Andrew: Cipralex - to teda fakt nevím - to je SSRI - dost nepodstatná chemie na to, aby něco řešila. Já se skvěle soustředím a Bupropion NDRI mně docela přepnul do reálně vyhlížejícího stavu - jsem schopen soustředit se na práci - ale furt mám psychosomatický problémy - na tu psychosomatiku to vůbec nemaj vychytaný - to je v prdeli. Furt mám pocit,že musím na onkologický vyšetření - ale každej den s něčím jiným. Mám generalizovanouuzkostně panickou - asi Ble

To je tak maximálně danajskej dar - někdo se toho chtěl rychle zbavit,tak nám to daroval. Bůh je kretén

prijat chorobu ako dar=akceptacia..u mna jeden zo zachytnych bodov. Uz nemam trvalu dr, takze sa ospravedlnujem tym co su na tom horsie, chapem ze to vyznie ako blud.
a pre mna je darom aj v tom, ze mam to donutilo zmenit svoje stereotypy viac nez cokolvek ine
wilhelmos: suhlasim, ze som kvalitne prepnuty ale zial bez toho aby som si vylepsoval realitu:)))

Naivko: nezlob se, ale označovat depersonalizaci jako \"dar\" je naprostej úlet. V čem ten dar má podle tebe spočívat?

Ahoj lidičky, jak se máte? Já se teď stále stěhuji a co se týče depersonalizace mám se lépe. Neboť se mi častěji mění stavy snu a reality, nicméně to stále stojí za prd. Začal jsem brát opět léky, cipralex a mám často návaly smutku, což je, co se týče této svině pozitivní věc, protože něco cítím, co Vy?

Jo souhlasim, naivko je slušnej magor a řekl bych, že asi dost hulí nebo něco šňupe:-))))...

\"Ludkovia, mate neskutocny dar\"

Naivko, ty budeš asi tak trošku magor, že...

kdesi som cital,ze pre osobny rast je vhodne zmenit profesne zameranie 2-3 krat v zivote a dost nad tym uvazujem, predsalen travit 10 hodin za pc len vydatne podporuje moj stav hoci sa snazim ovlpyvnovat moje odosobnenie vedome aj podvedome predsalen mi to zerie kopec energie. A mame podobny pohlad na svet, sociopatia vsade kam sa pozriem, televiziu som musel zabalit do krabice a odniest do pivnice a snazim sa menit svet okolo seba, kazdy v mojom okoli ma svoje skryte neurozy a svojou idiotskou empatiu prezivam pomaly kazdeho cloveka. A pokusne sa snazim liecit moje najblizsie okolie, povzbudzovat, usmievat sa a sprtat sa v temach, ktore su/boli neprijemne, verim ze to pomoze aj mne. V prvom rade som uplne cele moje okolie informoval po dni \"D\" ze mi trochu preplo v hlave a ze potrebujem niejaky cas na zorientovanie sa. Okrem ineho to bol vyborny filter na ludi, okamzite som videl kto sa nad mojim blaznovstvom iba pousmial a kto skodoradostne uskrnal. Otvorene sa porozpraval zo sefom s tym co sa mi stalo a ze pochopim ak sa bude chciet dohodnut na vypovedi. A mam pocit, ze sa to casom meni a ludia ma vnimaju ako viac vyrovnaneho cloveka napriek tomu, ze ze si v beznych situaciach pripadam ako v absurdnom sne. A po 2och mesiacoch prisnej psychohygieny a zivotospravy mam rozdeleny den takto: od rana zhruba do 12 tej sa citim byt uplne normal, potom sa mi zacne rozmazavat realita a preskakovat v roznej miere, ked sa snazim zmenit pracu na nieco mechanicke, rozne sa upokojovat alebo viest priatelske rozhovory s kolagami a az vecer pred zapadom slnka sa znova dostanem do normalu..kedy si vzdy najdem chvilku na meditaciu v ktorej si prebehnem vsetky dobre aj zle pocity a adekvatne sa s nimi snazim vysporiadat. Viem ze nebudem normalny, kym nebude svet okolo mna normalny a aj ked viem, ze mne samemu sa to nemoze podarit, ostava mi iba robit to najlepsie co viem..

naivko: to teda nevím, jestli lze regulovat hladinu kortizolu tím, že se stanu naivním člověkem, ale faktem je, že literatura popisuje souvislost mezi hladinou kortizolu a mírou stresu. Do roku 2008 jsem na tom byl docela fajn a jak přišla finanční krize, začal jsem si připouštět hodně nebezpečí tohoto opravdu šíleného světa - vystresoval jsem se a zpětně onemocněl. Mohl bych za svůj psychický stav obvinit manažery, finančníky z wallstreetu, české politiky, že dopustili, aby se vlivem jejich sociopatického chování u mně spustila stresová rekce souvisejíci s obavami o svou budoucnost. v zaměstnání jsem totiž musel čelit několika vlnám propouštění a ze svých nadřízených se mi zvedal žaludek.

nazyvam to zakladnou uzkostou a odpoved na nu je viera v cokolvek, ak ale clovek prilis racionalizuje, tak sa mu ta viera podlomi a ja verim v svojpomocnu transformaciu mozgu a prave na tom je zalozena ta ustavicna cinnorodost a nie zametanie strachu pod dvere a vytvaranie si bludnych konstrukcii vo svojom raciu..ostatne na znizenie glutamatov v mozgu funguje iba terapia...tu odporucam iba hladat, kym niekomu nieco nesadne, a na kompletne znizenie kortizolov iba relax, kompletny a dlhodoby...ziadne cestovanie, rozmyslanie, internetovanie ani brutalne cvicenie, ale proste sa stat naivnym:))

ať si každý nazívá staré esoterické moudrosti jak chce - může se tomu nadávat šamanismus, může to být třeba čarodějnictví - ale mám pocit, že to někdy lidé s duchovnem příliž přehánějí. je mnoho forem meditací a autogenních tréningů a já je beru jako metody stimulování duše - je krásný donutit svého ducha k nějaké pestré imaginaci a nepopírám její vliv na duševní pohodu - ale když už se zhroutí metabolismus na mozku - je třeba hodát dohromady hlavně organickou cestou - cestou biochemie. je to hodně složité a já jsem dost smutný z toho - že vědci zatím vědí opravdu málo...

Zaujala mě pasáž z textu o představě neexistujícího nekonečna. Podobně jsem se v dětství snažil přemýšlet nad nekonečností vesmíru a děsila mně představa mé vlastní smrti. Je to jakoby nějaká forma metafyzické úzkosti - možná vzniká tím, že si dítě uvědomí některé duševní obsahy příliž brzo - možná že je ale takto konfrontováno v brzkém věku rodiči. Mám otce umělce a v dětství se mnou často chodil na hřbitov a něco mi vyprávěl. Když ho dneska vidím jako dospělý jediněc - děsí mně co to asi bylo za pohádky ...ale mě zajímá hlavně neurometabolická funkce mozku - tam je zakopaný pes i když nepopírám, že spouštěcím faktorem mohla být nějaká neuroza v dětství - něká špatně integrovaná informace do vědomí - čert ví. Nemyslím si, že bych byl týráné dítě a svého otce ctím.

wilhelmos: netvrdim, ze viem o ludskom vedomi a dusi viac ako ty, ale majstrovstvom v manipulacii vedomim a vo vedomom riadenom \"zblazneni sa\" jednoznacne vynikaju samanske kultury, pre mna osobne je to relevantna pomocka ako sa naucit zvladat svoj stav bez zbytocnej racionalizacie ale priamym pochopenim

Este trochu o mne..dr/dp mam odkedy si pametam svoje prve uvedomenie existencie pri hadkach rodicov, prvy silny zachvat som mal asi ako 8 rocny, ked som sa po hodine matematiky usilovne snazil predstavit neexistujuce nekonecno, dalsie sa striedali rozne ale stale prepukli v prenasledovani spolu s demonom uzkozti, vzdy vsak boli kratkodobe a suviseli so socialnou fobiu a agorafobiou, pre mna bolo stastim, ze som tieto stavy zazival uz v mladom veku a dokazal sa s nimi rychlejsie stotoznit, naucilo ma to vzdy ist az na koren veci a vycibrit analyticke myslenie a intuiciu. Dalsie vedome posilovanie/rozbijanie svojich vzorcov som zazival pri marihuane a halucinogenoch, pre mna to boli vzdy experimenty na hlboke prezivanie a poznanie a fascinaciu samanizmom, to si ale odnieslo svoju dan za velmi dlhe obdobie letargie, povrchneho zaujmu a nekonecnou lutostou nad sebou samym. Zacal som formovat svoju realitu nanovo a samozrejme velakrat nehladiac na moje doterajsie poznanie ale uprednostnovanim poziadaviek okolia, proste zapadnut a fungovat ako normalny clovek. Az sa mi pred polrokom pod vplyvom stresu nespavosti a vlastnej neurozy nezrutil tento svet ako domcek z kariet a neupadol som do dp/dr natrvalo. Zacal som postupne zbierat criepky toho pouzitelneho a hlavne potrebneho a zbavit sa toho nepotrebneho, hlavnymi pomocnikmi su pre mna priroda a samoterapia neurozy z pohladu knih od Karen Horney, ktora vyborne interpretuje moje neurozy a popisuje procesy rastu cloveka a dovody vytvarania si alternativnych realit spolu s ich dosledkami. V neposlednom rade mi pomohla jedna ukrainska liecitelka, ktora ma dokazala iba pohladom stiahnut naspet do \"reality\" a v zapeti poslat naspet s tym, ze svoju cestu poznam. Takze finalne spoznavam, ze dp/dr sa vyliecit neda, da sa potlacit ale istota je mat ho pod kontrolu. Je uplne zbytocne riesit preco a hladat priciny alebo hladat oporu v KBT alebo v sucastnej psychoterapii. Kazdy uz zazil a uvedomil si plastickost reality v \"hmle\", hlavnou ulohou je spoznat svojich demonov a prestat ich krmit svojich strachom a uzkoztou a splasnu ako nafuknute bubliny. Dalsou ulohou je zacat hladat v tomto svete spojencov a formovat ich svojou cinnorodostou vo svoj prospech.
Dufam, ze aspon niekoho inspirujem mojim pribehom, akakolvek konstruktivna kritika je vitana a ak niekoho irituje moj zbytocne mysticky vhlad na problematiku tak sa vopred ospravedlnujem:))

Tak takhle jednoduchý to pane Naivko není,předpokládám,že jste přišel z lesa...

Niektore prispevky ma neskutocne pobavili. Co tak zamerat sa priamo na stav dr/dp, nieje to v existencii vedomia nic nove, vedomie a samotna realita ma vela rovin a to ze niekto chvilku uviazne v inej rovine tu popisujete ako hotove nestastie:))
V prvom rade je nutne si uvedomit, ze uz len ten pocit ze sa zblaznim, znamena ze som v tom az po usi a ano naozaj som sa zblaznil, nalepky na tento stav su rozne, lieky tiez alebo rovno do cvokhausu:) Kazdy sa postavi voci tejto \"strasnej chorobe\" po svojom. Kopec ludi tu zistilo ako potlacit dr/dp fixovanim sa na \"beznu\" realitu.. meditacia, cvicenie, zmena zivotospravy pripadne zopar sedativ, ano je to super ale iba pokial si z toho nevytvoris uplnu rutinu a vedomie sa opet zacne tlacit v tvojej hlave a vyskakovat kamsi nekontrolovatelne, takze jedinou z ciest je neustale zvysovanie svoje psychickej oddolnosti, nechat svoje tvorive ja rast, poznavat stale nove veci a ucit sa pozerat na svet z viacerych pohladov..takze na sebe tvrdo makat, otvarat sa a integrovat tieto skusenosti, mozes si vybrat svoj ciel.. niekto chce byt uspesnym psychologom, niekto liecitelom alebo samanom, politikom alebo proste len plnohodnotnym clovekom ..niekto spadne do tej euforie a stane sa vyslovene zlym a manipulativnym len vo svoj prospech.Ludkovia, mate neskutocny dar a vzlykate nad tym ze uz sa neviete vratit spat do matrixu:)) A tradicna indianska pomocka.. ak ti uz uplne prepina, tak si zober batoh a chod do lesa a ostan tam navzdy alebo otvor oci najdi znova sam seba a svoju dusu, len si uvedom, ze nic sa nesta same od seba a nikto nevymysli pilulku na to aby clovek dokazal vnutornel vyzriet..

Skvrny jsou skvrny - já jsem na každé kartičce viděl okřídlenou vagínu a nemyslím si, že bych byl sexuální úchyl. Jen mám rád ženské.Za daleko hustší experiment, než je Rorschach považuji Jungův asociační experiment. Skrze něj by se dalo zjistit, co člověka traumatizuje. Experiment spočívá v délce reakce pacienta na danné podnětové slovo vyřčené psychologem. Čím je pacientova reakce na podnět delší, tím je ono slovo více spojenou s neurotickou reakcí. Taky že jo - když se někdo slovně dotkne vaší neurózy, jste na chvíli jakoby v tranzu. Jen odlehčené a nezaujeté vědomí je schopno okamžitě reagovat.
Jak to ale souvisí s naší možností vyléčit naší poruchu neurometabolismu? Souvisí nějak výrazně selhání stresové osy s charakterem naší osobnosti? Tohle mně zajímá? Psyché versus neurobiologie - kde je pravda?

pár důvodů proč mohl Zefir pochybovat, nehledě na selský rozum :
Kontroverznost metody
Odpůrci vidí Rorschachův test jako snahu o objektivní analýzu osobnosti z nesmyslných skvrn vyvolávajících subjektivní reakce. Je také otázkou, zdali odpověď odhalí pacientovo psychologické nitro a pochod myšlenek, protože většina z nás své myšlenky před jejich hlasitým vyřčením cenzuruje.
Exnerův systém kódování do kategorií může být silně zkreslen osobností psychologa, který se snaží pacientovy odpovědi zařadit do předurčených kategorií. Je tedy rozdílné, zdali skvrnu připomínající podprsenku psycholog zaznamená do kategorie \"sexualita\" či \"oblékání\".
Mnozí taktéž zpochybňují validitu testu (zdali opravdu měří to, co měřit má, tedy pacientovu osobnost).
Je také napadána reliabilita testu (jeho spolehlivost, zdali u stejných osob a v různém čase naměří to samé): je zde možné zkreslení závislé na situaci, ve které testování probíhá. Jaká je osobnost psychologa, zdali sedí blízko či daleko pacienta, zdali mu kartu natáčí.
Test by měl měřit osobnostní charakteristiky, mnozí psychologové ho však používají i k diagnostice duševních poruch. K tomu však není test přímo určen. Dříve byl používán i k odhalení homosexuality, tato domněnka však byla vyvrácena, Rorschachův test neměří sexuální orientaci.
Menšina silných zastánců testu prohlašuje, že test nediagnostikuje pouze duševní nemoci, jako jsou například bipolární porucha či schizofrenie, ale dokáže taktéž odhalit i rakovinu.
Aby nebyla široká veřejnost ovlivněna návody, jak správně Rorschachův test použít, a tudíž se pacienti nesnažili test \"obelhat\", originální karty i s popisky jsou oficiálně prodávány jen licencovaným psychologům.

http://www.youtube.com/watch?v=o0p3qqOEaWI&feature=channel_video_title

Zefírovi - Test inkoustových skrvn (Rorschachův test) je jednou z psychologických metod užívaných k rozboru osobnosti.
Je to normální diagnostická metoda. Proč jsi začal pochybovat o psycholožce?