Ivan | 26. června 2008, 18:44:11
Janchen má pravdu, je to blbý zvyk, lenže keď je na niečo človek moc navyknutý, je to ako železná košeľa. Dnes som si na derealizáciu spomenul len v spojitosti s tým, ako vám pomôcť. Inak by som už nemal žiadnu potrebu. Za dva dni som sa dostal z derealizácie asi tak 15 rokov dozadu. Dôležité je, že viem ako na ňu. Konečne som našiel tú správnu metódu.
Genéza vzniku derealizácie: Na začiatku je stresová udalosť, ktorá naštartuje úzkosť. Ak sa to pružnosťou nevyváži späť do normálu, ale ostane to v tej polohe, ďaľšia osobnosť sa začne budovať na platforme úzkosti. Ak do toho príde ďaľší stres, ktorú nevybalancuje pružnosť návratu späť, postúpi sa do vyššieho levelu úzkosti. Takto to môže pokračovať do aleluja. Vytvorí sa osobnosť, odkojená úzkosťou, čo sa prejaví napríklad aj derealizáciou. Paul povedal, že DPDR je ochrana. Ja by som povedal, že to je úraz z úzkosti. Ono ale závisí, z akej strany sa na to človek pozrie. Aj na bolesť pri popálení sa dá pozerať ako na ochranu, ale zároveň aj ako úraz. Existuje cesta späť? Existuje. Dostali sa z toho viacerí, a rovnakým spôsobom. Veľmi dôležitým faktorom tu je ovládanie svojej vlastnej mysle. V čom som robil chybu, že sa mi to doteraz nepodarilo, aj keď som si myslel, že svoju myseľ ovládam? Odpoveď je veľmi jednoduchá. Schopnosť manipulovať s mysľou som používal len v rámci depersonalizovanej osobnosti. To v podstate nikam nevedie, pretože človek naďalej ostáva v kruhu vlastnej depersonalizácie. Skutočný výsledok som mohol dosiahnúť len tak, keď prekročím rámec svojej vlastnej derealizovanej osobnosti. Čo to v praxi znamená? Znamená to, že treba zrušiť svoju osobnosť. Človek si myslí, že inú osobnosť okrem tej nemá. Ale to je ilúzia. Má, len o tom nevie. Ja mám napríklad dnes inú osobnosť, než som mal pred dvomi dňami, a to len pre to, že som svojou mysľou zrušil svoju starú osobnosť, a zrušením starej osobnosti sa vykľula nová. Typickým príkladom sú napríklad maľby v  starých katedrálach. Pod starou maľbou sa pri reštavrácii objaví ešte staršia. A pod ňou, môže byť ďaľšia a ďaľšia, až na konci je pôvodná. To, k čomu sa potrebujeme dostať, je \"pôvodná maľba\". Môžeme sa dostať k nej len tak, keď zrušíme všetky maľby, ktoré boli namaľované na tej pôvodnej. Mne sa za dva dni podarilo zrušiť niekoľko takých malieb, takže som sa dostal možno 15 rokov dozadu, kedy som ešte nemal takú silnú derealizáciu. Oproti tomu stavu mám však jednu výhodu. Teraz smerujem opačným smerom, čiže nie k silnejšej derealizácii, ale k pôvodnej maľbe, ktorá nemá s derealizáciou nič spoločné, maximálne len toľko, že z pôvodnej maľby sa derealizácia začala vyvíjať. Ako to ale urobiť, aby sa to už neopakovalo a z pôvodnej maľby sa opäť nezačala vyvíjať derealizácia? Je to vecou kvalitnej obrany voči akejkoľvek stresovej situácii. Človek nesmie dopustiť, aby túto obranu niečo prevalcovalo.
Ivan

Janchen | 26. června 2008, 15:39:34
ahojte som tu po dlhsom case ale vidim ze sa to tu stale toci o tom istom ale to neberte v zlom hehe.najlepsie je sa na to vykaslat a zmizne to postupne samo mne to tak tiez zabera ale chce to cas je to blby zvyk

Ivan | 26. června 2008, 12:36:23
Funguje to.

Ivan | 26. června 2008, 12:24:45
Zefíre, u mňa všetko funguje nejáko rýchlo. Asi mám nejaký urýchlovač.
Ivan

Zefir | 26. června 2008, 11:03:30
Ivan, já jsem z tvých příspěvků tak nějak rozpačitý. Jeden den jdeš na euthanasii, pak ti zase derealizace nevadí.
Zefir

Ivan | 26. června 2008, 09:59:44
Podľa mňa je dôležité, naučiť sa ovládať chémiu v mozgu. Treba si uvedomiť, že aj naše \"ja\", je chémia s ktorou sa treba naučiť pracovať. Blokovaním negatív, ktoré spôsobujú DPDR, sa blokuje chémia, a ďalej sa uvidí...

Ivan | 26. června 2008, 08:37:17
Začínam sa dostávať do fázy, kedy mi derealizácia nevadí.
Ivan

depersonalizace | 25. června 2008, 22:50:34
Těch meditaci je celá řada a je dobré jich vyzkoušit více. Mě momentálně nejvíce (na první pohled) zaujalo to s tím dechem protože je to bezprostřední, člověk je zvyklý myslet na dpdr v podstatě celý den a když se snažíte na nic nemyslet, akorát to přivoláte, takže je dobré to místo něčím vyplnit. Já třeba když venčím psa tak se soustředím na dech, počítání kroků, vzpřímená záda apod. snažím se nemyslet co bylo a bude a koukám tak různě kolem sebe. Jinak mě celkem zaujala joga (aktivní meditace) ale určitě toho vyzkouším více. Chci každou z metod více poznat a pak si vybrat co je nejlepší nebo to kombinovat. Já se pomocí té jednobodovosti učím hlavně nemít v hlavě takový bordel.

Jinak kdokoli má s meditací jakoukoli zkušenost, tak se o ni může podělit prostřednictvím článku, nemusí to být dlouhé, stačí vystihnout podstatu, rád bych něco takového publikoval ale jsem v tom zatím naprostý laik, studuju v podstatě jen teorii, ale líbí se mi to 125.

Zefir
Chtěl jsem odpověděť na tvůj příspěvek o tom \"přepnutí\". Měl jsem to taky, byla to jedna z nejhorších věcí kterou jsem zažil, hlavně když jsem jezdil do školy metrem nebo když jsem šel po balkoně nebo v palaci flora (uplne nahore podel zabradli). Jednou jsem tam měl takový \"cuk\" skočit dolů že jsem se rozběhnul a musel jsem běžet na záchod, ale jsem přesvědčen o tom, že dpdr by ti tohle neudělala, kdyby jsi skočil, tak patrně pouze z vlastní iniciativy.
depersonalizace

Nikola | 25. června 2008, 22:26:04
Zdravim. S tou meditaci je to fakt pravda. Ale meditace typu \"jeden bod\" muzou mit z dlouhodobejsiho hlediska takzvany \"efekt bile steny\", coz je vlastne jen jakesi oblbnuti. Pro opravdovy rozvoj mysli jsou lepsi meditace s vizualizaci. A takhle prave vyborne funguji meditace Diamantove cesty. Kdyz si sezenete tu knizku Moje cesta k Lamum, jsou tam na konci nektere zacatecnicke meditace. Vcetne takove te se sklidnenim dechu. Potom existuji \"brozurky\" s jednotlivymi meditacemi, ktere se daji zakoupit v buddhistickem centru. Nektere muzete koupit volne, na nektere uz je ale potreba lung(neco jako \"zasveceni\") od Lamy. Meditace, ktere Lama Ole doporucuje pri psychickych problemech je meditace na Milujici Oci. Jeji mantra je Om mani peme hung. Pro sklidneni staci si i jenom opakovat tuhle mantru a treba si predstavovat duhove svetlo, ktere vas vyplnuje stestim a pozehnanim vsech bytosti a buddhu. Samotna meditace je trosku obsahlejsi, ale tohle pro zacatek taky staci:o)

Ivan | 25. června 2008, 21:23:18
Ak utlmíte vo svojom vedomí všetko, čo vám dpdr pripomína, tak zmizne. Dpdr sa prejavuje symtómami. Je to vlastne cesta späť. Zrušíte vo svojom vedomí symtómy a dpdr zmizne.
Ivan

depersonalizace | 25. června 2008, 20:49:58
Přesně o tomhle \"já\" se píše v té knize kterou teď čtu, i když tam to nazívají ego, ale je to v podstatě to samé.
depersonalizace

Ivan | 25. června 2008, 20:46:55
Honzo, máš maximálne pravdu. Doteraz som používal meditáciu len v rámci svojho derealizovaného ja, ale včera, po prečítaní Paulovho príspevku som pochopil, že to nestačí, že treba zrušiť aj \"ja\", ktoré derealizáciu spôsobuje. Možno u vás nie, ale u mňa hej. Dokázeť nemať v hlave žiadnu myšlienku, s tým nemám problémy, hocikedy si zamaniem, pokiaľ ale neodstránim vedomie svojho \"ja\", ktoré mi spôsobuje derealizáciu, nemám šancu sa z toho dostať. Preto som meditáciu začal používať aj na derealizované ja. Toto \"ja\" meditáciou ruším, a tým otváram dvere realite. Všetko je to o intenzite. Pocit derealizácie sa prejavuje prostredníctvom môjho \"ja\", preto ak zruším toto derealizované \"ja\" automaticky zmizne aj derealizácia. Tá nemôže existovať bez derealizovaného ja. Zrušením derealizovaného ja sa objaví nederealizované ja.
Ivan

depersonalizace | 25. června 2008, 20:44:36
Ty Paulovi rady se hrozně hezky čtou, ale nevím jak vy, ale já jsem si častokrát řikal \"nestresuj se tim, ser na to, dyt je to jedno\" apod. občas jsem to sice přemohl ale nikdy jsem to nedokázal úplně přijmout. Vždycky jsem hledal a potřeboval nějaké praktické rady co dělat a těmi doufám budou právě techniky na cvičení mysli, Paul se sice někde zmiňuje o tréninku mysli, ale nijak zvlášť konkrétně.
depersonalizace

Ivan | 25. června 2008, 20:33:17
Zefíre, hovorím o derealizácii, nie depersonalizácii. Pri derealizácii pociťujem veľmi intenzívne svoje ja. Keď toto derealizované ja intenzívne utlmujem, derealizácia sa oslabuje.
Ivan

depersonalizace | 25. června 2008, 19:47:21
Určitě. Teď dočítám tu první knihu o meditaci, tak o ní napíšu jen svůj názor, na to abych hodnotil ty rady o kterých se píše je hrozně moc brzo. Ale čtu hodně i Paulovy příspěvky a rady a neveřili by jste jak je to s radamy v meditaci/myšlení podobné, občas ztrácím přehled co vlastně čtu, z toho plyne že je to určitě dobře 125. Poslední dny se cítím zvláštně, ani dobře ale ani špatně, prostě tak neutrálně, je to hrozně divný pocit, protože jsem přestal přemýšlet o kolotoči (dpdr), přemýšlím jen o Paulových radách a meditačních technikách. Jinak pro lidi co si myslí (jako dříve já) že meditace je nějaký náboženský fanatizmus na způsob modlení, rozhodně to není pravda. Jestli jste veřící nebo ne je úplně jedno.
depersonalizace

Zefir | 25. června 2008, 19:38:27
Honzo, možná bys mohl časem napsat nějaký článeček o vlastní zkušenosti s meditací. Nějaké ty konkrétní postupy a to, co ti pomáhá.
Zefir

depersonalizace | 25. června 2008, 19:32:25
Michal
U mě ta asociálnost nehraje tak velkou roli. Mě nedělá problém být ve společnosti, mě dělá problém být sám. To že nemám rád lidi to už je druhá věc, je to díky dpdr protože se necítím stejně naladěn jako oni, proto mi přijdou jejich povrchní problémy a žvásty jako něco hrozného.
Když medituji sám, daleko od lidí, je to velký trénink protože jsem sám se svými myšlenky a dovolujeme to se s nimi vypořádat. Dneska ráno jsem se pokoušel 20 minut meditovat ale nedokončil jsem to, protože jsem byl hrozně natěšený až budu hltat další informace o meditaci. Ale technika jednobodovosti je to, co mi teď nejvíce pomáhá. Díky ní nemáte v hlavě takový bordel a dokážete se soustředit intenzivně pouze na jednu věc. Takže když mám atak, soustředím se na dech a už s tím nemám problém. I když spadnu, neptám se proč, prostě se zvednu a jdu dál.

Ivan
Já jsem toho teď o meditaci, myšlení a dpdr přečetl více než za celý rok a vím že jen zapomenout nestačí. Zrovna včera mi na icq psal člověk, který se zbavil dpdr na dlouhých 6 let ale teď se mu vrátila. Proč? Protože dokázal díky svému stylu života zapomenout, ale to nestačí. Aby se ten stav nevrátil je potřeba pracovat s myslí, takže ať chcete nebo ne, meditaci se nikdo kdo se chce zbavit podle mě nevyhne. Nemluvím tady jen o sedění v rohu se skřízenýma nohama a dumání nad životem, já chápu meditaci jako cvičení mozku, stejně jako posiluju tělo, posiluji i psychiku. Jinak já o meditaci hlavně čtu, studuju teorii a srovánávám si to v hlavě. Zatím jsem meditoval jen asi 3x. Schválně si zkuste sednout, zavřít oči a na nic nemyslet, určitě máte v hlavě takový bordel, že to nedokážete, až se vám to pomalu podáří, jste na dobré cestě se z toho dostat protože podobně se zbavíte myšlenek na dpdr.
depersonalizace

Zefir | 25. června 2008, 19:01:00
\"Derealizáciu odstraňuje, keď otupíte svoje ja.\" Co je to za blábol? Jsem otupený celou dobu tak, že víc už to nejde a DP/DR je tu pořád.
Zefir

Jana tt | 25. června 2008, 18:52:23
aj depersonalizaciu ked otupite obidve svoje ja. suhlasim velka pravda preto statocne otupujem dormicom. jana.

Ivan | 25. června 2008, 17:47:52
Derealizáciu odstraňuje, keď otupíte svoje ja. Mám prvé výsledky.
Ivan