Ala, ve kterém čísle Moje psychologie to je? Já koupil srpnové a tam to není.

alla
DPDR v životě zažije prakticky každý člověk, nejčastěji je vyvolána nějakou drogou, únavou, nebo stresem a ve většine případů rychle přejde.

Ahojte..v stredu som sa vracala zo Slovenska a na skratenie dlhej chvile som si zacala citat..ako inak, moj oblubeny casopis Moje psychologie. Je tam clanok zrovna o depersonalizaci a derealizaci. Nevedela som co to je, ale zaujimalo ma to,tak som sa pustila hltavo do citania, az som sa v tom nakoniec nasla...stare spomienky z detstva..nikdy som si to nedokazala vysvetlit, bol to ozaj taky stav, ako keby som vo sne..aj mamke ked som sa s tym zdoverila, vravela som jej len, ze jak som bola v letnom tabore, vsetky decka sa blaznili vonku pri bazene, a ja som ich najednou zacala vnimat uplne inak. Ako keby ma telo opustilo, ako keby som tam nebola, divam sa na nich len nejak zo vzduchu, lepsie povedane ja jako keby som tam bola len duch, a ich som pocula ako keby mam zalahnute v usiach..no potom to hned prestalo..bola som este prcek, tak som to nijak neriesila..ale ani som na to nezabudla, na ten \" zvlastny pocit\". Druhy krat sa mi to stalo myslim ze v skole, tiez este na zakladke, to same, no tiez len na chvilku. A odvtedy nic..az ked som mala asi tak 20rokov. Kolega v praci napisal \"basen\", tak som si ju zacala citat. Bola o nejakych veziach, strasne zahadne pisana, spominal tam i ine zivoty, ine svety, a ja neviem co este, no nikdy som ju nedocitala, i ked ma brala hodne..do urciteho versu bolo vsetko v pohode, no dalej som sa uz automaticky dostavala do tych mojich starych znamych stavov..pocit snivania, nepritomna, ze tam je len moj duch, telo som vobec necitila, atd. ..v momente jak som to prestala citat, tak to preslo. Ked som znova zacala, a dostala sa uplne k tomu istemu versu, zase to zacalo..no proste \"sranda\". V momente som si spomenula na tabor, a skolu, a chcela som si tu basen opisat..neslo to.. a vtedy to aj bolo naposledy. Nikdy mi nikto nedokazal vysvetlit, co to je, preco to je atd. No a nakoniec ten clanok mi toho hodne prezradil...sedela som jak obarena v tom autobuse..strasne zvlastny pocit.. neviem ci to je presne to, o com je toto forum, ale videla som sa v tom hodne..a som rada ze to prestalo..to prajem vsetkym...

Doma už je atmosféra o něco lepší, ale stejně to pořád není tak jak bych si to představoval. Já si už teď říkám že je mi jedno jestli se zblázním, radši se zcvoknu než být zalezlý pořád doma a žít v jiném světě, podobným přístupem jsem se tenkrát dostal do své zatím nejlepší fáze. Mě nedělá problém někam vyrazit a být tam, ale když tam člověk sebou cuká jak v křečích, potí se jak jak když je závislý na heroinu, tak to znervozňuje nejen okolí ale i mě, ale asi budu muset překousnout i tohle a skočit do toho po hlavě, protože ústupem člověk nic nezmůže.

S tou prací máš pravdu. Když je doma hádavo, nejradši jsem v práci... Je mi příšerně, DPDR status 5 až 6, ve vzduchu obava, že se něco nevratně mění. Je to hnus! Jak se tohle dá akceptovat...

V utorok idem tej psychologičke čo pracuje s tymi ocnými pohybmi no to som zvedava mozno v stredu napisem ze som fit. jana.

Honzo ja som sa cely vikend vadila s muzom lebo chlastal a potom aj s mojou dcerou ktora si domov nastahovala frajera a vycitala mi ze jej nicim zivot lebo sa na vsetko vypytujem a telefonujem jej pritom obaja dobre vedeli aj stary aj ona ze mi z toho bude blbo a srali na to je to v keli ked ta potapaju aj vlastni a potom bud v pohode figu hrkla som do seba lieky a isla spat. Jana.
No a takto asi fungujem najlepsie mi je v robote.

Co situace doma, Honzo? Pořád dusno? Já měl doma včera hádku, že jsem myslel, že to snad bude konec. Fyzicky zle, hodinu jsem seděl v koutě, ráno to samé...

...zas si to se mnou pohazuje jak s míčkem... Poslední dny jsou celkem na houby...

jeee ja som hrusko-jablko! uz len zacat cvicit..ale bicyklujem kazdy den do prace, to by sa mohlo ratat. honzo potesil si ma :)))

neumrel sme tu len nepiseme.jana

Mimochodem, nějak umřel blog (http://blog.depersonalizace.info/)

Přesně! Když se do toho nechám zatáhnout (jsem holt snadno vytočitelná povaha), tak se mi udělá i fyzicky špatně, blbě se mi dýchá.. A nebo druhý způsob: v tu chvíli mě nic není a druhý den na mě dopadne DPDR a paniky a všechno s plnou silou. To je zrovna dnešní případ...

Ono kdyby to netrvalo od toho pátku do neděle, tak bych to neřešil. V pátek večer jsem měl z toho dost silnou dpdr ale jak jsem to neřešil, tak to přešlo takovým stylem, že v sobotu jsem stával fakt spokojený ale pak zas matka začla bezdůvodně prudit a bylo to pryč. Mě spíš štvalo to, že když jsem se tím nechal pohltit a začal se hádat tak se mi fyzicky dělalo blbě a to mě štvalo, takže lepší je to spíš neřešit a zůstávat v klidu protože hádka stejně ničemu nepomůže. Myslím že naučit se být v klidu, je základ všeho.

Taky si myslím, že mi tohle spíš škodí, než pomáhá. Ale srovnávat to s rýmou... Tak to je opravdu soda :(((

Zefir
To mi povídej, já sem celý víkend strávil tím, že jsem se zas hádal s matkou. Ona je snad větší magor než já, pořád má potřebu něco řešit a hádat se kvůli maličkostem. Když ji odpovídám tak zuří, když ji ignoruju (což mi nedělá problém) tak je skoro nepříčetná a je to ještě horší. K tomu se připojí ještě bratr nebo otec a už mám 100 chutí dám všem po tlamě, mě je z toho pak hrozně špatně (ani nevím proč) a dpdr je šílená. Vím, že v takovém prostředí kde nemám zázemí, a z moji poruchy si dělají akorát prdel (srovnávají to s rýmou a v fakticky se mi vysmívají do očí) nemám šanci se zlepšit, proto vážně přemýšlím o tom, že odejdu z domova, akorát nevím jestli by to nebyl ještě větší stres..

Nesnáším, když moje manželka nechápe, co se mnou dělají dementní hádky :-(((((

Jardo, dakujeme, ja uz som myslela ze si na nas zabudol :) veru niekolko krat ma napadli tvoje slova: \"zit v pritomnosti\" aa urcite to tak je. pretoze ked sa sustredim na svet okolo seba, hocico robim, zda sa mi ako keby mi niekto to moje sklo prave umyl okenou :) na stotinu sekundy precitnem.a to stoji za to. Tak este raz, dakujem a dufam ze sa ti dari, mne sa v novej praci dari velmi aj ked som z nej mala hrozu no je to stale poriadna vyzva. Ak by si naozaj mal cestu na juh tak sa ozvi, velmi rada by som ta spoznala.

Zefir,mas pravdu som tu,ale len citam,alebo aj necitam.ta filozofia okolo toho je na mna mocAle tiez som okolo toho v minulosti trochu filozofovala,ale uz to preslo.

Zefir
Myslím že všichni tu jsou pořád akorát tolik nepíšou :)