wilhelmos - hej no psychosomatika je des, o tom nepochybujem, ... našťastie s tym problem zatial nemám, ale lieky mi odstavili imunitu a teraz som prechladnuta kazdy mesiac, takze po vysadeni som hned zacala pracovat na reštartovani imunity. Čo sa týka učinku liekov, tak bol minimalny až žiadny.

Slecna neštasntna - jednu radu dám, si dosť mladá a telo sa ti ešte len vyvýja, prosím ťa, nehul a nepi alkohol, snaž sa radsej cviciť a zdravo papať a vykasli sa nato čo si budu kamoši, spolužiaci myslieť.Holdovať alkoholu a drogám nie je cool a zvlášť keď máš neurózu.

Nestastna – vím, jaké to je. Taky je mi 16 a už to bude rok, co tím trpím. Vytrpěla jsem si dost a stále s tím bojuju, ale dá se to...Kromě samotné DP/DR mě ničí to, v jakém jsem věku, že bych měla dělat jiné věci, než se trápit. Navíc musím pořád poslouchat malicherné problémy ostatních..a sama jenom přikyvuju, i když pro mě jsou to jenom hlouposti. Je to hrozný svinstvo, když to začne v takovým věku...

mne vlekle deprese totalne znicily motilitu jicnu a zaludku. jakpak by ne,kdyz fungovani neurometabolismu ptave ptes zaludek a střeva vede,ze.

no nelecena deprese nebo vlekla psychoza je svinstvo daleko horsi,takze je treba zvolit mensi zlo

no nelecena deprese nebo vlekla psychoza je svinstvo daleko horsi,takze je treba zvolit mensi zlo

wilhelmos: absolutne suhlasim, ze ludia s nasimi problemami sa drogam a alkoholu musia bezpodmienecne vyhybat, ale co sa tyka liekov, tak tie su take iste svinstvo tiez, teda aspon ja ich uz nikdy v zivote nechcem brat, dovolim si tvrdit ze mi skor ublizili ako pomohli.

jenomze to je prave ten kamen urazu,naivko.Predpokladem uspesne lecby je respektovat svou nemoc. Zneuzivat navikove latky,chlastat hulit je tentyz prohresek,jako byt diabetik a konzumovat nadmerne sladkosti,nebo jist tucna jidla a kourit po par infarktech myokardu. Paradoxem toho vseho je pak jeste tvrdit,ze psychofarnaka jsou svinsto,nebo jsou snad toxicka. A tohle tady delate vsichni. Rada z vas dokonce zamnenuje vedlejsi ucinky leku s projevy nemoci,pricemz leky berou nepravidelne,nebo je predcasne vysadi.

wilhelmos bolo to nieco viac ako THC, aj ked toxicka psychoza to bola iba nepriamo, mozno 2-3 mesiace som do seba nedal nic, ked sa objavila depersonalizacna epizoda

naivko,kdyz pises o neurotoxinu,priznavas poziti psychotropni latky? Znam lidi co THC hulej po kilech a jsou zdravi. Ovsem v psychiatrii se stavy po poziti psychotropni latky oznacuji jako toxicka psychoza,takze o deperzonalizacin nemuze byt samozrejme rec.Stejny problem je i u slecny nestastne,prozila toxickou psychozu,takze diagnoza trochu jinde mno

naivko,kdyz pises o neurotoxinu,priznavas poziti psychotropni latky? Znam lidi co THC hulej po kilech a jsou zdravi. Ovsem v psychiatrii se stavy po poziti psychotropni latky oznacuji jako toxicka psychoza,takze o deperzonalizacin nemuze byt samozrejme rec.Stejny problem je i u slecny nestastne,prozila toxickou psychozu,takze diagnoza trochu jinde mno

Milá nešťastná,
máš před sebou teď spoustu let drsné reality, ale taky dřiny a pracování na sobě.To, co tě provází, tě jen tak nepustí. Je hodně pravděpodobné, že ti pomůžou léky-byla jsi už u psychiatra??Jestli ne, jako první jdi za obvodním lékařem,řekni že máš úzkosti a ráda bys navštívila psychiatra,tedy že potřebuješ doporučení.Nestyd se, není důvod.Bohužel máš skoro celý život před sebou a tyto stavy tě teď budou doprovázet neustále. Dobrá zpráva je, že pokud léky zaberou - můžeš se z toho dostat a několik let se to třeba vůbec nemusí objevit. Důležitá je ale příčina tvých stavů. Nemusí to být jen ta tráva,ale je to dost pravděpodobné. U mě se něco podobného projevilo před 3mi lety, počítala jsem měsíce, jak dlouho už to mám a čím dýl to trvalo tím jsem z toho byla nervoznější, bála sem se, že to nepřejde. A taky nepřešlo. Dost jsem musela překopat svůj život a snažím se na sobě nějak pracovat...a jak mi je teď?? Myslím, že jedu ve zlaté střední cestě, není mi hej,ale není mi vyloženě mizerně.žít se s tím dá, nějak.Ale hodně věcí si musíš odříkat. Navíc jsi dost mladá a tvůj mozek se ještě stále vyvíjí, vytváříš si ještě návyky, názory a přesvědčení, takže počítej s tím, že třeba za 5 let může být vše jinak. Já se snažím s myšlenkama bojovat už dlouho,ale štve mě, že mozku nemůžeš říct STOP, ted mysli na něco jinýho,nebo ja to apson neumím.Pracuj na sobě, sportuj, zdravě se stravuj, najdi si kluka-pokud se zamiluješ, dost ti to změní chemii v mozku a na určitou dobu na DP zapomeneš.Pracuj na sobě. Pocity depersonalizace prý postihne jednou za život snad každého a to v určitých situacích, ale většinonu jak to přijde,tak to odejde.U někoho ale ne. Podle mě ti marihuana spustila panickou poruchu-což je takový neopodstatněný strach ze smrti-bojíš se, že umíráš, nebo že se zblázníš nebo že omldíš, paradoxem ale je, že nic takového nikdy nepřijde, je to jen strach...a on odejde.Bohužel ale strach je někdy horší než samotná smrt.Když na tebe přijde pocit, ze nemuzes dychat, podstatné je,aby ses to nesnažila rodýchávat,to je kámen úrazu. Dojde k hyperventilaci-tělo má příliš mnoho kyslíku,to je špatně.Takže při takových stavech si sedni, zadrž dech a pak dlouho vydechuj, popřípadě dýchej do mikrotenoveho sáčku.V 16ti letech se nemůže stát, že bys přestala dýchat, to se fakt neboj. To, co se ti děje není tragédie, nesmíš to tak brát.Prostě to nějak přišlo,mělo to důvod. Měla jsi v to předpoklad, takže kdyby se to nestalo tenkráat (kvůli té trávě),mohlo by se to stát jindy. Můžeš třeba zkoušet různé metody relaxace, meditace, uvolnění, fyzická práce je nejlepší lék. Drž se, nic nevzdávej, hlavu vzhůru, bude líp.

achjo.. je mi 16, a projevilo se to u me poprve pred rokem... pred rokem sem si zhruba tak podruhe v zivote uplne pitomě dala trávu, chytla jsem tropa, dostala jsem hroznou schizu.. naprosta derealizace a depersonalizace, proste mlvuila sem a jako bych nemluvila ja, neuvedomovala sem si vlastni telo.. no asi to znate... po asi tak 3 hodinach to odeznelo, a vyklepana sem dojedla dom, sla sem spat.. v noci sem se asi trikrat vzbudila stylem ze sem vystrelila z postele a cela sem se trasla, vystrasena ze se mi to vratilo.. dalsi den sem se nejiste probudila, ale vsechno se zdalo jako normalni tak sem v tom vic nehledala a byla sem stastna ze to prestalo... tri mesice nic, normalni zivot, jenom jednou jsem se opila a vybavilo se mi to, ale hodne rychle sem se uklidnila s tim ze po alkoholu k zadnymu psycho stavu dojit nemuzu.. no a pak najednou znicenonic, jednoho dne v koupelne na me prisla panicka ataka ze nemuzu dychat, pri fenovani vlasu.. normalka, a najendou toto.. dostala sem se do silene uzkosti a vratil se mi stav z travy.. od te doby (lonsky prazdniny) me to provazi kazdej den.. jelikoz sem zezacatku vubec nevedela co to mohlo byt, tak to vedlo k tomu ze sem zacala zpochybnovat uplne vsechno, krome sebe same.. a k tomu pocity derealizace a depersonifikace moc nepridavaj na klidu.. strasne rada bych ted resila problemy jako \"vscihni\" okolo v mym veku... je to posetile a detinske, ale rada bych se sla jenom tak v patek vecer opit do klubu, kourila bych cigarety, chodila na koncerty a zila naplno.. ale vsechno to ve me vzbuzuje uzkosti.. nechapu to, co se mi deje... driv sem byla normalni stastna holka, ikdyz uznavam ze toto v sobe asi kazdy nejakym zpusobem mame od detstvi, jen to neco spusti ...ale jsem \"rada\" ze vidim ze nejsem jedina.. doufam ze se nam vsem udela lepe, a zue budeme moct zit kvalitni zivot!! .. drzim nam vsem palce:)

naozaj iba individualne, mne samotna derealizacia vyvolava ukozstnu reakciu co vedie este k silnejsej derealizacii alebo k zosilneniu somatickych priznakov.
Ja sa drzim zatial to vyzera byt vyliecene, pri silnom nervovom vypati vsak ihned nastupuje panicky atak sprevadzany derealizaciou. Predpokladam ze minulorocna 3 mesacna epizoda mala zaklad v nejakom neurotoxine alebo celkovom zosypani psychiky...netusim

Podle meho nazoru vsichni mame ruzne stupne uzkostnych poruch. Cesta od deprese k uzkosti,z ukosti do panicke poruchy nebo depersonalizaci neni nijak neobvykla a je to v celku jedno. Ja jsem se vylecil triletou soustavnou terapii bupropionem v kombinaci s lamoťriginem a narazove rivotrilem. Je to nejlepsi vhodna lecba a ze jsem toho vyzkousel! Nase diagnoza nevyzaduje zadne patrani po ontologickem smyslu naseho zivota,staci srovnat stresovou osu leky

Ahoj,
zdravím všechny derealizované, patřím mezi vás a už toho mám pokrk, hrozně mi chybí můj živý život..vím, že když se zabavím nějakou činností, často na dpdr nemyslím, neuvědomuji si to, ale pořád to mám a nenávidím to!! Vím, že vy mě aspoň pochopíte, jen to hnus! Chci proti tomu bojovat, ale někdy mě to prostě ničí...btw pro KOPRETINU: beru ted taky Mirtazapin k Cipralexu a cítím se ještě víc mimo, taky myslím, že to není nej volba!

naivko: podle mě je to značně individuální, mě to chvílemi v práci taky dost leze krkem, ale jestli to má na mou dpdr nějaký vliv, tak spíše jen nepřímý kvůli zvýšené únavě, ale nikoliv kvůli stresu. Dá se říct, že se mě di-stres netýká, stejně jako všechny jiné emoce ať už pozitivní nebo negativní.

Kolovratok opisujes panicku poruchu, tiez sa stym stretavam v detstve to bol len pocit, ze nieco je inak az sialene neskutocne, co bol len zacinajuci proces rastucej neurozy a chvilkove oslobodenia mysle od vnutorneho tlaku

Ja sa nechcem hadat. Proste DP mam od utleho detstva. Mozno to neboli 3 roky, mozno som mala 5, ale viem ze to zacalo uz vo velmi velmi skorom veku. A urcite som toto zmenene vedomie pomenovat nevedela, dokonca ani identifikovat, v detstve mi prislo uplne normalne. Ale ked som mala DP prvy krat v dospelosti, tak moja prva reakcia nebol strach, ale myslienka \"tak presne takto som sa citila ked som bola mala\"

Btw vcera som bola poprve v 3d kine- hroza co mi to sposobilo. Total DP a uzkost...musela som v polovici odist, nastastie po dvoch hodinach preslo

martin: vsak si si odpovedal sam:) moju derealizaciu vnimam ako adrenalinovo stresovu reakciu, moze byt zdlhave vystopovat svoj vnutorny konflikt, ktory sa moze nenapadne stupnovat, v praci ti moze cokolvek dvihat adrenalin sef, kolega a ci chcem alebo nechcem, je to miesto, kde travim viac casu ako s priatelmi alebo rodinou, takze ma logicky ovplyvnuje najviac.
kolovratok: neviem preco ale evokujes mi sipkovu ruzenku :D
korpetina: \"je mi vsetko jedno\" je popici stav:) mam socialnu fobiu, tak si poviem fakof a idem medzi ludi alebo sefovi poviem, ze je kreten bez toho aby som sa triasol, ze zvysi na mna hlas alebo sa mi bude vyhrazat.. jediny problem je ze na tabletkach to ma aj skaredu obratenu stranu mince, ale najdi si motivaciu a skus vydrzat, lieky ta nevyliecia.. ale mam vpici stav je dobry start na vnutornu terapiu..

naivko: Tak pokud tu málokdo píše o své práci, tak to má asi nějaký důvod ne? Moc nerozumím tomu, jak souvisejí nenaplněné ambice s dpdr... jako že nespokojenost s vývojem kariéry--stres--deprivace--dpdr?