to byl fór, neurážejse prosím, někdy mi to ulétne:-)) Já vždycky, když si s ženskejma povídám tak nedokážu myslet na nic jinýho, než na jejich duchovní podstatu:-)))) možná, že jsem zmrzačený dobou superiorně proklamovaného sexu na veřejnosti a tím u mě došlo ke zvýšení některých hormonů pokřivující mou jinak velmi ušlechtile vypěstovanou schopnost naslouchat ženě. ˇženský mozek je neodolatelný! :-)))

kamarádit ze ženskejma? jseš snad homosexuál?

wilhelmos okrem toho ze je SARI, nema ucinky ako typicke sari ale je tam plus zatial nespecifikovany alebo neobjaveny mechanizmus, ktory vracia toto velmi stare AD opat do hry. Referencie mam prave len od chalanov, ktori mali uzkostne stavy po toxickych psychozach.
Mne osobne zatial mierne znizene libido vyhovuje a objavujem caro romanticky priatelskych vztahov zo zenami:))

Aha Naivko už chápu - jeto SARI SARI – Serotonin Antagonists Reuptake
Inhibitors. Je to antagonista 5HT - tzn, že ovlivňuje hladinu serotoninu nepřímo na rozdíl od SSRI - ty fungzjí jako Agonisté,
tzn. zpětně a přímo učinkují na zpětnou inhibici 5HT - pěthydroxytriptofan. No vidíš Naivko - ještě pár PDFek a učebnic neurobiologie a neurofarmaceutie a budem vědět stejný hovno jako naši studovaní lékaři:-)))

Naivko - pro mě jsou určující funkční skupiny léků - účiná látka - Tradozon je nejspíš průmyslová značka stejně jako třeba Elontril a účiná látka bupropion - kuknu na to.- jseš milej, že mě upozorňuješ na skušenosti - každá rada dobrá. Já enchápu, co se děje. Rozjel jsem opět bupropion NDRI - čekám až zabere - pač mi klesla náladu dost nízko. Chtěl jsem přes den točit do kompu song - kterej mám nachystanej a chodím kolem zařízení a nevzmůžu se na nic jak je mi mizerně. Tak jsem si dal 1,5 mg rivotrilu a za půl hodky bylo po úzkosti a mohl jsem něco dělat. Takhle to praktikuji doma, ale v práci, kde sedím u photoshopu a musím rychle zpracovávat úkoly kolegů redaktorů a zlomařů grafiků musím makat i když mi je hrozně. Je příšerné chodit v depresi a úzkosti do práce a dělat, že jsem v pohodě. Čekám až zabere NDRI (bupropion a dohodnu se s lékařem na augmenraci SSRI v poměru 2:1 - Víc NDRI než SSRI. SSRI se bojím - měl jsem po tom apatii vůči sexu a to mě dost vadí, pač ženský zbožňuju. Už jsem psal že SSRI u chlapů snižuje libido pro zvýšení hladiny prolaktinu a je to v medicíně dost známá záležitost - včera mi jeden lékař vysvětlil mechanismus onoho. Musím tu drpresi vyléčin, protože já v ní postrádám akýkoliv smysl existovat - dokonce už jsem se poptával po nějaké zbrani a vyhledávám občas v amoku způsob jak odejít z tohoto světa. Zničit ale život lidem kolem sebe mně nepřipadá fér.

wilhelmos: skusal si trazodón? Ja som chcel ist podla referencii najskor do toho ale lekarka ma ukecala na ssri

deperso: hlásím se taky na brněnský srázek v úterý. kdy? a kde?

díky Andrew, prozkoumám odkaz a pak se můžem podělit o zážitky z dokumentu. Taky bych dal setkání - Jsem z Prahy, do Brna to není problém - ale budu asi v práci, kde trávím docela dost času:-((

Wilhemos, todle by te mohlo zajímat, dají se k tomu sehnat české titulky na www.titulky.com
http://www.csfd.cz/film/260648-psychiatry-an-industry-of-death/

Je to dokument o tom, jak se vyvíjela psychiatrie od počátku až do teď...

deperso: výborně, dejte tady nějaké info, v kolik, kde a kdo by všechno šel. Já se zeptám lidí s Prahy, co znám s DP, jestli by jeli se mnou.

Krom toho dnes jsem měl půl hodinový tekefonát s lékařem, který který provádí výzkumy s novým AD Melaninem - resp. lék zpětně vychytává melatonin - bioamin - který zajišťuje spánek. Monoterapie melatoninem by tedy měla zajistit navrácení neurotransmise do původního stavu. Zvláštní -jiný lékař mi zas ale říkal, že je to stará záležitost. tak nevím jestli jsem blázen, když si myslím, že v to mají lékaři pěkný hokej. Ptal jsem se tohoto lékaře - \"myslíte si, je depresivní a generalizovaná úzkostná porucha dílem našeho nesouladu v myšlení - nějakou mylnou interpretací našich osobních postojů k nám samým - nebo špatně interpretovaná informace do vědomí, neschopnost se radovat, protože se třeba radovat nechceme, nebo máme nějaký extrémně traumatizující zážitek.! a on mi řekl: \" jsem pevně přesvědšen, že poruchy spojené s úzkostmi a depresí jsou jasně a prokazatelně poruchou neurometabolismu mozku a jako sekundární projev je špatná psychika.\" Víme co způsobuje depresi ale nevíme jak celý mechanismus funguje a každý z nás si přeje nobelovu cenu. Mimochodem lékař mi potvrdil, že se mezi kolegy dost dobře ví, že SSRI u mužu způsobuje snížení libida v souvislosti s prolaktinem a jeho zvýšením vychytáváním selektivních 5HT. To jsou slova odborníka - jen cituji. Objev komplexního pochopení etiologie depresivní poruchy mám být prý zaručeně podchycen v tomto století - takže můžem čekat celých 81 let - uf toho se už těžko dožijem. V

Brněnský srázek bude v úterý odpo/navečer:)

Z pár případů, které osobně známe se nedá správně odvodit nic a navíc jsou od toho vypracované metody, které sledujou výzkumáky a dělají to správně - i když je tu problém v tom, že data, které psychiatři posílají z ordinací do těchto zařízení jsou značně zkreslená, protože o sobě pacienti říkají jen 10% z toho co zkutečně prožívají. Je to dáno částečně tím, že za některé věci se stydíme a nemůžeme je důvěrně sdělit a některé pocity neumíme správně interpretovat, tak, aby by je mohl správně pojmout lékař. S účiností léků je to obdobné. Zaberete medikaci, např nějaké anxyolytikum - večer se napijete vína a ráno lékaři sdělíte, že vás po léku bolí hlava. Ale od čeho vás bolí hlava? Od léku , toho večerního piva - a nebo proto, že jste augmentovali sekundární alkohol s anxyolitikem.Lékaři pochopitelně večerní pití zapřete. Z jakých indícií pak vědci vytvářejí studie. Asi takhle - studie jsou právě proto skreslené, čili nevípovídají o objektivní skutečnosti. Svět psychiatrie a psychofarmaceutie je zasažen informační entropií. PET studie scanu mozku jsou snad jediná objektivní vyšetření, klteré lze v ohledu vědy přiznat jako zcela objektivní - protože lze srovnávat jednotlivé propojení zpětně vychytaných neuromediátorů v různých oblastech mozku. Porovnávají se především oblasti frontálního cortexu amygdaly spánkových laloků, Brodmann arey atd...tam to nějak hapruje. Uvádí se především souvislost změn neurometabolismu v těchto částech mozku s kolerací přenosu přes NERVUS VAGUS z hypothalamusu do hypofýzy až ke kůře nadledvinek - tedy komplexne tzv. Stresová hormonální osa - její správná funkce versusu její metabolická dysfunkce ovlivňující funkce mozku. tato hmota pak utváří náš software a tou je naše psyché mysl. jestli si někdo myslí že spíše bourá svojí destrukční psyché tuto OSu nebo naopak ona destrukce Osy boří naší duši - o tom se přou vědecké tými na celém světě a já se přikláním ke skupině., která říká, že svět a sebe sama vnímáme destrukčně právě kvůli špatné funkci této hormonální osy. Jak to ale dokázat? Mezi depersonalizací generalizovanou úzkostnou poruchou a,depresí a Panickou atakou není na mozku příliš velký rozdíl, je proto jedno jestli si říkáte úzkostní depersonalizovaní nebo depresivní - je to vlastně všechno jedna dignóza - selhání stresové osy

Andrew: já se zatím osobně setkal se 4 lidmi kteří poznali/trpí DPDR - 2 muži a 2 ženami + já = víc mužů než žen :-)

Wilhemos, jak ty si přišel k DP? Je zvláštní, že si na DP stěžují hlavně ženy, to pak vypadá, že tím trpí hlavně ženy, ale pravda je taková, že tím trpí podobné procento žen i mužů.

Jinak bych byl taky pro sraz. Už jsem se sešel s dívkou z Břeclavi v  Brně,se třemii z Prahy, jednou z Trutnova a psal si s jedním klukem z  Prahy. Všichni bojují nebo mají zkušenosti s DP.

Na mě SSRI nikdy negativně v tomto ohledu nepůsobily. Spíše vůbec nebo jen trochu působily. Máš pravdu SSRI nejsou dobré léky na DPDR. Proč mám pocit, že trpím DPDR? V životě se mi mnohokrát měnili stavy vědomí, častokrát jsem si toho nevšímal.Ale díky tomuto stavu vědomí o kterým mluvím: Jsem zmatený sám sebou a vším kolem mě, postupná ztráta sebevědomí, otupělé city, emoce, chutě, potřeby a celkově pocitu bytí. Kdy mě vše příjde cizý, známí, rodina, kamarádi a i já jsou cizí bytosti. Jiný druh, ztráta lidské stránky, nezájem a otrokem svých myšlenek, které jsou zbytečné. Zkrátka pocit, jako ve snu, za mlhou, za sklem a to je ten největší handicap, to mi vzalo sebevědomí, jako být slepý a přitom vidět?! Nicméně každé sebemenší zlepšení a odprostění se od toho, je velmi znát a vidět, cítěno. Najednou si uvědomím, co se to kolem mě dělo a děje, proto vím, že vím, o čem mluvím - o DP.

SSRI nejsou dobré léky na DPDR a řekl bych, že nejsou vhodné pro mužskou populaci - přešel jsem na NDRI, protože lépe fungují v mužských ohledech. Mám totiž pocit, jako by SSRI z nějakého neznámého důvodu snižovali funkci testosteronu. Že by SSRI nějak souviseli z vyšší tolerancí k estrogenům - tudíž lépe reagovali na ženskou populaci? Andrew, proč máš pocit, že trpíš DPDR?

Sorry za takovej román, jen jsem se chtěl představit a podělit se s Vámi o další příběh s DP. DP mám stále, ale už tím dokáži lépe bojovat.

Jinak beru Cypralex 10mg a vitamíny B-komplex.

Posílám zajímavé linky a má videa:

http://diskuse.doktorka.cz/depersonalizace-derealizace-zivot-jako/
http://depersonalizace.webzdarma.cz/lecba.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Depersonalizace
http://derealizace.wgz.cz/
http://www.dpselfhelp.com/forum/

Videa: 1. úvod do DP http://www.youtube.com/watch?v=fAnUEWW9nXU
2. co je DP http://www.youtube.com/watch?v=StJgkD3yTnY&feature=related
3. léky a vitamíny: http://www.youtube.com/watch?v=zXVZ1AF3-_A
4. další vitamíny a čaje: http://www.youtube.com/watch?v=j_87stVfShQ

Kvůli špatné koncetraci a času jsem se pak na další videa vykašlal. : Další byly o zajímavých filmech a knihách, které jsem viděl četl a nebo mi je někdo doporučil
: zde posílám linky: http://www.csfd.cz/film/228322-zmatena-duse/
http://www.csfd.cz/film/14313-naruseni/
http://www.csfd.cz/film/180976-tarnation/
http://www.csfd.cz/film/9568-truman-show/
http://www.csfd.cz/film/229692-cerna-labut/
http://www.csfd.cz/film/2667-klub-rvacu/

http://www.amazon.com/Feeling-Unreal-Depersonalization-Disorder-Loss/dp/0195170229
http://www.amazon.com/Depersonalization-Neglected-Syndrome-Cambridge-Medicine/dp/052187498X/ref=sr_1_3?s=books&ie=UTF8&qid=1323172616&sr=1-3
http://www.amazon.com/Stranger-Mirror-Marlene-Steinberg/dp/0060954876/ref=sr_1_5?s=books&ie=UTF8&qid=1323172616&sr=1-5
http://www.amazon.com/Overcoming-Depersonalization-Feelings-Unreality-S/dp/1845295544/ref=sr_1_6?s=books&ie=UTF8&qid=1323172616&sr=1-6

Jinak mám překlad knihy: http://www.coverletterhelps.com/remedies/OLLIE35.htm o úzkosti a panice od Zdena, který zde také přispíval.

Ahoj všichni! Jsem 22-letý klučina z Prahy a mám s Depersonalizací obrovské zkušenosti. S bratrem jsme byli vychovávání hlavně prarodiči, ne že bychom rodiče neměli, ale naše babička a děda byli hlavní. Vídavali jsme se s nimi poměrně často a oni vždy převzali role rodičů. Jsou to vědci, babička učila na vysoké škole a děda byl ve vědeckém ústavu a také přednášel na univerzitách. Žít podle jejich představ bylo velmi náročné, protože jsme žili, jakobychom byli stále ve škole, vše muselo být vzorné a přesné a tudíž velmi náročné a pro malé dítě, které touží potom se zavděčit rodičům stresující. Bylo to natolik stresující a ubíjející, že jsem si našel cestu, jak netrpět, začal jsem žít dva životy: jeden svůj sobě vlastní - přirozený, který jsem si žil v soukromí a druhý ( depersonalizace ). Pamatuji si, že už od útlého věku jsem na sebe koukal do zrcadla, jako na obrázek, na figurínu, jakoby tam mohl stát kdokoliv jiný. Byla to jiný, rozhodně ne nepříjemný, ale rozhodně matoucí. Jelikož jsem byl hodně malý, tak má živá stránka přebíjela vše ostatní a já se špatně necítil. Toto trvalo až do mých čtrnácti let, kdy jsem si poprvé zakouřil marihuanu, která mě dosti ovlivnila. Působila na mě zpočátku velmi pozitivně a já si jí zamiloval. Někdy jsem po ní měl opravdu silnou depersonalizaci, ale nebylo to neúnosné, jen matoucí. V té době matka začala hodně pít alkohol a život s ní mě rozčiloval. Rodiče se mi zanedlouho rozvedli a já trávil hodně času s matkou a marihuanou. Život s mámou se pro mě stal sebeubíjející a marihunu moje stavy rapidně zhoršila. Začínal jsem mít panický ataky, schízy, úzkosti a deprese. Přesto když stav odezněl, cítil jsem se opravdu skvěle. Marihuanu jsem začal kouřit už jen občas a kdykoliv jsem si ji zakouřil, tak jsem myslel že umřu, začal jsem se hrozně kontrolovat a bylo to prostě peklo. V té době jsem měl mnoho problémů se ssoustředěním, studiem a kantory. Jelikož jsem se cítil doma, jako ve škole, tak být ještě ve škole ve škole :) bylo děsně otravný. Nesnášel jsem to. V devatenácti jsem odešel z domova, abych byl schopen příští rok odmaturovat. V únoru roku 2009 jsem si odešel odpočinout do krizového centra RIAPS na pět dní, nebot jsem se cítil naprosto nepochopený, nebot v mých 18 letech propukla Derealizace a já vůbec nic kolem sebe nechápal, včetně sebe. Tam jsem poznal dívku, která měla podobné problémy, jako já a seznámila mě s pojmem DPDR. Různě jsme se doplnovali a já si začínal být jistý, že s tím mám také zkušenosti a mnoho. Po RIAPSU jsme spolu měsíc bydleli a pak se rozešli. Já se začal o DPDR více zajímat, četl všechno možný na českých i zahraničních stránkách a přispíval na ně. Udělal jsem si pres pana Raszku, který se zaobírá nejen DP v Praze v Bohnicich na PL, testy o míře dpdr, ktere jsou minimálně zajímavé. Zde jsem začal psát od února 2009, za tu dobu se zde mnoho lidí vystřídalo. V RIAPSU jsem začal brát léky SSRI a pak i antipsychotika.. něco z počátku pomáhalo něco nikdy.. ale nic nepomohalo stale. Za tu dobu, co vim co mi je, jsem udelal mnoho pokroku a i dokonce zažíval stavy, ktere jsem nikdy předtim nezažil a ktere povazuji za normalni. V kvetnu jsem začal dělat videa, abych mohl nějakym způsobem se podelit o zkušenosti s DP, brzy jsem s tim skončil a chtěl zas par videii udělat, poněvadž se mi lepe mluvii o DP než dříve. Vystřídal jsem jednoho psychiatra, ktery na me zkoušel leky a vůbec mi nepomohl a jednoho psychologa. Ten současný mi pomáhá a ja jsem za něj rád. Bydlim sám na Novém Městě Pražském a pracuji. Práce je opravdu ubíjející, je to děsný handicap dělat s DP, ale všechno jde, kdyz se chce.

wilhelmos nebud protiva