samix, adam: a prosimte jak? co ti pomohlo

samix: mne to tiez prestalo uz asi pol roka som ok myslis ze sa mi to uz nevrati?kolko si ty uz v pohode?

pro vercu 22:zdravim obcas jsem nakouknu protoze jsem tady stravil take dost casu...jo ja jsem zivouci priklad toho kdo se toho svinstva zbavil..

boože,ivane ty si blb...ty to ale nikdy nepochopíš.. těm lidem tady spíš ubližuješ a svým způsobem patříš do blázince...jdi mi z díry,vemeno slovenský...

Ahoj Zefire, rád bych reagoval na tvůj příspěvek. Nechci tím hájit českou psychologii a psychiatrii, ani snižovat tvůj pocit nasrání, který mi po tom všem přijde pochopitelný, ale přinést svůj pohled a diskuzi vyvážit (více vysvětlení je podle mě lepší než jedno). Odborníci v pomáhajících profesích se chyb samozřejmě dopouštějí a ne vždy se efekt léčby potká s naším očekáváním. Společně se můžeme tyto chyby snažit napravit.

\"depersonalizace jako taková není samostatná nemoc, nýbrž syndrom\" - to je převládající názor české odborné veřejnosti. Ani ve světě však depersonalizace není bezvýhradně přijímána jako samostatná nemoc - která by měl svůj vlastní počátek, průběh, léčbu... a je to neuzavřená diskuze. Osobně si myslím, že to samostatná nemoc je, i když se často pojí s dalšími potížemi (úzkost, deprese).

\"za těch 3,5 roku inkasovali od mé zdravotní pojišťovny přes 100000,-.\" – Ono to číslo na první pohled může vzít dech, ale realita je taková, že odborná příprava na psychoterapii je poměrně drahá a psychologové v ČR dřou zpočátku dlouho bídu s nouzí při poměrně velké profesní angažovanosti a kromě několika velmi mála, kteří se dopracují k soukromé praxi a smlouvě s pojišťovnami, na tom nejsou nijak valně ani po mnoha letech praxe. Na hodinu to v žádném případě nevyjde více, než platíme u kadeřníka nebo autoopraváře (což nám pojišťovna navíc neproplatí) a když to srovnáme, kolik pojišťovna zaplatí za 3,5 roku za farmakoterapii, je to mnohem méně – efekt může být přitom srovnatelný a dlouhodobější.

Každopádně je mi líto, že ti psychoterapie asi nepřinesla takový efekt, který si od ní očekával. Vzpomínám, že jsem měl radost, že ses do psychoterapie před lety pustil. Zajímal by mě tvůj názor, proč myslíš, že byla v tvém případě neefektivní.

dr. House (je divné oslovovať ťa takto, keď nie si dr.House). Ak niečo nechápem, snažím sa to pochopiť. Snažím sa pochopiť aj to, prečo sa nepredstavuješ pod vlastnou identitou, ale ako dr.House. Snažím sa pochopiť aj to, prečo ti to čo píšem nepripadá pravdivé, ale hlúpe.
Čo si myslíš o sebe? Aký máš na seba názor? V čom si lepší človek než ja? Opísal som svoj stav ako ho vnímam, prečo ti to pripadá ako blábol?, však som len opísal, ako vnímam svoje ja v derealizovanom vnímaní hmotného sveta. Nič viac a nič menej.
Ak opíšeš svoj zážitok, vnímam to ako tvoj zážitok, vnímam to ako tvoj spôsob, akým vnímaš svet, je rozhodne iný, než môj. Je proste tvoj. Akceptujem tvoj spôsob vnímania, pretože je tvoj, a ty si s ním spokojný. Teraz nemám na mysli derealizované, či depersonalizované vnímanie, ale vnímanie tvojej vlastnej duše, toho, čo si uvedomuješ ako svoje vlastné ja. Akceptujem vnímanie tvojej duše, pretože je tvoje, a ty ho chceš také mať. Keď sa ti uľaví tým, že vulgárne opíšeš svoj pohľad na mňa a moje myšlienkové a realizačné pochody, kľudne to rob, hlavne že sa ti uľaví . Si slobodný človek,a máš právo vnímať každého ako uznáš za vhodné, a ja to akceptujem.

Zefir, tvoj príspevok mi pripadá veľmi dobrý, taký od srdca, zobrazujúci realitu takú, aká je. Ak by mal človek brať peniaze len za dobrú prácu, tak by kopa ľudí bola bez peňazí.

a je tu vůbec někdo, komu jakkoliv zmizela derealizace ? Pomocí prášků, nebo čeho ?

Eli: já být tebou tak bych si tam došla. .. Já to odkládala 5 let a za tich 5 let jsem mohla už normálně žít. Neodkládej to, samo od sebe se ti to nevyléčí jako mně. Normálně tam dojdi a řekni mu jak se cítíš a podle toho, ti předepíše prášky. Nic na tom neni, já jsem za ně vděčná a jsem hrdá, že jsem si tam došla a konečně se budu léčit a zbavim se toho jednou.

Ahoj Verčo, ano, funguje tady diskuze :) už to mám několik let ale vlastně to ani tak neumím popsat, cítím se prostě divně, zřejmě je to z úzkosti, protože jsem dost introvert, má strach z hodně lidí, nic mě nebaví, nic mi nejde, pořád jsem unavená a nevím co s tím, k psychiatrovi nechodím, protože ani nevím co bych mu tam povídala. No a nejhorší je když o tom mluvím nebo píšu to si ještě víc všecko uvědomuju :/ tak radši končím, čauky

Ahoj, tak snad tady funguje diskuze od DR s DP. V 15-cti mi vše začlo, až nedávno jsem zjistila, že moje snové vidění má název. Začlo to tim, že jsem z ničeho byla jiná. Moje tělo mi nepřipadalo moje, nebo já nejsem já. Svět jsem vnímala,jako ve snu,nereálný. Nic nebavilo, žádná motivace proč žít,furt jsem jenom spala a nebo brečela, do toho jsem měla ataky z autobusů (malo vzduchu a nebudu moc dýchat)metro,letadlo,davy lidí (hluk,zmatenost). Strach chodit ven atd. V 15-cti jsem šla k psychiatrovi, ta moje snové vidění nepochopila. Napsala Zoloft a Rivotril, Rivotril mi dost pomohl na derealizace a postupně odbourával,měla jsem náladu,radost,zase proč žít,pochopení atd. Po 2-měsících mi léčbu ukončila (což byla chyba). Postupem času se mi vše vrátilo, ale odhodlávala jsem se strašně dlouho, až teď je mi 22 let, jsem to začla zase řešit. Před měsícem jsem šla k nové doktorce. Nasadila Cipralex a Neurol při obtížích. Zatim je změna v tom, že jsem podrážděná,nepříjemná a líp se mi vstává, ale DR/DP pořád, neutrál nálada,nic mě nebaví atd. do DR mám občas ještě zrnité vidění. Jak vy pociťuje svojí DR s DP ? Připadám si pořád jako ve snu, nemůžu vnímat, že žiju. Nic si neužiju a nemám z ničeho radost, když to nemůžu vnímat normálně. Chápete mě ? Co Vám pomáhalo na DR ? Doktorka řikala, že je to normální k úzkostnym stavům, ale když to mám nonstop 6 let, tak je to divný ? Jasný 5 let jsem nebrala prášky a až teď je beru měsíc. V 15-cti dva měsíce, ale trochu se bojim, že DR už budu mít napořád a nic mi to neodstraní . Děkuju za jakoukoliv odpověd, hlavně, že si budu moct s někym o tom podrbat :) ..

TADY JEDEN PŘÍKLAD OBROVSKÉHO BLÁBOLU...

\"Pretože moja duša nie je úplne v hmote. Špatne fungujúci mozog jej bráni, aby bola úplne v hmote. Dostáva zmyslové vnemy, ale mozog skresluje vnímanie hmoty do takej miery, že duša má jednoznačný pocit, že je mimo. Žije vlastne na rozhraní hmotného a nehmotného sveta. Tým, že jej nieje dovolené žiť plne v hmotnom svete, začala hľadať iné svety, kde mi mohla plne žiť. Pokiaľ ale bude v ľudskom tele s poškodeným mozgom, nebude môcť plne žiť v žiadnom svete. A tak trpí, pretože odísť z tohoto hmotného sveta nie je pre ňu jednoduché, tak isto ako v ňom zostať. Preto sa snaží nájsť spôsob, ako dať do poriadku mozog aj telo, aby mohla žiť v tomto svete naplno a nebola frustrovaná\"

...no,to je kokotina ;))))

booože,rok jsem tu nebyl a ten pičus slovenskej vám tu stále blbne hlavy těma jeho blábolama a odkazama nikam...ten člověk je zbytečnej,jak sparta...

ahoj lidi

Jinak k DPDR, psychoterapii a názorům odborníků. Paní psychiatrička mi oznámila poté, co jsem poznamenal, že v zprávě z psychoterapie je diagnóza úzkostně-depresivní porucha a ani slovo o depersonalizaci, že jako laik zřejmě nevím, že depersonalizace jako taková není samostatná nemoc, nýbrž syndrom. Zřejmě by to měli říct těm v Americe, co se zabývají výzkumem...

A k psycholožkám: po 3,5 roce intenzivní každotýdenní psychoterapie u nejmenované paní magistry, kterou jsem ukončil na vlastní žádost (což jí evidentně moc nešlo pod nos) jsem požadoval nějakou souhrnou zprávu. Ostatně jak jsem si vyjel výpis se zdravotní pojišťovny, za těch 3,5 roku inkasovali od mé zdravotní pojišťovny přes 100000,-. Nejprve mi sdělila, že zprávy vyhotovuje až na konci roku a když jsem se připomněl letos v únoru, obdržel jsem od ní zprostředkovaně orazítkovaný papír formátu A4 s dvěmi větami (\"Pan tenaten u nás absolvoval od roku do roku intenzivní dynamickou psychoterapii. Docházel pravidelně každý týden a celkově absolvoval xxx hodin.\"), což mi přijde jako výsměch.

Teď budu asi trošku hrubý, ale mému momentálnímu stavu to odpovídá: \"Milí studovaní páni odborníci, jděte do prdele!\"

zdravim asi pred pol rokom som si dal niaku napodobeni drogy z obchodu creazy shop na tri hodiny som odpadol a ked som sa z toho prebral mal este asi mesiac pocit ze niesom naozaj ze sa mi to iba zda a veci okolo mna tiez ako by som len sledoval co robim ako film mal som to asi mesiac a potom mi to z nicoho nic prestalo neviem ci to je tato choroba alebo nie teraz to uz nemam asi dva mesiace a chcel by som sa spitat ci sa mi to moze este vratit

Zažívejte co nejvíce lásky a náklonnosti od svých nejbližších a přáte, to je jediná opravdová cesta jak z tohoto svinstva ven, zpátky ke šťastnému životu.

Stránky pre tých, čo majú DPDR z panickej a úzkostnej poruchy:
http://www.anxietynomore.co.uk/depersonalisation_and_derealisation.html
http://www.thelindenmethod.co.uk/depersonalisation-derealisation/

ahoj Adame , mám se tak nějak stejně :-) :-( . díky za pozv. , určitě bys měl co říct , tak se třeba nekdy ozvu .
pěkné Vánoce a Nový rok všem.

Tu si môžte čitkať z niektorých kníh, ak veríte tomu, že to je správna cesta k vášmu uzdraveniu: http://www.google.com/search?q=Overcoming+Depersonalization+and+Feelings+of+Unreality&btnG=Vyh%C4%BEad%C3%A1vanie+kn%C3%ADh&tbs=bks:1&tbo=1&hl=sk

Ahoj Michale, mám se dobře. Pracuju jako psycholog u v nemocnici u sv. Anny v Brně a dělám postgraduál v Praze. Když budeš v Brně, tak se zastav u mě v práci na pokec. Jak se máš ty?