A.S. | 5. dubna 2010, 14:49:57
Hele,Ivane-ono na tom něco bude.Já mám vlastně již několik let zvýšenou teplotu a nikdo nezjistil proč.Takže závěr by,že je to normální.
Také mám tzv.kariezní chrup(hodně poškozený),kde se mi tvoří různé bakterie.V Gastroporadně si myslí,že mé problémy se zažívání jsou se zuby spojené.
No upřímě na porcelánové zuby nemám,ale je tedy možné,že někde tam bude zakopaný pes...?nevím.
Co je ale úplně zvláštní,že k životu mě většinou probere Ibalgin/Brufen.

Tak nevím...

Ivan | 5. dubna 2010, 14:18:02
Doktor Wilson je chlapík, ktorý sa v širších súvislostiach zaoberá stavmi ako máme my. Tu je google preklad malej časti z jeho stránky: http://drlwilson.com/Articles/adrenal_burnout.htm

Toxické kovy a chemikálie často hrají velkou roli v nadledvin syndromu vyhoření. Každý, kdo je vystaven tisíce chemických látek v ovzduší, vody a potravin. Ostatní zdroje jsou dentální materiály a kontaktu s pokožkou s chemickými látkami. Over-The-čítač a předepsané léky přidat do těla, AOS toxické zátěže. Většina lidí si neuvědomuje, že antibiotika a mnoho dalších léků hromadí do jisté míry v játrech a jiných orgánech.
Toxiny mohou být generovány v těle v důsledku poškození trávení. Když jídlo není správně strávena, buď fermenty nebo hnije ve střevech, produkovat mnoho škodlivých látek, které se vstřebávají do těla.
Zdravé tělo má schopnost eliminovat mnoho toxinů na denní bázi. Nicméně, jak nadledvin slabost vyvíjí, tělo, AOS schopnost eliminovat všechny toxiny snižuje. To vytváří bludný kruh, ve kterém slabší nadledviny narušuje odstranění všech jedů, které pak dále oslabuje nadledviny.

Chronické infekce hrají zásadní roli v některých případech nadledvin vyčerpání. Chronické infekce mohou pocházet z infikovaných zubů nebo dásní, ačkoli oni mohou být umístěny kdekoli v těle. Přispívají výrazně k toxické zatížení organismu. Infekce také způsobit zánět, a zdůrazňují, že je třeba bojovat pomocí hormonů nadledvin, jako je kortizol a kortizon.

Stimulanty poškození nadledvin. Oni bič nadledviny. Kofein, cukr a alkohol patří mezi nejběžnější povzbuzující.
Méně zřejmé, ale neméně důležité stimulanty mohou zahrnovat hněv, vztek, argumentovat, nenávist, hlasitá hudba, strašný novinky a dokonce i filmy plná napětí a násilí.
Ostatní činnosti, které mohou působit jako stimulanty a nesmí být přehlížena patří intenzivní cvičení, sexuální zájmy, rekreační užívání drog nebo jiných vzrušení. Tyto často poskytují dočasné, Äúhigh, AU, což je způsobeno částečně tím, vylučování velkého množství hormonů nadledvin. Nicméně, v průběhu doby, to oslabuje nadledviny a mohou nakonec vést k vyčerpání nadledvin a nedostatečnosti.

Užívání stimulantů, však může být také důsledkem nadledvin vyhoření. Zatímco stimulantů může způsobit nebo přispět k nadledvin slabosti, někteří, kteří používají povzbuzující prostředky dělat tak protože oni jsou v nadledvin vyhoření již.
Povzbuzující prostředky jsou atraktivní na jednu v Burnout za účelem poskytnutí dočasné energie. To je důležitý odvolání drogové kultury, a to jak právní a rekreační. To je také odvolání hlasité hudby, sexuální závislost, a dokonce i zlost.
Tyto činnosti nebo postojů může poskytnout dostatek nadledvin stimulace, aby osoba se cítit lépe dočasně. To je důležitý důvod, proč se vzdát jednoho, AOS závislostí být obtížné. Když jeden jim dává nahoru, jeden musí čelit skutečnosti, že jeden je vyčerpaná, depresivní a často jen cítí hrozné vzhledem k nadledvin vyhoření. Je to bezpečné říci, že většina lidí závislých na stimulanty nebo jiné léky, včetně cigaret, kokain, marihuana, a další má určitý stupeň nedostatečnosti nadledvin.
Ivan

Denisa | 5. dubna 2010, 13:45:24
Mně přijde, že se mně dpdrdrží od toho, co máme hodně velké problémy doma...sestra - schizofrenik a má malé děcko, na kterého háže, že jhí chcce ublížit...otec - alkoholik, věčně nervní, jediné hezké slovo co od něj slyším, je ,,čau\"... máti není na ničem závislá ani není psychicky nemocná, ale taky to už doma nezvládá. Už jsem si několikrát všimla, co mi otec řekl něco hnusného a mě by to normálně zamrzelo a brečela bych, tak jsem ten zážitek nebo událost poslala prostě pryč a neprožila jsem ji jako dřív...že by mě to ranilo nebo tak...
Myslíte si, že to je můj spouštěč a udržovač dpdr?

Ivan | 5. dubna 2010, 13:27:50
Ja som psychofarmaka vysadil už dávno. Psychofarmaká v takýchto prípadoch nie sú serióznou pomocou, ale len pseudopomocou. Ak chcete byť zdraví, musíte zistiť príčinu a odstrániť tú. Doktor Wilson vám posiela tipy. Čo s tým urobíte je na vás http://www.drlwilson.com/Articles/brain_fog.htm. Rozhodne bez vašej aktivity chytiť riešenie do vlastných rúk, máte malú šancu na uzdravenie.
Ivan

A.S. | 5. dubna 2010, 12:11:44
Co mě ale momentálně trápí je,že od té doby,co beru ty léky,nejsem schopný se donutit k práci.Stále jenom zívám a je mi nejlíp,když spím,nebo usínám.K tom všemu sem se od té doby dobře nevyspal.Budím se úplně zničený a moc brzy.Také chodím brzy spát i když spím přez den.
Než mě to postihlo a začal jsem brát ty léky,byl jsem schopný pracovat celý den a třeba do noci úplně v pohodě.Teď to prostě nedokážu.To všechno ještě spojený s existenčníma depresema a jediné co my z nich pomáhá,jsou sebevražedné myšlenky,když usínám.
Tak nevím,jestli mám ty prášky vysadit,nebo co...

A.S. | 5. dubna 2010, 11:57:17
Zajímavý Ivane a určitě pročtu.Díky.
Ale nepředpokládám,že po pěti letech bych ještě nějaké thc někde měl.A když jsme t toho,tak b ani thc nemělo normálně spouštět takové hrůzy.Ale vím,že to nastalo s odezněním puberty,kdy jsem začal trochu jinak uvažovat a začal jsem se účinkům thc defakto bránit.
Teď stačí,když například při menší operaci dostanu do žíly opium a mám záchvat jak blázen(odzkoušeno).Proto,když jsem byl na posledním zákroku,tak jsem podepsal papír,že chci být operován při plném vědomí.

Ivan | 5. dubna 2010, 11:15:08
\"Marijuana is highly deceptive ... Very little of the THC absorbed into the blood of the lungs reaches the brain at the time of the \'high.\' Consequently THC appears to be mild even though it is extremely potent.

When pot is smoked regularly, a large supply of THC accumulates in the fat. This produces a high steady level to THC in the blood, which causes continual sedation. The brain is numbed. The mind is in a fog...

Because pot operates so slowly, its damage is often attributed to other drugs the pot smokers use. Nevertheless, medical evidence has proven that marijuana is highly dangerous in and of itself. It seriously harms the brain, the chromosomes, the sex and reproductive organs, the hormones, the lungs, and the immune system.\"
http://medicalmarijuana.procon.org/view.answers.php?questionID=000235

Ak som to správne pochopil, trebalo by dostať THC z tuku, kde sa vytvoila jeho zásobáreň, ktorá neustále ovplyvňuje mozog. Takže by trebalo niečo, čo ho naviaže a dostane z tela von.

Niečo o THC http://referaty.atlas.sk/prirodne-vedy/chemia/12683/thc--tetrahydrocanabinol

Nato, aby ste dostali z tela aj THC uložené v tuku, potrebujete tukorozpustný detoxikátor. Neštudoval som to. Ale ak si to chcete naštudovať, tak si to pozrite napríklad tu http://www.google.com/search?ie=UTF-8&oe=UTF-8&sourceid=navclient&gfns=1&q=thc+detox

Drogy z konopí včetně THC se vylučují z těla velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v tukové tkáni.
Po vykouření jedné cigarety lze prokázat drogu v buněčných membránách ještě po 48-138 dnech.
Ivan

A.S. | 5. dubna 2010, 07:31:13
@Ivan:Já přesně vim,kde se můj problém spustil.Bylo to před několika lety,kdy sem několik let kouřil marihuanu jak posedlej.
Po několika letech se ten stav zkouřenosti začal obracet proti mě.Až přišel první záchvat.Zkouřil sem se a nastalo přesně to samé peklo,jako mě dnes potkává i když už hodně let nehulim.Ještě několikrát po tom,jsem to zkusil,ale většinou to zase přišlo.Když to jednoho dne došlo až do takové míry,že jsem si venku v mrazu -20 polejval hlavu sodovkou a kolem chodili lidé,pak jsem věděl,že je na čase s tím definitivně skončit.Ještě několik měsíců po tomto otřesném zážitku se mi to každý den vracelo(jednoduše flashback).Pak to postupně odeznělo...
Zhruba před rokem nastala situace,že jsem byl nucen se přestěhovat do podnájmu,kde od té doby řeším existenční problémy,na které jsem se nestihl připravit,protože jsem do té doby žil u rodičů,kde jsem finance v takové míře neřešil a celkově jsem se o moc věcí starat nemusel.Začal se ve mě hromadit stres,deprese...až přišel po dlouhé době první záchvat.Byl tak silný,že jsem sednul do auta a jel do nemocnice.Tam to bylo ovšem ještě horší-všude lidi,já nevěděl co tam chci dělat,zmateně jsem tam pobíhal až jsem nakonec jel domu a jediné co pomohlo bylo se z toho vyspat.
Od té doby mě to opět pronásleduje.
Beru léky Citalopram-Teva,ale nejsem si jistý jestli to pomáhá.Jediné co vím,že mám po nich celkem hluboké deprese.Tak uvidím,jestli se to srovná a pokud ne,budu se muset nějak poradit s lékařkou.

Ivan | 4. dubna 2010, 21:18:06
Typický príklad fyzickej dpdr, s veľmi rýchlym odstránením, tu uviedla Pavla. Ďaľšie možnosti fyzickej príčiny dpdr máte tu http://derealizace.wgz.cz/

Ivan | 4. dubna 2010, 21:10:00
Zákon psychickej dpdr je útek z horšieho do lepšieho, alebo z väčšieho zla do menšieho, t.j. otupenie vnemov nepríjemnej reality, aby to človek psychicky uniesol.
Je vo vašom živote niečo, čo by za takéto otupenie vnemov stálo?
V mojom určite nie, a preto nemám najmenšiu pochybnosť o tom, že príčina mojej dpdr je fyzická.

Ivan | 4. dubna 2010, 20:48:16
Vy tu riešite problém, ako sa vysporiadať s dpdr, po psychickej stránke. Toto sa mi podarilo pred 25 rokmi. Skoro 20 rokov som si dpdr vôbec nevšímal, a nakoniec to dopadlo tak, že sa to celé zhoršilo až do formy fyzického utrpenia. Takže som už musel hľadať riešenie, ak som nechcel zbytok života tráviť v nepredstaviteľnom utrpení, či skončiť samovraždou. Vy ešte v tomto štádiu nie ste, ale za 20 rokov môžte byť. Ja vám radím jedno. Hľadajte a riešte príčinu svojho ochorenia skôr, než sa dostanete tam, kam som sa dostal ja. Potom to už bude oveľa ťažšie a bolestivejšie. Internet vám dáva možnosti, ako sa dopracovať k príčine svojej dpdr. Že to vôbec nemusí byť len záležitosťou psychiky nebude nad slnko jasné len totálnemu zadubencovi.
Ivan

Andrew | 4. dubna 2010, 19:01:32
To A.S.: Špatně jsem to pochopil, myslel jsi to přátelsky:-) Působilo to totiž na mě, že to všichni vzdáváte... Magor je ten, co si to neuvědomuje a to my nejsme.. Takže omluv mou nevědomost.
Tak, co ten srázek lidi? Vyjádřete se!, já jsem pro 100% ANO bude to zajímavá zkušenost pro nás všechny.. Sejít a přitom si neuvědomovat, že tam jsmexD

Denisa | 4. dubna 2010, 12:54:47
Magoriada :D to mě pobavilo...no ať si tomu každý říká jak chce...já tomu třeba říkám hnusná mrcha, která se mi neustále sere do života...má někdo nějaký nápad ohledně toho srazu?

Denisa | 4. dubna 2010, 12:51:22
To: ostatní: jak se chcete zbavit DPDR když se nepostavíte strachu, radši nechodíte ven.. manželé, kamarádi, nebo přítel Vás odváží autem… Tudy cesta nevede, to snad víte…
// Jojo, Ondři, máš pravdu...taky jsem se dřív šíleně bála, ale teďka už to nehrotim, sice dpdr se mnou pořád je, ale nenechám si jí zkazit celý život... Jani, měla by ses taky překonávat, aby tě nepohltila ještě víc...

Jana | 4. dubna 2010, 07:57:53
magoriada me pobavila,ne pobourila-asi to bude tim,ze se jako magor citim..jenom magor muze vysilovat z kazde blbiny..jasne,ze to neni prijemne zjisteni,ale bohuzel,citim se tak..

A.S. | 4. dubna 2010, 07:23:11
@Andrew:Jó,pěknej článek.Pokud to potřebuješ vědět,je mi 29 a tou magoriadou jsem nemyslel nic špatného.Já se prostě za magora považuji,i když jsem \"normální\" racionálně uvažující člověk.Zároveň ale trpím hypochondrií,dr. a panickou poruchou.Nehledej v tom nic špatného,je to asi jako kdybych Tě oslovil třeba \"nazdar paciente\"-přátelsky.

Andrew | 3. dubna 2010, 22:59:29
Ještě jedna věc: Mějte se rádi, protože Vy jste jedinej člověk, kterej s Vámi je od začátku do konce...

Andrew | 3. dubna 2010, 22:55:57
DPDR je jako ledovec, kterej za pomocí, pozitivního myšlení, minimálního vzteku, odpočinku mysli rozlámeme na menší kousky.. pak už to bude legrace...
GOOD LUCK!

Andrew | 3. dubna 2010, 22:53:07
To Jarda: napsal jsi to hezky! Všechny otázky co jsi zmínil prožívám.. Toto forum sleduju často s tím, že doufám, že sem někdo dá bohatej příspěvek, tak jsi to udělal ty. Odstěhoval jsem se těď bydlím s jedním kamarádem. Mám svůj pokoj a snažím se praktikovat, co jsi zmínil. Protože taky vidím jedinou tudle cestu jak zmírnit a postupně se zbavit dpdr. Doma byla velmi emočně vypjatá atmosféra.. Musel jsem brát na všechny členy zvláštní ohledy abych se neodcizoval. Prarodiče kantoři, matka alkoholička, bratr opožděnej a otec měkkej... Asi si dovedeš představit, že bejt doma jako ve škole, je děsně náročný. Za každým svým pohybem a oddechem jsem se kontroloval a v projevu volil jen ty nejsprávnější slova abych nebyl opravován.. Měl jsem ve škole problémy, vystřídal mnoho škol. a nakonec skončil na učnaku s maturitou.. protože jsem ve všem viděl větší problém. Ztratil jsem zcela přirozenost a v posteli se cítil jako host. Měl jsem problémy s kamarády, že jsem jim zvyšoval ego abych zapadl. ve škole a doma. nikam jsem nepatřil a cítím to do teď.Ted se snažím zpomalit zhluboka dýchat a šetřit se.. Uvolnit se, relaxovat. sportovat a všímat si jen sebe.. Měl jsem pocit, děsné odpovědnosti. A minulý rok RIAPSU jsem poznal holku s DPDR. Myslel jsem že jsem jedinej na světě, kdo to má… Bral jsem půl roku antidepresiva.. a ted beru antipsychotika pro schizofreniky, což já nejsem.. Jediný lék, který mi hodně pomáhá je NEUROL. začal jsem ho brát bez svolení psychiatričky, nechám si ho předepsat.
Ted už konečně vím na čem jsem a to že na mě ve 14cti chodili stavy snění, kdy jsem se považoval za abnormálního člověka.. Ted vím, že jsem žil v omylu a už v tý době to začalo.
To: A.S.: nevím, co jsi tou magoriadou chtěl naznačit, ale já se za magora nepovažuji, nevím jak ty, Kolik ti je 15?
To: ostatní: jak se chcete zbavit DPDR když se nepostavíte strachu, radši nechodíte ven.. manželé, kamarádi, nebo přítel Vás odváží autem… Tudy cesta nevede, to snad víte…
Život je boj a my to teď máme o něco těžší, ale to neznamená, že se to vzdává a smiřuje s tím, že jsme chudáčci na lécích.
Proč nepíšete pokroky, co Vám pomáhá.. Trochu optimismu! Jedinej Ivan a Jarda se snaží dát tomuhle foru aspon trochu smysl.
TAK MAKEJTE A NEFNUKEJTE OD TOHO TU NEJSME!

Denisa | 3. dubna 2010, 14:38:02
Já jsem taky z jižní Moravy, Břeclavsko