DP | 27. prosince 2011, 19:51:08
Andrew: Dpselfhelp je po trech tydnech opet online, majitel byl v zahranici a o padu serveru nevedel, uz je vse v poradku a melo by to tak zustat. ;) Alespon nejake dobre zpravy pres vanoce . . .
Jana | 26. prosince 2011, 11:04:38
naivko,za svůj nynější stav,tedy zhoršení za poslední 4 roky ano,ale za začátky derealizace netuším..to přišlo bych řekla samo od sebe..už v dětství mi občas bylo divně,takové smutno..asi v 16 jsem měla prvně pocit jako ve snu,že neexistuju,ale po chvíli tyhle pocity odezněly,takže se s tím dalo vcelku normálně žít..že mi je blbě v kuse 26 let má za následek porodnice,jelikož do ní jsem šla celkem normální,tam dostávala denně léky,injekce,kapáky a jiné a od té doby jsem psychicky vyřízená..porod mi vyvolali o měsíc a půl dřív,prý to bylo za 5 minut 12-tak si někdy říkám jestli by nebylo lepší,kdyby přežila jen dcera..nejsem věřící,ale ani zarytý ateista a napadlo,že třeba musím za něco pykat,neumím si vysvětlit,proč zrovna já,když jsou na světě lidi svině a žijí si v pohodičce...
Andrew | 24. prosince 2011, 14:45:59
Díky za info.. na stránku dpselfhelp.com jsem příspíval a tuto náhradní slyším prvně. Chtěl bych Vám, všem, co stále zápasíte s DP, klidné,veselé a bezstarostné Vánoční svátky. Jaký si to uděláme, takový to budeme mít, proto já jsem rozhodnut nechat svému stavu volný průběh a vyhledávat klid, mír a žádné starosti :)
DP | 22. prosince 2011, 22:48:14
Jenom offtopic info: Pokud nekdo vyuzival zdaleka nejvetsi svetove forum o drdp dpselfhelp.com, mozna jste si vsimli, ze je uz snad dva tydny mimo. Neni jasne proc, je mozne, ze se neco stalo s vlastnikem servru, ci nastali jen nejake mensi problemy . . . Kazdopadne nova prozatimni, ci nahradni stranka vznikla zde: http://dpcommunity.com Jen pro info. Mejte se.
naivko | 22. prosince 2011, 22:44:27
Jana a myslis, ze si mozes sa svoj stav niejako sama, alebo to prislo len tak same od seba?
Jana | 22. prosince 2011, 19:01:04
dělala jsem na poště u přepažky,ale mé poslední zaměstnání bylo právě v chráněné dílně..bylo to fajn,měla jsem problém cestovat sice,ale zvládala to nějak,jenže pak si začala vyčítat něco,co se nedělá a to byl nejspíš důvod,proč jsem přestala zvládat cestování úplně a podala výpověď-moje blbost:-(
optimus | 22. prosince 2011, 18:16:15
Jana: A jaké bylo tvé zaměstnání?
gep | 22. prosince 2011, 16:03:33
Ila, Deli, Deperso a další kdo ještě se pohybujete Brnem, když už to nevyšlo hromadně, což je dost škoda, kdybyste chtěli jakýkoli den si zajít pokecat o naší společné nepřítelkyní DPDR, napište na gep/zavináááč/email.cz a pošlu mobilní číslo pro operativní domluvu. Tady ho vskutku zveřejňovat nechci..
Ila | 22. prosince 2011, 12:59:10
že oni mi léky nepředepíšou, protože prý nemůžou či co. Dostala jsem 1 prášek na zklidnění před spaním. Ale jinak, že je běžně případy úzkostných poruch po jednom užití marihuany. Takže fakt nejsem ojedinělý případ. O to víc jsem ale naštvaná na svého přítele, který mě do toho uvrtal, jednou mě dokonce naváděl i na LSD, že prý je to sranda. Ještě, že v tomhle případě jsem měla rozum. Co jsem si teď ale přečetla je to silný halucinogen a to si myslím, že už bych rozchodit nemusela. Není žádný uživatel drog, jen si parkrát za experimentoval, jednou i s extází. Štve mě, ale že je tak nezodpovědný a že mně mohl vlastně klidně zničit život. Už takhle mi připravil peklo na zemi a to mi asi ty depresivní stavy ještě zhoršuje, protože po 9 letech chození zvažuju, jestli vlastně s takovým člověkem chci být.
Ila | 22. prosince 2011, 12:54:52
Tak už jsem to včera nevydržela a zajela jsem si do krizového centra v Brně. Nechtěla jsem jít zatím k psychiatrovi v místě bydliště, protože nechci, aby se roznášeli nějaké drby. Byla jsem na dně už jen z toho, že jsem se k tomu rozhodla. Protože jsem si musela přiznat, že už to prostě nezvládám. Musím říct, že už jen to, že jsem to probrala s odborníkem mi moc pomohlo. Bylo mi řečeno, že po jednom marihuanovém úletu nezažili, aby někdo měl schizofrenii, že to se vyskytuje u dlouhodobých uživatelů. Také mi bylo řečeno, že mám úzkostnou poruchu s mírnou depresí, takže by se to mělo přeléčit, pokud už mám pocit, že to sama nezvládám. Akorát mě naštvalo, že mě stejně poslali k psychiatrovi v mém bydlišti,
Jana | 22. prosince 2011, 10:50:38
práce je hodně důležitá a vědomí,že ji člověk nezvládá a spolehá na manžela,který je v práci od rána do večera i přes víkendy mu taky nepřidá..je to začarovaný kruh..chráněné dílny jsou v Ostravě dvě-netroufám si dělat mezi normálníma(i když,co je to normální,často mi přijde,že někteří lidi potřebují psychiatra jako sůl,ale oni jsou v pohodě)lidma,jenže nepřijímají..přiznám se,že zametat ulice bych se styděla-vím,je to taky práce,ale...přijít k penězům se dá i snadným způsobem,ale na to je třeba žaludek a neznat slovo svědomí...práce domů není,vážně nevím,co bude..těžko dostane práci zdravý člověk,natož někdo jako já...příští příspěvěk bude třeba pozitivní,kéž by:-)
wilhelmos | 21. prosince 2011, 22:11:19
Myslím, že práce a vzdělávání udržují mozek v kondici a upevňují sociální návyky. Není ale snadné získávat vůli pro každodenní nutnosti,když celková nestabilita prožívání, úzkosti a přehnaná sebekontrola či nutkání být za každou cenu uznáván svým okolím právě tomu brání. Faktem je, že u onemocnění depresí, general. úzkostnou poruchou, panickou p. či DPDR - nezaměstnanost, nepravidelné finanční odměňování dost ovlivňuje a zhoršuje samotné onemocnění. Psychiatrická či psychologická společnost lékařů si toto myslím dost dobře uvědomuje, ale nemohou s tím nic dělat a stát je nenažraná svině, která má problémy sama ze sebou,natož aby vyčlenila finanční prostředky na zapojení nemocných do systému. To je první, co bych zavedl, kdybych toto mohl ovlivnit. Naštěstí práci mám, to však ale v dnešní domě nemusí mít dlouhého trvání a může tato skutečnost dost zhoršovat situaci nás nemocných. První bude vždy existencionální úzkost, tu si neseme v sobě každý - pokud jsme \"normální\". Jsem 10 let bez neschopenky v zaměstnání a pamtuju si, že než jsem si sehnal práci - tedy trvalé uplatnění ve společnosti a stálý příjem, byl jsem na pokraji duševního rozštěpení. Snažte se aktivně zapojovat do pracovního procesu a uleví se Vám. Vím, je to stále těžší...
Jana | 21. prosince 2011, 20:51:54
můj největší problém je cestovat sama,takže hlavně z toho důvodu jsem dala výpověď..jinak hnusná je i únava,která se poslední roky přidala..řekla bych,že člověk ztrácí i chuť s tím bojovat..vnímám se jinak než mě vnímá okolí,což je na jednu stranu dobře,protože já si příjdu jako totální debil a dost se mi stává,že lidi myslí,že mé povolání je učitelka..odreaguju se jedině,když zajdem na pivko,to si říkám,kdyby mi takhle bylo pořád,není co řešit..akorát druhý den hrozné stavy,výčitky svědomí,lítost,úzkosti a to i ze 4 malých piv-máte to taky tak po alkoholu?..
pocity derealizace jsem měla asi od 16,ale vždy trvaly jen krátce..v kuse je mám od těhotenstvi,měla jsem namále a možná tam se projevil ten panický strach ze smrti,z nemocí..dcera je naštěstí v pořádku..
nejhorší je,že člověk vlastně nemá důvod,aby mu bylo tak divně-hodný manžel,fajn dcera,rodina celkově,přátelé,tak proč??..ani nejsem myslím nějak zlý člověk,rozbrečí mě pohled na holuba bez prstů,což je docela ujeté a jak mi říká okolí-ty kvůli něho brečíš a mu je jedno,že přišel o prsty..takže to možná bude tím,že si člověk vše moc bere a pak mu z toho jebe:-(
pocity derealizace jsem měla asi od 16,ale vždy trvaly jen krátce..v kuse je mám od těhotenstvi,měla jsem namále a možná tam se projevil ten panický strach ze smrti,z nemocí..dcera je naštěstí v pořádku..
nejhorší je,že člověk vlastně nemá důvod,aby mu bylo tak divně-hodný manžel,fajn dcera,rodina celkově,přátelé,tak proč??..ani nejsem myslím nějak zlý člověk,rozbrečí mě pohled na holuba bez prstů,což je docela ujeté a jak mi říká okolí-ty kvůli něho brečíš a mu je jedno,že přišel o prsty..takže to možná bude tím,že si člověk vše moc bere a pak mu z toho jebe:-(
Andrew | 21. prosince 2011, 19:10:29
Mně dělá větší problém studium než práce. Proto jsem minulý rok skončil s VŠ a za rok, když si na to budu věřit, tak to znova zkusím.. Když jsem ve třídě a mám poslouchat kantora v naprostém tichu a v uzavřené místnosti, kde se nemůžu moct hejbat, tak je to pro mě vyčerpávající, při práci se cítím svobodněji. Práci zvládám.
Holotropní dýchání by mě taky zajímalo. Má někdo zkušenost?
Holotropní dýchání by mě taky zajímalo. Má někdo zkušenost?
naivko | 21. prosince 2011, 14:59:49
ila, najskor si ujasnime, co znamena pojem psychoza: http://sk.wikipedia.org/wiki/Psych%C3%B3za
okrem ineho tam patri derealizacia a aj hypochondria
okrem ineho tam patri derealizacia a aj hypochondria
Ila | 20. prosince 2011, 21:32:29
Jana: A naučila ses aspoň trošku sžít s těmi podivnými myšlenkami na zbláznění apod? Nebo je to pořád tak stejně nepříjemné.
Ila | 20. prosince 2011, 21:31:01
Jana: Já bych také nevydržela nic nedělat, takhle se aspoň na chvíli odpoutávám od těch svých psychomyšlenek a chvílemi si dokonce připadám jako normální člověk:o)))
optimus | 20. prosince 2011, 21:19:40
Jana: Do práce chodím, nevydržel bych to doma. I když je docela náročná, ale baví mě a aspoň částečně odpoutá mojí mysl jiným směrem. Mě to drží 10 let takže taky pěkná haluz. A nejhorší je, že si na to zvykám...
Deli | 20. prosince 2011, 20:34:09
Jana : 26 let? a co přesně prožíváš ? a jak ti to začlo?...nechceš strašit ale strašíš :-( achjo..
Ila | 20. prosince 2011, 18:19:10
Jana: Já chodím do práce a dokonce u toho studuji dálkově výšku:o))