Díky za odpověď, ano ta 140ka je moje akva. Dobře, tak zkusím odebrat jednu zářivku a uvidím, jaký bude výsledek. Jinak s tím CO2 jsem už začal, momentálně z kvasnic, v provozu je už myslím třetím týdnem společně s hnojením PMDD a je to určitě znát. Rostliny rostou velice pěkně, ale stejně tu je ten problém s tou přisedlou řasou. Ale zkusím to s tou redukcí osvětlení.
Díky, Radek.

Našel jsem to zde v jednom ze starších příspěvků, a pokud se nepletu, jedná se o akvárium: 140l - 80x35x50 cm, osvětlení vlastní výroby, 4 x zářivka Philips 18W/830 teplý tón - a to je skutečně dost silné osvětlení. I když předokládám, že 50 cm je výška, mělo by podle mě být postačující osvětlení 12 hodin denně bez přestávky pouhými 2 uvedenými zářivkami 18W. Philips jsou kvalitní zářivky, s vysokou svítivostí, převod W/l nemusí být vždy směrodatný. Zavádět přes den pauzu je nepřirozené, zbytečné, ničemu neprospívající. Teprve později, jak se rostliny začnou více rozrůstat, je možné přidat třetí zářivku (třeba i jen na 5-6 hodin přes den), ale při ponechání všech 4 zářivek by bylo určitě nezbytností začít sytit vodu CO2.
Pro porovnání - osobně svítím např. nad 200 litrovou nádrží /výška 45cm/ \"pouhými\" 2x18W, rostliny rostou velmi dobře, navíc s hladinou dosti hustě porostlou plovoucími rostlinami.

Děkuji za odpověď. A co by jste mě doporučil s tím osvětlením, myslíte že těch ca. 0,5W/l je tedy v mém případě moc ? Svícení mám teď nastavené od 10 do 21.30, pomohlo by když bych tam přidal pauzu např. od 13 do 15 hodin ? A nebo, nepoužívám žádné krycí sklo, pomohlo by, když bych ho tam dal ?
To tabletové krmivo jsem zcela omezil, i ty tvrdé chipsy které jsem na chvilku používal zanechávaly zbytky, když se o ně ryby přetahovali. Děkuji.

{1677} U tzv. stonkových rostlin - odstřihnutý růstový vrchol znovu zasadím - starou, spodní část stonku pak vyhodím. Pokud však chci rostliny namnožit, ponechám původní stonek po ustřihnutí jeho horní části zasazený a ten pak obroste novými výhonky.
Ty zelené skvrny je tzv. zelená přisedlá řasa - podporuje ji silné osvětlení (což uvedené je) a hlavně také rozptýlené jemné částice po zbytcích umělého krmiva ve vodě - viz jak jsem zde nedávno psal o krmení rozpadajícím se tabletovým krmivem, příp. zápis zde v deníku.

em-de Bohužel je to běžné, i malá skulinka stačí, aby rybka (nejen parmička) z nedostatečně zakryté nádrže vyskočila. Zabránit tomu lze tím, že např. místa, která krycí sklo nekryje (kabely, hadice, hadičky apod.), důkladně přikryjeme - např. vystříhnutou průhlednou pevnou folií apod.

Dobrý večer
Jsem teprve začínající akvarista a prosila bych o jednu radu. Do svého akvária jsem si nově pořídila parmičku a po jednom dni v akváriu, kde vypadala spokojeně jsem našla rybku večer na koberci za akváriem, přestože měla k úniku jen malou skulinku, protože jinak mám akv. kryté sklem. Může mi někdo říct, jestli je to u parmiček normální a jak tomu popř. pro příště předejít? Děkuju mockrát em-de dcerunik@centrum.cz

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestliže mi stonková rostlina - Ludwigia popř. Limnphila doroste až k hladině, je lepší ji zkracovat od spodu a poté znovu zasadit nebo mám ustřihnout vršek rostliny a zasadit pak ten ? A ještě jeden dotaz; na následují fotografii je detail listu Ludwigie, nevíte co to je, nějaká řasa nebo co ? Jsou to tmavě zelené skvrnky, které jsou na listu velice hustě jedna vedle druhé, především u špičky a po okrajích. Problém je, že ten list se za pár dnů takto zkroutí. Defacto pouze den či dva staré listy vypadají opravdu pěkně, ale potom tento problém. Nemůže to být i přesvícením akvária, myslím tím teď dobu svitu, osvětlení mám jinak 72W/140 litrů, takže v síle světla bych to asi neviděl.
Děkuji
Radek

Skaláry žádný \"solný roztok\" nepotřebují.

dobry den prosim poradte kolik solneho roztoku pro skalary mame je v 300l akvarium dekuji za odpoved

Ještě bych podotknul, druhy rostlin, kterým se opakovaně nedaří a nerostou, tak se snažit nahradit jinými druhy, v úvahu přichází: Cabomba, Limnophila, Hygrophyla, Microsorium, Ceratopteris, Sagittaria, další druhy kryptokoryn i jiné.
Pro kondici ryb udělá častější výměna vody hodně, měkká voda totiž na rozdíl od tvrdé snese menší zatížení odpadními látkami než voda s vyšší tvrdostí.

To osvětlení prodloužím, ale nevedlo se jim už před tím (to poslední stěhování bylo v rámci Budějovic). Zároveň zavedu hnojení PMDD.
Měnil jsem 20-25% vody měsíčně, zkusím to tedy častěji.
Rybky byly ve velké nádrži z jedné akvaristiky, která je tu poměrně nová. Ty paví očka ale byly z jiné. S akvaristikama je to v Budějovicích potíž, jsou tu 4 různé i s tou novou a ta podle kondice ryb a stavu prodejních nádrží z toho vychází nejlíp. Teď jsem byl ve Sklorexu v Brně a nedá se to srovnat... Tam mi ale zase nevěřili, že tady máme takovou vodu, prý to nejde
Díky za rady a postřehy, zkusím s tím něco udělat. Není nad jiný pohled podpořený zkušenostmi.

Osvětlení bych určitě prodloužil, tam bych viděl hlavní problém, proč se některým rostlinám nedařilo. Než se rostliny uchytí, je možné, že zpočátku se zelená řasa opět objeví, postupem času, jak se budou rostliny rozrůstat, řasa samovolně ustoupí.
Rybek tam byl původně maximálně možný počet, spíše mírně přerybněné a potom je výměna vody jednou za měsíc nedostatečná. Ničemu neuškodí a osazenstvu určitě jen prospěje pravidelná výměna 20-25% vody týdně.
Ještě je možné vzít v úvahu také původ rybek - chovatele, akvaristiku, odkud rybky pocházely. Mladé ryby z některých zdrojů ani v ideálních podmínkách nevydrží často více než pár týdnů max. měsíců (např. chovatel je drží pod \"preventivní\" clonou UV lampy, příp. se v akvaristice původně zdravé rybky dlouhodobě trápí v přerybněných, neudržovaných nádržích apod.). Tomuto by odpovídalo to, že nově narozená paví očka se drží (adaptují se na nové podmínky), stejně jako starší krunýřovci.

Akvárium má čistý obsah vody 60l. Je osvětlováno úspornou žárovkou 9W ve středně světlé místnosti. Dříve jsem svítil 12 hodin, trochu moc bujely zelené řasy tak teď pár týdnů jen 3,5 hodiny večer, ale už se chystám dobu zase prodloužit, řasy už pominuly. Filtr je vnitřní Shark PF I. Nádrž byla po stěhování znovuzaložena (před Vánoci) a postupně osazena vždy po 6 kusech kardinálek, danií a parmiček, plus dvě black molly a dva postarší krunýřovci. V současné době zůstaly dvě dánia, pět parmiček, jedna black molla a oba krunýřovci. Ryby uhynuly postupně, asi po dvou měsících od vysazení, vždy jedna v rozmezí 2 dnů až týdne. Den až dva před úhynem vždy rybka byla v ústraní, měla splihlé ploutve a byla celkově tmavší.
Pak mám ještě 30l nádrž s pavími očky, tam jsou podmínky obdobné i s obdobnými problémy. Jen úhyn je výjimečně, odešly hlavně nově koupené, ty co se tu rozmnožily si vedou jakš takž.
Hnojit PMDD se chystám, byl jsem na Moravě a chtěl se stavit ve Střelicích osobně, ale měl zrovna dovolenou, takže budu muset objednat. CO2 asi zatím ne, má to být běžná společenská nádrž.

Jak je akvárium velké, čím a jak dlouho je osvětlováno, typ filtrace, celkový počet ryb, kolik % vody je 1x měsíčně měněno?
Žádnému z uvedených druhů ryb by parametry vody v ničem vadit neměly. V jakém slova smyslu spočívá tvrzení, že se rybkám nedaří? Úhyn, nemoci ve velmi krátké době nebo se nevytírají apod.?
Z rostlin právě Egeria dlouhodobě v měkké vodě prospívat zřejmě nebude, kryptokorynám (které vidím na fotkách) by se mělo dařit i v měkké vodě dobře. U rostlin rodu Echinodorus, Vallisneria se může jednat o nedostatek živin, a to jak stopových prvků (železo ad.), tak také CO2 (v tvrdší vodě dokáží získávat CO2 z hydrogenuhličitanů). Řečanka Najas má podobné nároky jako růžkatec Ceratophyllum. Zde by mohlo pomoci každodenní mírné přihnojování všemi složkami PMDD spolu s častější výměnou vody - látky obsažené ve vodě se pak rostlinami úplně \"nevyčerpají\" (viz docela dobře rostoucí růžkatec) a zároveň také nebude některých dalších sloučenin nadbytek. Ohledně možného sycení vody CO2 - také by mohlo růst rostlin podpořit, avšak dle mého názoru je nezbytné pouze v případě, že výsledná nádrž by měla být typem holandského akvária s minimem ryb, náročnými rostlinami a silným osvětlením.

Díky za odpověď. Konečně se mi podařilo přidat odkaz na web, tam něco o mých chovancích je. V tomto akváriu se mi nedaří z vyzkoušených ryb kardinálkám, neonkám, dániím. Paví očka a black molly si vedou jakš takž. Dobře prospívají parmičky z oděsy (ty se i vytřely ve společném akvárku) a krunýřovci.
Většinu z uvedených rad jsem znal, problém je v tom, že věci co snižují pH snižují i tvrdost a ty co zvyšují tvrdost zvyšují i pH. Rozhodně nejsem chemik, takže do nějakých experimentů si netroufám.
Připouštím, že problém může být i jinde než ve vodě. Musím přiznat, že v pěstování rostlin se mi taky moc nevede. Např. v poslední době mi odešly všechny Egerie. Po delší době se mi podařilo sehnat kousek Najas guadelupensis, kterého jsme měli kdysi vždy plná akvária (to jsme ale měli studniční vodu velmi tvrdou a zásaditou). Příliš se ani nedaří obyčejným Echinodorusům nebo Vallisnerii. Ovšem zdatně bují Ceratophyllum.
Chemii téměř nepoužívám, jen občas přidám s čerstvou vodou rašelinový výluh. Část vody obnovuji jen asi 1x za měsíc, při častější frekvenci se mi nezdálo, že by to rybám a rostlinám více prospívalo.

{1861} Co by za takovou vodu někteří akvaristé dali!
Záleží na tom, jaké druhy ryb chováte. Některým druhům ryb, bude takováto měkká voda vyloženě vyhovovat, a to jak pro chov, tak i pro odchov (terčovci, tetry atd.), velké většině dalších nijak vadit nebude a pouze pro některé skupiny ryb může představovat problém (např. středoamerické živorodky a cichlidy, tlamovci a cichlidy afrických jezer ad.).
Mírně vyšší pH vody problémem není. Vodovodní voda je vždy zásaditá, v zaběhlém akváriu se bude pH pohybovat kolem neutrálu či v mírně kyselých hodnotách. Docílit okamžitě snížení pH do kyselých hodnot díky velmi nízké uhličitanové tvrdosti (+ nízké pufrační schopnosti této vody) nebude problémem - pomocí přípravků na snížení pH, sycení vody CO2, filtrací přes vhodnou rašelinu. U této měkké vody však také hrozí při zanedbání údržby akvária samovolný postupný pokles pH do velmi kyselých hodnot!
Pokud by bylo přesto nutné díky chovaným rybám zvyšovat tvrdost vody, lze toho dosáhnout opět různými prodávanými přípravky, při určitých zkušenostech lze použít chemikálie (uhličitan vápenatý, chlorid vápenatý, síran hořečnatý), nejjednodušší metodou je vložení vápence, korálové drti do nádrže či vnějšího filtru. Pozor! - tyto metody ovlivňují i pH vody a alkalitu - pH narůstá a je stabilnější.

Zdravím všechny!
Rád bych slyšel Váš názor na kvalitu vody v Českých Budějovicích. Dle stránek vodárny (a podle mého nepřesného měření to i odpovídá) je tady pH 7,9 a tvrdost 1,1 mmol/l. Mám pocit, že se rybičkám tyto hodnoty až tak moc nelíbí. Co udělat, aby voda byla o trošku tvrdší a zároveň kyselejší?
Předem díky za jakoukoliv radu. Laďa

langosh - Díky za pochvalu i upozornění. Zde v knize návštěv se jedná pouze o odkazy na fotky, fotka se načte z vložené adresy, nicméně to lze snadno opravit a odkaz na zdroj klidně zpětně doplním (lze to však také zjistit zobrazením vlastnosti u vloženého obrázku). Podobně také registrovaní a přihlášení uživatelé mohou své příspěvky zpětně editovat.

Dobrý den, Vaše stránky pro mne jsou stále zdrojem zajímavých informací - snad bych měl jen připomínku k této sekci - pokud jsou fotky přebírány z jiných webů, neměl by být patrný zdroj? Třeba níže uveřejněná fotka Vallisnerie rubra je zřejmě ze stránek Aqua-daho.
Roman

Dobrý večer, děkuji za odpověď. Je pravda že Egerie i Valisnerie mi rostou jinak bez problémů, obě odnožují, takže asi stálé ještě přetrvává záběh nového akvária a některé rostliny se možná neuchytí vůbec. Jinak jsem tedy smíchal všechny složky PMDD dohromady a budu pokračovat v hnojení.

Hnojil bych určitě, alespoň nyní ze začátku, všemi složkami PMDD, smíchat je klidně všechny dohromady.
Usazenina na Egerii je projevem biogenního odvápnění, tedy může se jednat o nedostatek CO2.
Zjišťovat obsah vápníku ve vodě nějakými testy je ve sladkovodní akvaristice zbytečné. Nabízené testy (např. fa. AQUAR) se uplatní pouze v mořské akvaristice. Pro sladkou vodu stačí zjistit celkovou tvrdost vody. Pouze ve velmi měkké vodě by mohl být nízký obsah vápníku určitým problémem. To však nebude tento případ, neboť to by vůbec nerostly uvedené Vallisnerie a Egerie.
Odumírání konečků zákrutich pozoruji např. v mých akvariích u starších listů také. Pokud rostliny rostou celkově dobře a odnožují, neznepokojoval bych se tím, neboť nikdy nezůstane celá rostlina navždy v dokonalém stavu, nýbrž nejstarší listy vždy postupně blednou, žloutnou či rozpadají se.
I v ideálních podmínkách je možné, že uvedená Ludwigia repens vůbec neporoste. Často se stává, že některý druh rostliny, ať děláme všechno možné, se prostě ani opakovaně nechytne. Podobná Ludwigia repens mi také nikdy nerostla, navíc mám podezření, že pěstírna pod tímto názvem prodala jiný druh Ludwigie (L.palustris?), který pod vodou trvale neroste.

Dobrý den, asi po měsíci jsem tu zpět, chtěl bych se zeptat, protože mě rostlinky pořád nějak nejdou podle mých představ,
hledal jsem na netu a na http://sweb.cz/maniakva/prvky.htm je docela zajímavý článek. Podle toho mě vychází, že mám snad nedostatek Ca, nové listy téměř bílé, zakrslé a zcela okamžitě žačínají hnědnout okraje až list skoro zčerná (Ludwigia Repens) , u Valisnerie odumírají špičky listů, i když ta roste docela dobře. Asi týden hnojím PMDD, ale pouze Tenso coctailem. Taky jsem si všiml, že na Egerii mám takovou bílou usazeninu (podle výše uvedeného zdroje produkt biogenního odvápnění), což by mohlo znamenat nedostatek CO2. Jde nějak zjistit hladina Ca ve vodě a čím Ca popřípadě doplnit ? Měl bych k Tenso coctailu přidat i ty doplňky K2SO4, MgSO4,KNO3 ? V návodu na namíchání PMDD se uvádí smíchat vše dohromady ve 400 ml vody, ale většina lidí doporučuje, každou složku zlášť. Pokud tedy zvlášť, tak v jakém poměru s vodou ty jednotlivé složky? Děkuji.

eva - Díky za pochvalu! Přiznávám, že při psaní textů jsem prováděl kontrolu pouze pomocí Wordu, což vím, že není úplně dokonalé, ale i tak zase až tak velké množství hrubek při občasné aktualizaci nenacházím. Podstatně horší je to v tomto směru dokonce např. v tištěném časopise Akvárium živě. Pokud by mi však nějaký češtinář/ka chtěl/a udělat zde v textech jazykovou korekturu, bránit se tomu nebudu .

{1354} Zbarvení nových listů do červena až hnědočervena podporuje právě nadbytek železa a také silné světlo. Může se také jednat o kultivar, pro který je takové zbarvení přirozené - např. Vallisneria \"rubra\".

Odkaz na foto: http://www.aqua-daho.cz
Jinak z těch částečných záběrů mi připadá osázení rostlinami dosti střídmé, nebál bych se přidat podstatně víc rostlin.

Ahoj, pěkný stránky. Znovu-obnovuji akvárium, tak z nich čerpám inspiraci a informace. Jen mě mrzí množství hrubek, které máš v textech. Zkus si to projet. Přeju hodně zdaru a radosti z chovu a pěstění.

Na Váš mail ještě pošlu fotky gigantek.Tonny

Dobrý večer,
tak už jsem tady opět z dotazem. V nádrži se mi zastavil u všech rostlin mimo Vallisneria spiralis růst, u Val. gigant. mi začali růst naprosto zvláštně listy až skoro červené barvy, no možná hnědočervené, a to dokonce u naprosto nového mládu. Může to být způsobeno nedávným přehnojením vody? Nebo mám něčeho málo, či moc? Dle Vašeho návodu to nechávám v klidu, ale zdá se mi to divné. Díky Tonny

Robertak - Přístroj \"co dělá kyslík\" žádný neznám . Ale zřejmě tím tazatel myslí vzduchovací motorek příp. filtr. Bohužel žádnou rybku nedoporučím, neboť zastávám názor, že bez potřebných zkušeností v takovém akváriu (stojatá voda bez vzduchování nebo filtru) mu na živu dlouho nic nevydrží.

{1354} Umělé osvětlení alespoň 10-11 hodin denně by mělo stačit, přes zimní období pak klidně prodloužit i na 12 hodin. Uvedené trubice Philips jsou určitě kvalitnější než mnohem dražší tzv. \"speciální, akvarijní\" apod., takže bych je neměnil. Dále jde ještě \"regulovat\" množství dopadajícího světla použitím plovoucích rostlin alespoň ze začátku pro část hladiny, posléze také rozrůstající se Vallisnerie se svými dlouhými listy dosti akvárium zastíní.

JA bych se chtel zeptat jakou rybičku by ste mi doporucili.do akvarka ktera nepotrebuje ten pristroj co dela ten kyslik.

Na nádrž mi co se světla týče přímé sluneční paprsky skoro nedopadají. Jinak tam ale mám dvě velká okna takže svítí světlo za dvou stran do nádrže. Co se týče času osvětlování mé nové nádrže, tak jste měl asi bohužel zase pravdu. Dnes se mi tam oběvila pro změnu řasa hnědá. Hned jsem tedy prodloužil dobu osvitu. Bohužel, nemůžu regulovat množství trubic, tzn. buď obě dvě nebo nic. Stačí tedy jen prodloužit dobu svitu? Zároveň jsem tam přelovil několik Anscitrusků, tak to snad pomůže. Jo, a co si myslíte o těch trubicích, co jsem Vám popsal níže? Není to žádněj zázrak, ale dát 1000kč za dvě speciální trubice se mi teda moc nechce. .
Dík Tonny