pepa h. | 4. dubna 2010, 22:28:31
Dobry den, chtel bych se zeptat jestli se muze vytrit cichavec modry s cichavcem perletovym.dekuji
milan.polda@seznam.cz | 4. dubna 2010, 19:01:01
Prosím poradí mi někdo kde koupit velmi levně kořeny do akvaria?Nebo máte někdo na prodej?Díky Milan
Vai | 2. dubna 2010, 20:16:10
U nádrže s rostlinami by to bylo kontraproduktivní, takže nepoužívat.

vašek | 2. dubna 2010, 18:13:31
Má smysl používání do vnějšího filtru Aquaclear \"odstraňovač dusíkatých látek\"? V malým (60l) bez rostlin ho používám pořád, ale ted jsem založil druhé větší (300l) plné rostlin a tam nevím jestli to má smysl.
Petr | 1. dubna 2010, 14:09:07
Já jestli se můžu přidat do diskuse, tak mě se proti nálevníkovi docela osvědčila odstátá voda, nevím jakou vodou dolňujete při čištění, ale když jsem doplňoval vodovodní, tak se mi pokaždé objevil za dva dny, někdy i dýl, zatím co u odstáté jen zřítka kdy a pouze při silném překrmení. Mám akv. asi 30 litrů jen s molitanovým filtrem bez rostlin s asi 70 rybkami srovnatelnými s neonkami (Oryzias latipes).
Vai | 31. března 2010, 22:22:07
Souhlas s Vaškem a díky mu za doplnění. 
Ještě k tomu \"zatemňování\". Toto se doporučuje u jiného zákalu, tzv. zeleného, způsobeného mikroskopickými volně plovoucími zelenými řasami v důsledku jejich přemnožení při nadbytku živin a světla.

Ještě k tomu \"zatemňování\". Toto se doporučuje u jiného zákalu, tzv. zeleného, způsobeného mikroskopickými volně plovoucími zelenými řasami v důsledku jejich přemnožení při nadbytku živin a světla.

vašek | 31. března 2010, 13:19:17
Zkusím navázat a ukázat jak řešil jsem podobnej problém. Rybičky jsem \"zdědil\" ještě když jsem tomu nerozuměl a pak už bych je pryč nedal (proto jsem si časem pořídil větší akvárko). Když necháš jen polovinu rybek (14 malých nebo 4 závojnatky) tak je to i tak dost, ale pokud se jich \"nemůžeš\" zbavit... V 50ti litrovým akvárku bez rostlin je strašně důležitý stav filtru. Nikdy se nesmí vypínat (kromě čistění) !! Asi nemáš moc výkonej, ale ještě důležitější je údržba. Málo kde je dobře popsaná (snad jen na těchto stránkách :). Pokud mi filtr pořád jede, tak ikdyž ho nečistím (extrém i několik měsíců, i s výpadky proudu!), tak funguje perfektně. Filtr je sice hnusnej, ale plnej užitečných potvůrek, který všechny škodliviny zpracujou. Když čistit, tak ne častěji než za 2 týdny. Molitan zlehka vymáchat ve vodě z AKVÁRKA!(odpuštěné), nikdy ne z kohoutku! (tak se zlikvidoujou užitečný bakterie a další týden se tvoří-funkční pouze mechanický filtr). Z častou výměnou vody bych si hlavu moc nelámal. Pokud ubereš pár rybiček a pojede ti dobře filtr, tak se to srovná.
Nejsem zatím zkušený akvarista, ale píšu, protože jsem řešil hodně podobný problém, a výsledky výborné (zdraví a chování ryb, NO2, NO3, průzračnost, zápach).
Likvidovat zákal (nálevníky) jinak než \"aktivovaným\" filtrem (zatemnění, chemie) je podle mě dlouhodobě neúčinné. A ještě jak bylo řečeno NEPŘEKRMOVAT. Hladový rybičky se i akčněji chovají a naučí se žrát z ruky :)
Nejsem zatím zkušený akvarista, ale píšu, protože jsem řešil hodně podobný problém, a výsledky výborné (zdraví a chování ryb, NO2, NO3, průzračnost, zápach).
Likvidovat zákal (nálevníky) jinak než \"aktivovaným\" filtrem (zatemnění, chemie) je podle mě dlouhodobě neúčinné. A ještě jak bylo řečeno NEPŘEKRMOVAT. Hladový rybičky se i akčněji chovají a naučí se žrát z ruky :)
Pavla | 30. března 2010, 22:46:35
Moc děkuju za odpověď. Závojnatky jsme kupovali ve specializovaném obchodě zároveň s akváriem :-( Děti si je už i pojmenovali, takže bude hodně těžké se jich zbavit... Vodu samozřejmě neměníme všechnu, už jsem si dost nastudovala, takže něco vím ;-) Ještě bych ale měla dotaz ohledně toho nálevníka \" četla jsem, že se dá zničit zateměním akvária a přerušením krmění\" Pomohlo by to i nám? A jak dlouho to má trvat? Moc děkuju. Pavla
Vai | 30. března 2010, 20:28:43
Tento opakovaně vznikající mléčný zákal vody je způsobován nálevníky. Příčinou je nedostatek kyslíku, nedostatečná filtrace (malý objem filtru), přerybnění nádrže, překrmování ryb. Do takto malého akvária se bohužel závojnatky jednoznačně nehodí! Chybějící rostliny pak celou situaci jenom zhoršují. Z dlouhodobého hlediska bude nutné zbavit se závojnatek (darovat, vrátit do obchodu) a co nejdříve si pořídit nenáročné, odolné živé rostliny. Doufám, že výměna vody nespočívá v kompletní výměně celého objemu nádrže? Více nejen o tom je zde: Začátky.

Pavla | 29. března 2010, 19:46:36
Dobrý den. Jsem začátečník v chovu akv.rybek a akvárium jsme pořídili zhruba před 2měsíci. Měla bych dotaz týkající se mléčného zbarvení vody. Objeví se nám vždy tak 14dní po výměně vody(měnili jsme zatím 2x) a netuším co s tím. Máme akvárium s 54l vody a 14ti malými rybkami + 4mi většími závojnatkami.Akvárium bylo zakoupeno jako \"komplet\", s filtrem, topítkem a zabudovanou zářivkou v krytu. Jelikož nám bylo řečeno, že závojnatky by živé rostlinky okusovali, dali jsme pouze umělé(navíc mají akvárium děti v pokojíčku, tak si vybrali barevné rostlinky). Jak tedy tento problém řešit? Předem moc děkuji za radu. Pavla
Vai | 23. března 2010, 21:54:47
Osobně bych se podobným \"pokusům\" s kořeny (nejen akátu) raději vyhnul. Maximálně bych snad použil kořeny stromů z volné přírody, které nezpochybnitelně dlouhou dobu strávily pod vodou.

vašek | 23. března 2010, 21:08:42
četl jsem něco o \"výrobě\" kořenů do akvárka. Tak si chci nějaký naložit do sudu a zajímá mě jestli lze použít kořen akátu? Obecně známý je, že akát kořeny vylučuje škodlivý látky pro okolní rostliny, ale jak je to v akvaristice? A jestli máte někdo osvědčený postup na výrobu, nebo i odkaz, taky rád uvítám ;)
Vai | 17. března 2010, 21:19:10
Pohlaví u krunýřovců bohužel dříve, než se u samců začnou tvořit výrůstky na hlavě, rozeznat nejde. Jednoduché a šetrné řešení na \"omezení potomstva\" by mohlo být např. takové, že samcům střežícím nakladené jikry budou tyto zavčasu odebrány. Avšak to pouze v případech, kdy to zařízení nádrže (úkryty mezi kořeny, kameny apod.) dovoluje.

Jana | 17. března 2010, 11:27:37
Zdravím, chtěla bych poprosit o radu...jde poznat u krunýřovců pohlaví už ve stáří tak 2měsíců, nebo se to pozná až bodle bodlinek na hlavě u samců až povyrostou. Množí se mi tak dvakrát do měsíce a jediný co mi zbývá je oddělit samce od samic, pokud jich nechci mít 100vky. Obchody bud neberou nebo jsou jich plní...asi mají své plodné období. Je to krása, ale taky je to nezadržitelný :) Díky za radu :)
Jo a řešit to tím, že si pořídím nějakého požírače rozhodně nechci :)))
Jo a řešit to tím, že si pořídím nějakého požírače rozhodně nechci :)))
Vai | 15. března 2010, 22:30:19
Milan - Nejdříve bych se zaměřil na vyloučení možnosti prochladnutí ryb během transportu, pak ani dlouhá aklimatizace nepomůže. Jinak voda se neměří jen pohledem (\"krásná\"
), ale sledují se jiné důležitější parametry - viz voda, příp. ještě zkontrolovat škodlivé sloučeniny dusíky - viz zaběhnutí filtru.
Řasy = ve stručnosti nadbytek živin, málo rostlin, nevhodné podmínky pro rostliny (světlo, dno, živiny) - více zde: řasy.
Lenka - Nejlépe živým krmivem, např. čerstvě vylíhlé nauplie žábronožky solné (Artemia salina) http://www.dajanapet.cz/produkty/cz/akvarium-1/artemia-hobby/

Řasy = ve stručnosti nadbytek živin, málo rostlin, nevhodné podmínky pro rostliny (světlo, dno, živiny) - více zde: řasy.
Lenka - Nejlépe živým krmivem, např. čerstvě vylíhlé nauplie žábronožky solné (Artemia salina) http://www.dajanapet.cz/produkty/cz/akvarium-1/artemia-hobby/

milan | 15. března 2010, 21:01:57
Hynou mi rybky, většina jak je přivezu z obchodu, vodu mám krásnou. A na rostlinách se mi dělá místy nepříjemná mechová řasa. Rybky nechávám skoro hodinu aklimatizovat v pytlíku v akvárku, filtr výkonný. Musím dávat nějakou dezinfekci? Prosím poraďte. Děkuji
Lenka | 15. března 2010, 17:37:50
Dobrý den,chtěla bych poradit čím mám krmit mláďata pavích oček,aby mi rychle rostla.Děkuju za pomoc lenka
Vai | 9. března 2010, 21:08:47
Kryptokoryny (C. aponogetifolia), podobné této kalatce, jsou opravdu velmi nenáročné. Ale vzhledem ke své velikosti jsou vhodné raději jen do velkého akvária (>200 l). Jiné běžně dostupné kryptokoryny rostou a množí se bez problémů, nepočítám-li v to občasný rozpad listů, ze kterého se však dokážou relativně snadno vzpamatovat.

Dana | 9. března 2010, 20:10:26
Děkuji moc za odpověď, podle informací z jiných serverů o této kalatce je prý běžné, že se udrží jen jeden rok a pak - kvůli svým velkým nárokům - uhyne... Takže jí u mě zbývá ještě tak půl roku života, když jí budu řádně přihnojovat. :-( No uvidíme, ale jestli to tak doopravdy dopadne, tak už jí znovu nechci! Jak je to s těmi kryptokorynami? Jsou \"trvanlivější\" a méně náročné? Byla by to asi lepší náhrada za tuto kalatku ... myslím.
Vai | 9. března 2010, 19:34:05
Tak není to ani první ani druhý druh, ale ten třetí. Je to kalatka, podobná Aponogeton boivinianus příp. nějaký hybrid - http://www.stoffelsinternational.com/fileadmin/user_upload/AponoBoivinianus.jpg, zde pak květ http://img142.imageshack.us/img142/2225/aponbud7eu.jpg.
Je to hlíznatá rostlina, kdy kořenová hlíza má průměr až 3 cm, délka listové čepele se uvádí s maximální délkou do 60-80 cm a s řapíkem až 20 cm dlouhým. Zkusil bych nejdelší list přeměřit, dle fotek tipuji, že přes metr mít nebude, ale dle klasnatého květenství se jedná jednoznačně o kalatku.
Kalatky vyžadují velmi výživné dno a většina druhů je poměrně náročná na pěstování. Dokážou sice několik měsíců čerpat živiny ze zásobních látek uložených v hlíze, avšak pokud po bujném růstu rostlina tuto zásobu vyčerpá, může pak omezovat svůj růst až postupně uhyne.
U většiny druhů se pro dlouhodobé zdárné pěstování doporučuje také dodržovat zpravidla jednou ročně tzv. klidové období, kdy se celé rostliny ponechají několik týdnů mimo hlavní nádrž při nižší teplotě a slabém světle, příp. jen dobře vyvinuté samotné hlízy zahrabané ve vlhkém písku. Až na pár výjimek se kalatky množí hlavně pomocí semen. Tolik stručný výtah z literatury...
Je to hlíznatá rostlina, kdy kořenová hlíza má průměr až 3 cm, délka listové čepele se uvádí s maximální délkou do 60-80 cm a s řapíkem až 20 cm dlouhým. Zkusil bych nejdelší list přeměřit, dle fotek tipuji, že přes metr mít nebude, ale dle klasnatého květenství se jedná jednoznačně o kalatku.
Kalatky vyžadují velmi výživné dno a většina druhů je poměrně náročná na pěstování. Dokážou sice několik měsíců čerpat živiny ze zásobních látek uložených v hlíze, avšak pokud po bujném růstu rostlina tuto zásobu vyčerpá, může pak omezovat svůj růst až postupně uhyne.
U většiny druhů se pro dlouhodobé zdárné pěstování doporučuje také dodržovat zpravidla jednou ročně tzv. klidové období, kdy se celé rostliny ponechají několik týdnů mimo hlavní nádrž při nižší teplotě a slabém světle, příp. jen dobře vyvinuté samotné hlízy zahrabané ve vlhkém písku. Až na pár výjimek se kalatky množí hlavně pomocí semen. Tolik stručný výtah z literatury...


Dana | 9. března 2010, 18:58:52
Dobrý večer, mail s fotografiemi jsem znovu posílala dnes brzy ráno na adresu info@akvarijni.cz
Vai | 8. března 2010, 21:55:34
Thomas - Nebál bych se osázet klidně až 3/4 plochy dna.
Dana - V poště nic není...
Dana - V poště nic není...


Dana | 8. března 2010, 20:29:12
Dobrý večer,
tak jsem Vám právě odeslala e-mail se souborem rar, kde jsou slíbené fotografie. Snad to dorazí v pořádku. :-)
tak jsem Vám právě odeslala e-mail se souborem rar, kde jsou slíbené fotografie. Snad to dorazí v pořádku. :-)
Thomas | 8. března 2010, 19:56:39
Kdyz uz se tu rozjeli ty rostliny tak jedna zacatecnicka otazka, kolik rostlin se doporucuje do akvaria na 160l?

Vai | 7. března 2010, 20:55:54
Mišpulín - Zastříhávání se ani u šípatek nedoporučuje. Konečky zastřižených listů by uhnívaly, a také by to dle mě působilo jaksi nepřirozeně.
Dana - Mail zatím nepřišel...
Dana - Mail zatím nepřišel...


Mišpulín | 7. března 2010, 15:57:02
Dobrý den, měl bych také dotaz z rostlinné říše: je možné Saggittariu subulatu z dekorativních důvodů zastřihovat \"jak trávu\" řekněme na nějakých 5-10 cm? Někde jsem se dočetl, že třeba u Vallisnerie asiatici se přistřihovat listy zásadně nedoporučuje (což mě mrzí) a je vhodné listy odstřihovat jen kompletní...
Dana | 6. března 2010, 21:15:53
Děkuji za tak rychlou odpověď. :-) Jak jsem tak na to koukala, květ je úplně jiný. Zkusím poslat foto e-mailem. Vzhled květu neodpovídá ani křínu, ani kryptokoryně. Listy jsou ale naprosto shodné s kryptokorynou kadeřavou. Cibulkovina z toho není poznat, jak by tomu mělo být u křínu. Hmmm, asi mám v akva nějakého rostlinného \"hybrida\" nebo přehlížím něco zásadního a jsem slepá... No tak přesazení risknu, i když prý křín kadeřavý to nemá rád a nedoporučuje se to. Ale tak co, při nejhorším mi odejde a koupím něco nového. ;-) Jen nevím, jak to budu \"obhajovat\" před rybičkama, které se do něj tak zamilovaly. :-)
Vai | 6. března 2010, 19:55:52
Tak podle toho popisu by to odpovídalo opravdu na křín vzplývavý Crinum natans.
Tento může mít listy dlouhé až 140 cm a široké 5 cm. Podstatným rozlišovacím znakem je to, že je to cibulkovitá rostlina, kdy cibulka může být o průměru až 4,5 cm - viz foto http://www.heimbiotop.de/Crinum_Zwiebel.jpg. Květ vyrůstá i v akváriích poměrně často na stonku o délce až 75 cm. Rozvinutý nad hladinou vypadá pak takto: http://www.pacificbulbsociety.org/pbswiki/files/Crinum/Crinum_natans_AG.jpg. Foto mladé rostliny - http://planta.aquariana.cz/Crinum_natans.htm. Rozmnožování je možné semeny nebo dceřinými cibulkami.
Kryptokoryna kalatkolistá Cryptocoryne aponogetifolia má listy dlouhé maximálně kolem 1 m s šířkou do 4 cm. V akváriích velmi vzácně se tvořící květenství je stočený toulec s purpurovou barvou. Množí se snadno pomocí oddenkových výběžků. Snímky k nahlédnutí jsou pak zde: http://www.xs4all.nl/~crypts/Cryptocoryne/Gallery/apo/apo.html, příp. http://planta.aquariana.cz/Crypt_aponog.htm.
Pokud rostlina \"vadí\" v popředí akvária je samozřejmě možné ji přesunout na jiné místo a vyvarovat se přitom poškození cibulky. Možná po přesazení zareaguje \"shozením\" starých listů. Nejstarší okrajové listy je také možné průběžně odstraňovat.
Tento může mít listy dlouhé až 140 cm a široké 5 cm. Podstatným rozlišovacím znakem je to, že je to cibulkovitá rostlina, kdy cibulka může být o průměru až 4,5 cm - viz foto http://www.heimbiotop.de/Crinum_Zwiebel.jpg. Květ vyrůstá i v akváriích poměrně často na stonku o délce až 75 cm. Rozvinutý nad hladinou vypadá pak takto: http://www.pacificbulbsociety.org/pbswiki/files/Crinum/Crinum_natans_AG.jpg. Foto mladé rostliny - http://planta.aquariana.cz/Crinum_natans.htm. Rozmnožování je možné semeny nebo dceřinými cibulkami.
Kryptokoryna kalatkolistá Cryptocoryne aponogetifolia má listy dlouhé maximálně kolem 1 m s šířkou do 4 cm. V akváriích velmi vzácně se tvořící květenství je stočený toulec s purpurovou barvou. Množí se snadno pomocí oddenkových výběžků. Snímky k nahlédnutí jsou pak zde: http://www.xs4all.nl/~crypts/Cryptocoryne/Gallery/apo/apo.html, příp. http://planta.aquariana.cz/Crypt_aponog.htm.
Pokud rostlina \"vadí\" v popředí akvária je samozřejmě možné ji přesunout na jiné místo a vyvarovat se přitom poškození cibulky. Možná po přesazení zareaguje \"shozením\" starých listů. Nejstarší okrajové listy je také možné průběžně odstraňovat.

Dana | 6. března 2010, 13:07:20
Dobrý den,
jsem tu opět. :-) Tentokrát s prosbou o radu ohledně jedné rostlinky. Podle Vašich popisků v sekci „rostliny“ odhaduji, že rostlina, kterou jsem v našem akva považovala za křín, se nakonec ukázala jako kryptokoryna. Ohledně přesnějšího určení už ale váhám. Jako kadeřavá se mi zdá pravděpodobnější, protože má okraje všech listů viditelně hodně zvlněné. Nicméně velikostí odpovídá spíše té kalatkolisté, která dosahuje 100 cm i více, protože má na výšku o hodně více než 50 cm (akva máme 60 cm vysoké, ale výšku substrátu nepočítám). Na hladině se listy rozlézaly po celé délce i šířce (100 x 55 cm), takže jsem je musela zamotat mezi sebe, aby nestínily všem ostatním kytkám (mimochodem rybičkám se to moc líbí, rádi si „listovým bludištěm“ proplouvají, tráví tam většinu času). Navíc tedy listy má hodně široké; většina jich má 4 cm, menšina 5 cm na šířku. Jen mladé, opravdu malé listy má úzké. Po zasazení vyrostla neuvěřitelnou rychlostí a hodně zesílila, původních 6 ubohých lístečků se rozrostlo na stávajících 35 obrovských listů během 1 měsíce. Několikrát se „pokoušela“ vykvést, ale květ se nikdy neotevřel kvůli nájezdům ancistrusů. Nyní, zhruba po půl roce „snažení“, slaví svůj první úspěch s květem na černém anténovitém stonku vysokým 80 cm, takže se táhne po hladině. Květ je asi 10 cm dlouhý, bílý. Než květ úplně vyrostl (měl teprve asi 5 cm), byl vidět jasně růžový podklad pod bílými štětinkami, které tvořily květ. Je to už něco přes 2 týdny, co se květ otevřel, a už nyní začíná ztrácet bílou barvu, ale jen místy – a mění se na zelenou, zřejmě odkvétá. Netuším, o jaký druh kryptokoryny se jedná. Každopádně když jsem tuto rostlinku kupovala jako malou, nepodívala jsem se, co je to zač a v obchodě mi k ní nic extra neřekli – samozřejmě jsem v té době nezjišťovala přesné názvy, jen jsem si nechala radit. Nicméně ohledně velikosti a umístění v akva jsem to trochu podcenila. Ráda bych rostlinku přesadila, ale nevím, jestli je to vůbec vhodné a jestli by to přežila. Dala jsem jí do popředí a jeden zadní roh mám neosázený, protože jsem tam původně plánovala nějakou dominantní dekoraci. Můžu si dovolit jí přesadit, nebo raději ne?
jsem tu opět. :-) Tentokrát s prosbou o radu ohledně jedné rostlinky. Podle Vašich popisků v sekci „rostliny“ odhaduji, že rostlina, kterou jsem v našem akva považovala za křín, se nakonec ukázala jako kryptokoryna. Ohledně přesnějšího určení už ale váhám. Jako kadeřavá se mi zdá pravděpodobnější, protože má okraje všech listů viditelně hodně zvlněné. Nicméně velikostí odpovídá spíše té kalatkolisté, která dosahuje 100 cm i více, protože má na výšku o hodně více než 50 cm (akva máme 60 cm vysoké, ale výšku substrátu nepočítám). Na hladině se listy rozlézaly po celé délce i šířce (100 x 55 cm), takže jsem je musela zamotat mezi sebe, aby nestínily všem ostatním kytkám (mimochodem rybičkám se to moc líbí, rádi si „listovým bludištěm“ proplouvají, tráví tam většinu času). Navíc tedy listy má hodně široké; většina jich má 4 cm, menšina 5 cm na šířku. Jen mladé, opravdu malé listy má úzké. Po zasazení vyrostla neuvěřitelnou rychlostí a hodně zesílila, původních 6 ubohých lístečků se rozrostlo na stávajících 35 obrovských listů během 1 měsíce. Několikrát se „pokoušela“ vykvést, ale květ se nikdy neotevřel kvůli nájezdům ancistrusů. Nyní, zhruba po půl roce „snažení“, slaví svůj první úspěch s květem na černém anténovitém stonku vysokým 80 cm, takže se táhne po hladině. Květ je asi 10 cm dlouhý, bílý. Než květ úplně vyrostl (měl teprve asi 5 cm), byl vidět jasně růžový podklad pod bílými štětinkami, které tvořily květ. Je to už něco přes 2 týdny, co se květ otevřel, a už nyní začíná ztrácet bílou barvu, ale jen místy – a mění se na zelenou, zřejmě odkvétá. Netuším, o jaký druh kryptokoryny se jedná. Každopádně když jsem tuto rostlinku kupovala jako malou, nepodívala jsem se, co je to zač a v obchodě mi k ní nic extra neřekli – samozřejmě jsem v té době nezjišťovala přesné názvy, jen jsem si nechala radit. Nicméně ohledně velikosti a umístění v akva jsem to trochu podcenila. Ráda bych rostlinku přesadila, ale nevím, jestli je to vůbec vhodné a jestli by to přežila. Dala jsem jí do popředí a jeden zadní roh mám neosázený, protože jsem tam původně plánovala nějakou dominantní dekoraci. Můžu si dovolit jí přesadit, nebo raději ne?
Vai | 5. března 2010, 20:48:36
Bohužel, tuzemská firma vyrábějící léčiva zn. TERAP pravděpodobně již nepokračuje ve své činnosti (úmrtí majitele). Z léčiv relativně šetrných i pro sumcovité ryby (některé nejběžněji chované druhy) se dá doporučit eSHa Exit. Pokud tento výrobek nejde sehnat, je u soli doporučené přibližné dávkování 1 zarovnaná polévková lžíce na 30 l vody (koncentraci cca 0,3 g na 1 l vody), dále zvednout teplotu vody a zajistit dostatek kyslíku - viz kožovec rybí.
