznepokojoval bych se tím, neboť nikdy nezůstane celá rostlina navždy v dokonalém stavu, nýbrž nejstarší listy vždy postupně blednou, žloutnou či rozpadají se.
I v ideálních podmínkách je možné, že uvedená Ludwigia repens vůbec neporoste. Často se stává, že některý druh rostliny, ať děláme všechno možné, se prostě ani opakovaně nechytne. Podobná Ludwigia repens mi také nikdy nerostla, navíc mám podezření, že pěstírna pod tímto názvem prodala jiný druh Ludwigie (L.palustris?), který pod vodou trvale neroste.

RadekS | 16. července 2006, 10:29:27
Dobrý den, asi po měsíci jsem tu zpět, chtěl bych se zeptat, protože mě rostlinky pořád nějak nejdou podle mých představ,
hledal jsem na netu a na http://sweb.cz/maniakva/prvky.htm je docela zajímavý článek. Podle toho mě vychází, že mám snad nedostatek Ca, nové listy téměř bílé, zakrslé a zcela okamžitě žačínají hnědnout okraje až list skoro zčerná (Ludwigia Repens)
, u Valisnerie odumírají špičky listů, i když ta roste docela dobře. Asi týden hnojím PMDD, ale pouze Tenso coctailem. Taky jsem si všiml, že na Egerii mám takovou bílou usazeninu (podle výše uvedeného zdroje produkt biogenního odvápnění), což by mohlo znamenat nedostatek CO2. Jde nějak zjistit hladina Ca ve vodě a čím Ca popřípadě doplnit ? Měl bych k Tenso coctailu přidat i ty doplňky K2SO4, MgSO4,KNO3 ? V návodu na namíchání PMDD se uvádí smíchat vše dohromady ve 400 ml vody, ale většina lidí doporučuje, každou složku zlášť. Pokud tedy zvlášť, tak v jakém poměru s vodou ty jednotlivé složky? Děkuji.
hledal jsem na netu a na http://sweb.cz/maniakva/prvky.htm je docela zajímavý článek. Podle toho mě vychází, že mám snad nedostatek Ca, nové listy téměř bílé, zakrslé a zcela okamžitě žačínají hnědnout okraje až list skoro zčerná (Ludwigia Repens)

Vai | 14. července 2006, 17:50:40
eva - Díky za pochvalu! Přiznávám, že při psaní textů jsem prováděl kontrolu pouze pomocí Wordu, což vím, že není úplně dokonalé, ale i tak zase až tak velké množství hrubek
při občasné aktualizaci nenacházím. Podstatně horší je to v tomto směru dokonce např. v tištěném časopise Akvárium živě. Pokud by mi však nějaký češtinář/ka chtěl/a udělat zde v textech jazykovou korekturu, bránit se tomu nebudu
.


Vai | 14. července 2006, 17:31:37
{1354} Zbarvení nových listů do červena až hnědočervena podporuje právě nadbytek železa a také silné světlo. Může se také jednat o kultivar, pro který je takové zbarvení přirozené - např. Vallisneria \"rubra\".

Odkaz na foto: http://www.aqua-daho.cz
Jinak z těch částečných záběrů mi připadá osázení rostlinami dosti střídmé, nebál bych se přidat podstatně víc rostlin.

Odkaz na foto: http://www.aqua-daho.cz
Jinak z těch částečných záběrů mi připadá osázení rostlinami dosti střídmé, nebál bych se přidat podstatně víc rostlin.

eva | 14. července 2006, 15:33:21
Ahoj, pěkný stránky. Znovu-obnovuji akvárium, tak z nich čerpám inspiraci a informace. Jen mě mrzí množství hrubek, které máš v textech. Zkus si to projet.
Přeju hodně zdaru a radosti z chovu a pěstění.

tonny27 | 13. července 2006, 21:52:51
Na Váš mail ještě pošlu fotky gigantek.Tonny
tonny27 | 13. července 2006, 18:31:45
Dobrý večer,
tak už jsem tady opět z dotazem. V nádrži se mi zastavil u všech rostlin mimo Vallisneria spiralis růst, u Val. gigant. mi začali růst naprosto zvláštně listy až skoro červené barvy, no možná hnědočervené, a to dokonce u naprosto nového mládu. Může to být způsobeno nedávným přehnojením vody? Nebo mám něčeho málo, či moc? Dle Vašeho návodu to nechávám v klidu, ale zdá se mi to divné. Díky Tonny
tak už jsem tady opět z dotazem. V nádrži se mi zastavil u všech rostlin mimo Vallisneria spiralis růst, u Val. gigant. mi začali růst naprosto zvláštně listy až skoro červené barvy, no možná hnědočervené, a to dokonce u naprosto nového mládu. Může to být způsobeno nedávným přehnojením vody? Nebo mám něčeho málo, či moc? Dle Vašeho návodu to nechávám v klidu, ale zdá se mi to divné. Díky Tonny
Vai | 10. července 2006, 19:01:30
Robertak - Přístroj \"co dělá kyslík\" žádný neznám
. Ale zřejmě tím tazatel myslí vzduchovací motorek příp. filtr. Bohužel žádnou rybku nedoporučím, neboť zastávám názor, že bez potřebných zkušeností v takovém akváriu (stojatá voda bez vzduchování nebo filtru) mu na živu dlouho nic nevydrží.

Vai | 10. července 2006, 18:35:36
{1354} Umělé osvětlení alespoň 10-11 hodin denně by mělo stačit, přes zimní období pak klidně prodloužit i na 12 hodin. Uvedené trubice Philips jsou určitě kvalitnější než mnohem dražší tzv. \"speciální, akvarijní\" apod., takže bych je neměnil. Dále jde ještě \"regulovat\" množství dopadajícího světla použitím plovoucích rostlin alespoň ze začátku pro část hladiny, posléze také rozrůstající se Vallisnerie se svými dlouhými listy dosti akvárium zastíní.

Robertak | 10. července 2006, 14:24:02
JA bych se chtel zeptat jakou rybičku by ste mi doporucili.do akvarka ktera nepotrebuje ten pristroj co dela ten kyslik.
tonny27 | 9. července 2006, 20:54:01
Na nádrž mi co se světla týče přímé sluneční paprsky skoro nedopadají. Jinak tam ale mám dvě velká okna takže svítí světlo za dvou stran do nádrže. Co se týče času osvětlování mé nové nádrže, tak jste měl asi bohužel zase pravdu. Dnes se mi tam oběvila pro změnu řasa hnědá. Hned jsem tedy prodloužil dobu osvitu. Bohužel, nemůžu regulovat množství trubic, tzn. buď obě dvě nebo nic. Stačí tedy jen prodloužit dobu svitu? Zároveň jsem tam přelovil několik Anscitrusků, tak to snad pomůže. Jo, a co si myslíte o těch trubicích, co jsem Vám popsal níže? Není to žádněj zázrak, ale dát 1000kč za dvě speciální trubice se mi teda moc nechce.
.
Dík Tonny

Dík Tonny
Vai | 9. července 2006, 01:00:00
Ten sytě zelený povlak mohou být sinice. V opakované výměně vody, častější než běžně, bych pokračoval, ať se odstraní přehnojení vody.
Osvětlení záleží na druhu pěstovaných rostlin, jejich náročnosti na světlo a také jak jsem psal, na uváděném venkovním světle. V nádrži umístěné v šeré místnosti, někde na temné chodbě apod. určitě nestačí svítit slabě pouhých 6 hodin denně a naopak akvárium umístěné v místnosti s velkými okny orientovanými na jih určitě není nutné dosvětlovat po celý den umělým světlem o síle více než 0,5W/l vody. Při účinném dodávání CO2 je však dostatečně výkonné osvětlení nezbytností. Je nutné to individuálně posoudit dle dosavadních zkušeností, praxe a konkrétních podmínek a najít si nějakou svoji zlatou, střední cestu.
Osvětlení záleží na druhu pěstovaných rostlin, jejich náročnosti na světlo a také jak jsem psal, na uváděném venkovním světle. V nádrži umístěné v šeré místnosti, někde na temné chodbě apod. určitě nestačí svítit slabě pouhých 6 hodin denně a naopak akvárium umístěné v místnosti s velkými okny orientovanými na jih určitě není nutné dosvětlovat po celý den umělým světlem o síle více než 0,5W/l vody. Při účinném dodávání CO2 je však dostatečně výkonné osvětlení nezbytností. Je nutné to individuálně posoudit dle dosavadních zkušeností, praxe a konkrétních podmínek a najít si nějakou svoji zlatou, střední cestu.

tonny27 | 8. července 2006, 13:56:22
A ještě jednu věc, na kterou jsem zapomněl. Na listech se mi po tom hnojivu dělá takový úplně sytě zelený povlak. Asi od toho hnojiva. Díky Tonny
tonny27 | 8. července 2006, 13:53:50
Dobrý den,
udělal jsem takové ty klasické testy na železo. Na zbytek musím asi dokoupit. Ale myslím, že jsme to s tím hnojivem asi přepískli. Co se týče CO2, měl jsem to v úmyslu pouze na začátku na \"nakopnutí\" rostlin. V nádrži kterou mám až asi rok a půl už nepoužívám nic, a taky to šlape. Na řasu zelenou jsem si říkal, že přelovím z druhé nádrže ancistrusky a Ti si snad s tím vším poradí. Co se týče toho osvětlení jste mi ale dal brouka do hlavy. V té starší nádrži jsem svítil kdysi 112 hodin denně, měl jsem obrovské problémy se zelenou řasou. Pak se v době mé nepřítomnosti vyply spínačky a manželka svítila asi týden jen 6 hodin denně a od té doby máme od řasy pokoj , tak teda nevím
. Je to velké dilema. Co si o tom myslíte Vy? Jinak ruducha už skoro není

. Díky Tonny
udělal jsem takové ty klasické testy na železo. Na zbytek musím asi dokoupit. Ale myslím, že jsme to s tím hnojivem asi přepískli. Co se týče CO2, měl jsem to v úmyslu pouze na začátku na \"nakopnutí\" rostlin. V nádrži kterou mám až asi rok a půl už nepoužívám nic, a taky to šlape. Na řasu zelenou jsem si říkal, že přelovím z druhé nádrže ancistrusky a Ti si snad s tím vším poradí. Co se týče toho osvětlení jste mi ale dal brouka do hlavy. V té starší nádrži jsem svítil kdysi 112 hodin denně, měl jsem obrovské problémy se zelenou řasou. Pak se v době mé nepřítomnosti vyply spínačky a manželka svítila asi týden jen 6 hodin denně a od té doby máme od řasy pokoj , tak teda nevím




Vai | 7. července 2006, 22:37:11
{1354} Přehnojeno, podle jakých testů? Čeho je nadbytek - dusičnanů, železa, fosforu nebo něčeho jiného?
Chce to určitě čas a vydržet. Zelené řasy mají podobné nároky na podmínky v akváriu jako vyšší rostliny, pokud tedy rostou, zcela jistě porostou i rostliny. Jen to nějaký ten týden bude trvat, než se podmínky stabilizují a rostliny se zdárně uchytí.
Ohledně světla a umělého osvětlování. Dopadá během dne okny na nádrž přímé slunce? Kratší dobu by to vadit nemělo, záleží však také na tom, jak je místnost orientovaná (jih, sever). Určitě bych svítil zářivkami alespoň 10-12 hodin, pokud jde zapnout pouze jedna trubice, lze pak podle venkovního světla přes den nechat svítit po určitou dobu i jen jednu zářivku.
Dále zastávám názor, že sycení vody CO2 ma svůj smysl a význam pouze u velmi hustě zarostlých akvárií s náročnými rostlinami a minimem ryb, je přitom nutné dostatečně silné osvětlení a cílené přihnojování - tzv. akvária holandského typu.
Chce to určitě čas a vydržet. Zelené řasy mají podobné nároky na podmínky v akváriu jako vyšší rostliny, pokud tedy rostou, zcela jistě porostou i rostliny. Jen to nějaký ten týden bude trvat, než se podmínky stabilizují a rostliny se zdárně uchytí.
Ohledně světla a umělého osvětlování. Dopadá během dne okny na nádrž přímé slunce? Kratší dobu by to vadit nemělo, záleží však také na tom, jak je místnost orientovaná (jih, sever). Určitě bych svítil zářivkami alespoň 10-12 hodin, pokud jde zapnout pouze jedna trubice, lze pak podle venkovního světla přes den nechat svítit po určitou dobu i jen jednu zářivku.
Dále zastávám názor, že sycení vody CO2 ma svůj smysl a význam pouze u velmi hustě zarostlých akvárií s náročnými rostlinami a minimem ryb, je přitom nutné dostatečně silné osvětlení a cílené přihnojování - tzv. akvária holandského typu.

tonny27 | 7. července 2006, 08:43:56
Dobrý den,
podle Vašeho návodu celkem úspěšně bojuji s štětičkovou řasou a musím říci, že je úspěšně na ústupu. Nevím zdali ji tak moc žerou parmičky, ale mizí

. Bohužel jsem ale zjistil, že na její místo se celkem úspěšně dostává asi její nástupce řasa zelená. Provedl jsem tedy důkladné testy vody a zjistil, že mám určitě přehnojeno. Asi jsme se s manželkou starali oba.
. Vyměnil jsem tedy asi 40L vody z 200L. Zároveň bych se rád zeptal na dalších několik věcí.
Nádrž mám v místnosti dost světlé, mám tam ze dvou stran nádrže okna. Myslíte, že je to velký problém? Rostlinám svítím dvěma zářivkami 30W Philips TLD 30- 640, a to prvně 7 a teď 6 hodin denně. Zároveň jsem začal přidávat CO2 pro rychléjší naskočení rostlin. Nádrž je nová ( asi 1měsíc). No nevím, možná jsem jen netrpělivý a chce to čas. Co myslíte Vy?
Jde jen o trpělivost? Rostlinky tam mám asi 14 dní.
Díky za Váš čas. Tonny
podle Vašeho návodu celkem úspěšně bojuji s štětičkovou řasou a musím říci, že je úspěšně na ústupu. Nevím zdali ji tak moc žerou parmičky, ale mizí




Nádrž mám v místnosti dost světlé, mám tam ze dvou stran nádrže okna. Myslíte, že je to velký problém? Rostlinám svítím dvěma zářivkami 30W Philips TLD 30- 640, a to prvně 7 a teď 6 hodin denně. Zároveň jsem začal přidávat CO2 pro rychléjší naskočení rostlin. Nádrž je nová ( asi 1měsíc). No nevím, možná jsem jen netrpělivý a chce to čas. Co myslíte Vy?
Jde jen o trpělivost? Rostlinky tam mám asi 14 dní.
Díky za Váš čas. Tonny