A s tou panikou je to u mě podobně - nebojím se, že omdlím, ztratím kontrolu - vždycky by se o mě někdo postaral a alespoň by jim došlo, že nejsem úplně zdráv jako vypadám.

Ještě jsem zapomněl podotknout, že slinový test mi vyšel pozitivní. Taky mám ráno ,,rozežraný\" jazyk a pachuť.
Snažím se tedy nejíst laskominy a jednoduché cukry, jíst pravidelně a relativně zdravě, piju lapacho, jím activiu a laktobacily. Možná také to prospělo mému stavu.Rozhodně mám lepší trávení. Doporučuji všem, udělat si ten test.

Jana, to, že nemám strach, bude asi tým, že verím v posmrtný život. Inak tie stavy sú také nepríjemné, že bezvedomie by bolo príjemnejšie.

Jak tu mluvíte o panice... To bych sem ještě mohl přihodit můj zážitek z pátečního maturitního plesu. Bude to možná trochu delší.

Před plesem jsem se necítil nijak extra, derealizace tam byla, ale nic neúnosného, jen jsem o ní věděl a byl na ní naštvaný. Je možné, že to bylo tím, že jsem přestal brát chlorellu.
Pak přišel ples, na který jsem si samozřejmě stačil vytvořit mraky obav, pořád jsem myslel na to, jak to tam budu vnímat a v duchu si to představoval. Začátek byl standartní, měl jsem akorát normální trému z proslovu, který jsem měl před několika sty lidí číst. Proslov jsem v pohodě zvládnul, začala zábava. Potom nastoupil alkohol. Nebyloho nijak moc, asi 2 piva a frťan, ale to stačilo k tomu, abych skoro přestal vnímat. Prostě to ten mozek nestíhal brát. Všechno jsem slyšel jakoby z dálky, věci jsem skoro necítil na dotek, můj hlas my zněl tak nějak hluše. No zkrátka by se to dalo přirovnat ke stavu, který jsem měl úplně na začátku všech těchto problémů - o Halloween po 3 pivech. (A tenkrát po marihuaně, po které jsem měl ale měsíc dva klid). Co je ale s podivem - a proto to sem také píšu - je, že jsem absolutně netrpěl žádnou panikou snad jen pár vteřin úzkostí. Prostě jsem se choval úplně normálně a nikdo nic nepoznal. Měl jsem jen velké problémy s šerpou, která mi pořád padala, jelikož jsem ji moc necítil na rameni. Jediné, co bylo nepříjemné bylo to, že mi dělalo problém soustředit se na okolí.Např. jsem věděl, že se maturanti mají někde sejít, ale nevěděl co a proč budeme dělat. Tak jsem dělal to, co ostatní Celé to trvalo snad jen půl hodiny, potom se to zase vrátilo do normálu.

Taky se tam stala jedna věc, která mě momentálně ničí. Jak jsem tak tancoval s mojí spolužačkou, tak tam něco přeskočilo a já se zamiloval. Výsledkem toho byla v sobotu a pak v menší míře i v neděli obrovská úzkost kdykoli jsem si na pátek vzpomněl a deprese z toho, že už zbývá tak málo a naše třída se rozejde (už ji nikdy neuvidím ... bla bla).

Chtěl bych se vás zeptat - dokážete prožívat lásku, touhu atd. ? Dost mě to cpe do hlavy myšlenky jak nejsem normální, jak je všechno jiné...

Díky za trpělivost. Mě tohle vždycky pomůže, snad vám to nevadí. Taky si trochu urovnám věci v hlavě.

Venom848
já jsem taky u PP ještě neomdlela úplně,ale zeslábla jsem a sesunula se k zemi,naštěstí byl se mnou manžel a bylo to už hodně davno..omdlela jsem naplno jen jednou a to bylo po dvojité injekci,kterou mi píchl primář s s praxí 30 let,jak neustale opakoval..na neurologii se pak ptali,co to bylo za umělce,že mě mohl zabít-od té doby dr.nevěřím-jsou to taky jen lidi a můžou se splést...
Ivan
ty vážně nezačneš panikařit,když se ti tohle přihodí?..já bych už začala brečet že umíram a kdybych byla sama doma nejspíš bych z té hrůzy umřela opravdu..jak to dělaš,že paniku dokažeš zahnat nebo si ji vůbec nepřipustit?..to přece nejde,to děla samo

Venom. Zrakové zrnenie je prejavom derealizovaného vnímania podľa mňa vždy. Neviem či si niekedy stratil vedomie, tak ten stav, ktorý tomu predchádza je derealizácia. Pred tým, než upadneš do bezvedomia začneš zrnito vidieť a počuť akoby v jaskyni. Dnes večer som mal veľmi silnú derealizáciu vplyvom reabsorbovanej ortuti späť do krvného obehu. Dal som si väčšiu dávku detoxikátorov, proste sa to nestihlo vylúčiť, tak sa niečo reabsorbovalo späť do krvi a vzápätí do mozgu. Takáto silná derealizácia je skoro ako bezvedomie. Nemá to k tomu ďaleko. Vtedy mávam nie len zrnenie, ale aj sluch derealizovaný.

Meshu, chlorelu považuje dr. Klinghardt za kľúčový detoxikátor od ortuti z telových tkanív, a z orgánov. Ono to môže stačiť na to, aby sa odľahčilo játram, ktoré môžu viac vyrobeného glutationu investovať na mozgovú detoxikáciu. Možno by si si mohol kúpiť ešte koriandr v kvetináči a každý deň si dať vňať na chleba, alebo do jedla ako petržel. Ťahá ortuť z mozgu. Keď si chceš pozrieť Klinghardtovu detoxikáciu, tak je tu: http://derealizacia.wgz.cz/detoxikacna-medicina/studia-dr-klinghardta.html

Ahoj, dlouho jsem tu nebyl.
Po vánocích jsem začal brát chlorelu, kterou jsem dostal pod stromeček a detoxikační kůru. Když jsem začal detoxikaci, tak nastalo zhoršení, ale nic hrozného. Po pár dnech se začal můj stav zase lepšit a postupně se zlepšoval až doteď. Otázka je, jestli to opravdu bylo detoxikací, nebo to fungovalo jako placebo a dodavatel serotoninu. Po vysazení mi přijde, že se to o trochu zhoršilo či to minimálně stagnuje.

Musím se taky trochu pochválit: eliminoval jsem konečně paniku,úzkost, zase dobře spím, mám chuť k jídlu, často mám i velkou chuť do života, baví mě věci, které mě bavily dříve,těším se na spoustu věcí, chodím 3x týdně hrát florbal a energie mám na rozdávání.
Co se mě bohužel drží i nadále je můj způsob myšlení... Když se nad svým vnímáním zamyslím, tak mi přijdou věci a situace ve kterých jsem ,,jiné\". Často se ale stává, že na to zapomenu úplně. Také se nemohu úplně oprostit strachu, že už to takhle bude navždy... Často mi připadá všechno takové zlé, temné a nepřátelské.
Cítím ale, že už zchází jen krůček...

Mějte se.

Ivane, myslím si to samé. Teď jsem na tom co se paniky týče opravdu špatně. Ale depersonalizaci pociťuji vždy při panických atacích, teď mi přijde, že mám její slabší formu pár dní, ale to bude nervy. Doufám, že je to jen dočasné.

Co se týče krátkodobé paměti a schopnosti se vyjadřovat, tak nevidím žádný výrazný propad oproti dřívějšku.

Derealizace je něco jiného - tu mám bez výjimek pořád. Já jsem přesvědčen, že je to tím zrněním v očích. Ivane, píšeš, že ty seš na tom stejně, tak bych se Tě chtěl zeptat zda ostatními smysly vnímáš normálně. Nebo i na poslech, na dotyk se Ti zdají věci neskutečné?

Venom, ako si na tom s krátkodobou pamäťou, schopnosťou sa vyjadrovať, písaním perom? Máš aj derealizáciu? Mne sa totiž zdá, že Tvoja dp je spôsobená panikou. Čo si o tom myslíš?

Honza

K těm blogům...možná by bylo elegantnější a lepší řešení udělat fórum jako je dpselfhelp.com, s moderováním takových fór mám zkušenosti, takže bych mohl i případně pomoct. Teď je toho na mě bohužel moc. Popřemýšlej o tom.

Jana

Já mám Neurol 0,25 - 0,25 je rovnou jedna tableta a beru jí ráno a večer. No ty moje záchvaty byly silné skoro jak po té marihuaně. Prostě šílenství - velice silná depersonalizace, byl jsem úplně mimo, prostě šílenství. Navíc jsem měl šílený třas svalů. To se mi stalo dvakrát za dva dny. Cítil jsem, že se mi to prostě vymyká z rukou, takový pocit jsem předtím neměl. Najednou jsem se bál vůbec vyjít z bytu a byl pro mě problém dojít k doktorce, která je 200m od domova. Teď už je to o dost lepší, i když furt se cítím příšerně. Mám strach, že mi ty stavy zůstanou... Jinak při PP jsem neomdlel. Jak je to s tim strachem ti povím zítra, kdy jdu do školy a pak budu doma sám, snad to bude ok .

Venom848
můžeš popsat své záchvaty paniky přesněji?..taky beru neurol,3x denně 0,25..čtvrtím si 1mg a je fakt,že ráno si dám větší kousek,ale není to ani 0,50..ono to pomůže jen na chviličku,ale jen od panickych stavů,od derealizace ne..omdlel si už někdy při PP?..máš strach chodit sám i být sam doma?

Myslím, že začínám mít dp z nervů. Měl jsem v posledních dnech několik silných panických záchvatů, takže teď jsem na neurolu. Je to nízká dávka, ale zas tak mi nepomáhá. Cítím se divně a mám pěkný strach.

U mě už nebylo jiné cesty, nemohl už jsem pomalu ani ujít pár metrů venku bez toho aby se o mě nepokoušel panický záchvat. To bych se během týdne zbláznil. Teď bohužel nemám čas, snad ještě dnes sem napíšu, co se mi přihodilo.

Luďovi pomohla vyriešiť dpdr psychologička. On bol prípadom psychologickej dpdr, vznikajúcej zo strachu, či obáv. Silný strach a obavy, menia funkčnosť mozgových buniek, čo sa prejavuje ako dpdr. Takýto typ sa vyskytuje u panickej poruchy, osedantných myšlienkach, a tak.

Ivan
Na rivotril závislosť vzniká, aj na malé dávky. Nie je to závislosť chcemická, ale závislosť na tom, že ti je s rivotrilom lepšie, než bez neho.
Tak s tím souhlasím. Tohle je v podstatě jediný důvod, proč nechci brát Neurol i když je mi opravdu zle.

#11766#
Asi nebudu sám, když řeknu že dpdr má určitý vývoj. Já mám jiné příznaky než před rokem, ale přitom je to pořád stejné. Zažil jsem prakticky vše co se tu na diskuzi popisuje. Já když jsem se více zajímal o určitý problém, akorát jsem ho více prohloubil. Zřejmě je to lepší brát jako celek.

Pro všechny
Já mám takový nápad, těch příspěvků je už tady spousta a je těžké v tom poznat nějaký vývoj u konkrétních lidí. Tím pádem je těžké rozpoznat jestli to či ono mělo pozitivní či negativní vliv. Myslím, že by nebylo od věci kdyby si lidé co zkoušejí nějaké prostředky (dmsa, zeolity, atd.) psali vlastní blog (možností je spousta, popř. s tím můžu pomoci) a tam psali svoje zkušenosti. Stačilo by napsat příspěvek jednou za pár dní např. \"první týden po zeolitech se cítím fyzicky v pohodě, psychika zatím nic moc, blabla...\"
Díky tomu bychom měli aspoň nějaké informace. Těch lidí na diskuzi je tolik, že těžko si pamatovat kdo co vyzkoušel a jaké to mělo účinky. Většinou to vede k tomu, že se lidé ptají stále na to samé. Možná by stačilo to shrnovat jako celek na jednom místě, ale v diskuzi je ten vývoj hodně nepřehledný.
Co vy na to?

Venom, ja mám tie isté príznaky, ako Imrich. Imrich sa neozval už niekoľko mesiacov. Kontaktoval som ho aj mailom, ale neozval sa.

Mariaj, pokiaľ telo zvláda ochranu voči negatívnym vplyvom, tak je to ok. Horšie je, keď to nezvládne, a už sa z toho nespamätá.

Imrich | 5. června 2008, 12:07:24
Zefir, u mňa stav derealizácie (nie depersonalizácie) nastal náhle v 16 rokoch. Okrem toho, že som okolie zrazu vnímal nereálne som postrehol aj akési \"rozbité\" videnie. Dobre sa to vysvetlí na príklade zrnenia televíznej obrazovky. Tmavé body sa striedajú so svetlými. Pred syndrómom DR som pri zatvorených očiach \"videl\" len čiernu číru tmu. Teraz pri zatvorených očiach vidím iskrenie-zrnenie. Pri otvorených očiach to vnímam ako mihotavé body. A to stále už viac ako 30 rokov. Dávam to do vzťahu s DR, lebo ak sa cítim-vnímam reálnejšie, iskrenie je slabšie a naopak. Je to pre mňa indikátor intenzity DR. Mimochodom, vnímanie zvuku je reálne. Stačí zatvoriť oči a počúvať zvuky zo sveta reálna. Vidíš u Teba je DR sprevádzaná sluchovými halucináciami a u mňa zrakovými halucináciami.

Ha! Konečně jsem narazil na někoho, kdo přesně popsal moje příznaky! Nevíte jak to s Imrichem dopadlo?

IVAN,urcite tam stres bol a virusy sa vonkoncom nedaju vylucit,lebo to su nasi verni suputnici na tejto planete.